Gilmorova děvčata: Rok v životě

Přiznám, že nejsem hardcore fanynka, nicméně mě tenhle seriál, hlavně poslední dobou, hodně bavil a přece jen je to svým způsobem už klasika, kult. Na revival jsem čekala jako na trní. Jediné, na čem mi záleželo, aby to bylo tak super jako celý seriál a ne jako poslední řada a aby byla Lorelai s Lukem. A taky jsem chtěla hodně Logana :D Všeho se mi dostalo. Smála jsem se, trpěla jsem, brečela jsem. Není to perfektní, jsou tam hluchá místa (muzikál ugh), ale esence seriálu, humor, řečnění, vztahy matek s dcerami, vztahy obecně, to vše je jak má být. Slavná poslední slova mě zaskočila, nečekala jsem je. (26.11.2016)

Jsou zpět. Seriálová událost roku. Jeden z mých nejmilejších seriálů se vrátil na televizní obrazovky a ačkoli jsem neměl raději přehnaná očekávání, na návrat do Stars Hollow jsem se těšil. Po zhlédnutí však přetrvává jakási pachuť. Působí to totiž naprosto zbytečně. Je to jen jeden obrovský fan servis, který děj posouvá dopředu jen minimálně. Což by ještě tolik nevadilo, ale tahle série je jiná. Více existencionální, poměrně depresivní a věci, které se dříve řešily s humorem a nadhledem a vlastně tak nějak už byly vyřešené se tady zrestartují. Gilmorky (Lorelai, Rory i Emily) byly vždycky své a často i sobecké, ale Rory se tady často chová jako kráva (Paul... wtf?...). Full Circle koncept je jasný záměr tvůrců a naznačila to i slova Lorelai v první epizodě. Bylo fajn vidět, že ani ve Stars Hollow není vždycky všechno sluníčkové. Ovšem samotné provedení mi úplně nesedlo. Naštěstí se vrací Stars Hollow a to i s tou hromadou detailů okolo. To městečko a jeho roztodivné postavičky prostě nelze nemilovat, byť přítomnost některých charakterů působí dost násilně. Divák tak často sleduje ne úplně šťastně slepené scény a některé momenty jako by do konceptu ani nezapadaly nebo jsou přespříliš dlouhé (muzikál, sekvence s Loganovo partou apod.) Nejvíc mě ovšem zamrzel závěr, který je naopak přespříliš uspěchaný a slavná magická čtyři slůvka jsou jen halda klišé. Osobně jsem čekal něco chytřejšího, něco, co vystihne celý seriál. Upřímně řečeno: bylo fajn se do Stars Hollow na chvíli vrátit, ale asi ne nezbytně nutně. Závěr 7. série byl jako zakončení seriálu daleko, daleko lepší. (03.01.2017)

Konec žádného seriálu mě nikdy nemrzel tolik jako konec Gilmorek. Ne proto, že by byly mým vůbec nejoblíbenějším seriálem (byť jsou vrcholu hodně blízko), ale jednoduše proto, že pro mě vždycky byly víc o feelingu než o čemkoliv jiném, a ten si držely úspěšně celých sedm let (včetně proklínané finálové sezóny) a mohly v něm pokračovat prakticky nekonečně. Když jsem se dozvěděl, že Gilmorova děvčata ještě neřekla svá poslední slova, respektive svou poslední salvu slov, očekávání byla veliká, obavy možná ještě větší. Podaří se Gilmorkám udržet jejich feeling pramenící ze směsi propracovaných vztahů, bleskurychlých dialogů narvaných popkulturními odkazy, sympatického humoru, lála songů pro každou příležitost a všeobjímající pohody? Za mě jasně ano. Samozřejmě, do čtyř (tedy osmi, vzhledem ke stopáži, tak či onak zoufale málo) dílů se nedá narvat děj uplynulých deseti let, věci jsou velice často jenom zkratkovité nebo naznačené, dřív stěžejní postavy se tu teď třeba jenom mihnou prostě proto, aby tu byly, a nějakých dalších pár výhrad se jistě najde. Ale co na tom, když se ten hořkosladký feeling i po desetileté pauze dostavil prakticky okamžitě a nezmizel po celou dobu stopáže (dokonce ani při tom nepopiratelně předlouhém a v podstatě úplně zbytečném muzikálu). Amy Sherman-Palladino zkrátka měla ještě co říct, řekla to, já jsem za to rád (obzvlášť oceňuju vývoj Rory a Emily, obě dozrály tam, kam dlouho směřovaly, v případě té první to bylo potřeba, a v případě té druhé to nesmírně potěšilo, nehledě na fakt, že fantastická Kelly Bishop dostala pořádnou příležitost zazářit), a doufám, že se do Stars Hollow s jejím dovolením zase za pár let podíváme. A ano, potřeba to není, jenže Gilmorky nejsou seriál. Gilmorky jsou životní styl. (13.01.2017)

Po přečtení všech komentářů od fandů jsem byla napjatá jak struna..a dostala jsem křečovitou změť scén, které na sebe ani moc nenavazovaly a neustálou vykrádačku samu sebe. Jako by nějak došel dech tomu všemu. Celej ten Roryin milostnej život se k ní vůbec nehodil. Vždyť ona a on..to už tady přeci všechno bylo. A v mnohem lepším provedení. Teď cituji Psemu :"Perfektní. Dostatečný ignore ultradebilní sedmé série a utažení všech linek tak, jak se sluší a patří" Vážně? Vim, že sedmá série nebyla moc dobře přijímaná a pamatuju si, že i já jsem z ní napoprvé nebyla nadšená, ale nakonec jsem ji dokázala přijmout a nějak mi začala dávat smysl, i když Lorelai i Rory trochu pozměnily své chování oproti sériím předchozím. Ale zpět k novým dílům. Chápu, že jak lidi stárnou, přichází o iluze, zažívaj víc nudy a hodně věcí se mění. Ale Gilmorky bez jediné vtipné scény? Já jsem ten příběh milovala jako žádný jiný, ale tím hlavním a nejdůležitějším pro mě byl humor! Mohla jsem se na všechny díly dívat stokrát a znovu a pořád jsem se musela smát nebo aspoň tlemit. I když se postavy rozcházely nebo do krve hádaly, stejně to celé mělo nějaký zvláštní nádech klidu a pohody. A něčeho jako světla na konci tunelu. Ale tohle byl jeden velký depresivní mišmaš v čele s vybotoxovanou Lorelai a Lukem s nastřelenýma vlasama. Jsem tak zklamaná, že střídám spisovnou a nespisovnou řeč. Jenže to neni tak, že bych Gilmorky viděla růžově a zklamalo mě, že jejich osudy vypadaj po letech jinak. Tohle je prostě pro mě úplně jiný příběh. Něco jako Sněženky a machři po 25 letech. Asi je chyba ve mně, když to všem ostatním přijde fajn. Já dávám svý hvězdičky za některý části příběhu a za vrácení tolika známých tváří zpět. I snaha se cení.Ach jo. (14.12.2016)

Dlouho jsem se odhodlávala ke čtyřem filmům, které měly definitivně uzavřít příběh Gilmorových děvčat (i když s tou definitivností to vzhledem k finálním "čtyřem slovům" asi nebude tak horké). Také jsem dlouho přemýšlela nad tím, jaký názor na tohle pokračování vlastně mám. Bylo fajn se zase vrátit do Stars Hollow, kde se za deset let v podstatě nic nezměnilo. Bylo fajn znovu sledovat všechny ty více a méně bláznivé charaktery (protože se alespoň na okamžik vrátil snad úplně každý, kdo kdy seriálem prošel). Ale nebylo fajn sledovat Rory v roli sobecké nány, která si musí psát upomínku i na rozchod s nebohým klučinou. Tahle radikální proměna mi k ní vážně neseděla. Určitou rozmrzelost mi naštěstí plně vynahrazovala fantastická Kelly Bishop, která byla mým oblíbeným děvčetem už v původním seriálu. Takže lehký nadprůměr, ale na další díly bych nepospíchala. (24.01.2020)