The Discovery

Presne takéto science-fiction mystery záležitosti, obohatené o otázky medzi nebom a zemou, sú to, čo ma dokáže poriadne navnadiť na predpokladaný skvelý zážitok. The Discovery má solídny námet, priemerné spracovanie, kvalitné herecké výkony, ale jednoducho ide o zápletku, akú sme už mali možnosť viackrát vidieť inde, niekedy lepšie, inokedy horšie. Je síce prerozprávaná prostredníctvom odlišného deja s inými postavami, ale pocitu deja vu som sa na konci neubránil. Navyše cítiť poddimenzovanie rozpočtu a možno aj preto vynikne nie úplná domyslenosť celého scenára. V takom nedocenenom The I Inside mali tvorcovia viac jasno v pravidlách vlastného fikčného sveta. No a to sa dá napísať aj o predchádzajúcem McDowellovom diele, The One I Love. (07.07.2019)

Tenhle film mi svým námětem připomněl hlášku z jiného filmu a sice : kdybychom věděli, že existuje posmrtný život, tak by jsme asi všichni spáchali sebevraždu, aby jsme si ho užili...Ano tak nějak to bude každopádně na další film režiséra McDowella jsem po slibném One I Love byl velmi zvědavý, ale tady je to přeci jenom o něco slabší. Ano ze začátku celkem svižné a dějově opravdu originální, ale v druhé půli tomu při spiritistickém vedení pod dohledem starýho dědka Redforda začne povážlivě docházet dech. Jako by režisér tentokrát nevěděl co s tím a tak se to vleče a konec už mi byl celkem fuk. Nicméně pořád aspoň slušná trojka v rámci řemesla.55% (26.10.2017)

Ze začátku film vypadá super. Jason Segel a Rooney Mara se poznávají na cestě na ostrov, kde každý má nějaký úkol, ale oba o tom neví. Atmosféra neznámého roste a zájem ve mně film vyvolal veliký. Jakmile se ale na scéně objeví Robert Redford, což mi v tu chvíli udělalo taky velikou radost, začne všechno jít do kytek. Řeší se hovadiny, dějí se hovadiny, navíc vše spojené s absolutní nudou, že jsem měl sakra co dělat, abych ten film bez napětí a kolikrát i bez děje vůbec dokoukal do konce. A je to sakra škoda, protože námět je super a herci zde jsou taky parádní. U Netflixu to ale začíná být často pravidlem, že dobří herci nezaručují dobrý film. (29.04.2020)

Rooney Mara vypadá s blond přelivem fakt dobře a její už tak dost nihilistickej xichtík je v její nihilistický roli a pod tím blond přelivem ještě víc nihilistickej, což mi udělalo radost. A osmdesátiletej dědek Redfordů vypadá maximálně tak na šede něco, holomek! A já myslel, že už je dávno mrtvej. Zápletka o vědeckém hledání důkazu posmrtného života je lákavá a místy i docela zajímavá, i když v jednu chvíli zjevně obšlehnutá z kdysi téměř kultovního videobijáku Hráči se smrtí. Ale nevím, proč se musejí posmrtný vize hystericky klepat a bejt mázlý. A to úplně podstatný, teda uspokojivou odpověď na otázku co že je vlastně jednou po tý naší smrti, jsem z filmu taky nedostal. Ani to, jestli teda mají duši a posmrtnej život i zviřátka, jak se nenihilisticky zajímala nihilistka Rooney. No já teda nevím, ale myslím, že kdybych jednou v Elysiu potkal třeba sousedovic uštěkanýho tupýho jezevčíka, rozkopu ho tam okamžitě na sračky, i kdybych si tím měl zmrvit karmu. Aspoň já osobně teda tam nahoře absolutně odmítám jakýkoliv zatracený štěkající čokly! Poloamatérská, okázale menšinová, nasládlá vztahová limonáda je to, žádný mrazivý mysteriózní scífko, na který jsem se těšil. (01.11.2017)

Charlie McDowell nám už pri The One I Love pomotal hlavy, a teraz sa o to pokúsil opäť. Cesta k pointe je však v tomto prípade až neúmerne dlhá a aj spracovanie v mnohých ohľadoch trochu pokrivkáva. Každopádne má však film pozoruhodný sci-fi rozmer a donúti človeka si to celé pospájať do nejakého zmysluplného celku . Aj keď mám pocit, že tým spôsobom ako to bolo podané, to bolo zároveň tak trochu mrhanie potenciálu, no aspoň sa tým zabránilo vykrádaniu Butterfly Effectu či iných filmov s časovou slučkou (hoci napokon tá pointa bola obdobná). Ale OK, oceňujem námet, aj čiastočnú snahu o originalitu, ale aj tak sa mi The One I Love páčilo o kus viac... (04.05.2017)