Gilmorova děvčata: Rok v životě

(bez spoilerů) Už asi dva dny se snažím napsat komentář, který by dostatečně vyjádřil všechny moje pocity po zhlédnutí nových dílů jednoho z mých nejmilejších seriálů vůbec... Zpočátku jsem byla při sledování lehce na rozpacích, jak se po tolika letech vžít do této nové verze Stars Hollow, kde je všechno tak důvěrně známé a zároveň jiné… Asi jako když po dlouhé době potkáte starého známého a chvíli vám trvá, než se navrátíte do zajetých kolejí - nakonec ale jako by těch několik let odloučení ani nebylo! Rory a Lorelai stále obhajují titul mistryň světa v rychlomluvení, Luke pořád nosí tu stejnou košili a čepici, jako když jsme ho viděli naposledy, obyvatelé Stars Hollow jsou tu do jednoho snad všichni a LaLa songy jsou i v roce 2016 nejlepším seriálovým soundtrackem (alespoň pro mě). Jako samostatný počin jsou asi tyhle díly celkem průměrné, ale co na tom záleží, tahle série je stejně jenom pro fanoušky, takže z obrovské nostalgie prostě pod 5 hvězdiček nejdu :) Snad jen dva nedostatky: málo Sookie a zbytečně moc muzikálu. Pro někoho možná Roryin život není takový, jak si představovali, ale já dávám palec nahoru za to, že tvůrci zůstali při zemi, a přiznám se, že jsem se s 32letou Rory nečekaně (možná až moc) ztotožnila. Konec mě samozřejmě zaskočil, ale uznávám, že dává dokonalý smysl. Klidně bych se s ním spokojila jako zakončením celého seriálu, ale pokud budou další díly (vyloučené to prý není), rozhodně se zlobit nebudu. Jedno je ale jisté: v nejbližší době koukám na Gilmorky hezky od začátku! (29.11.2016)

Přiznám, že nejsem hardcore fanynka, nicméně mě tenhle seriál, hlavně poslední dobou, hodně bavil a přece jen je to svým způsobem už klasika, kult. Na revival jsem čekala jako na trní. Jediné, na čem mi záleželo, aby to bylo tak super jako celý seriál a ne jako poslední řada a aby byla Lorelai s Lukem. A taky jsem chtěla hodně Logana :D Všeho se mi dostalo. Smála jsem se, trpěla jsem, brečela jsem. Není to perfektní, jsou tam hluchá místa (muzikál ugh), ale esence seriálu, humor, řečnění, vztahy matek s dcerami, vztahy obecně, to vše je jak má být. Slavná poslední slova mě zaskočila, nečekala jsem je. (26.11.2016)

Jsou zpět. Seriálová událost roku. Jeden z mých nejmilejších seriálů se vrátil na televizní obrazovky a ačkoli jsem neměl raději přehnaná očekávání, na návrat do Stars Hollow jsem se těšil. Po zhlédnutí však přetrvává jakási pachuť. Působí to totiž naprosto zbytečně. Je to jen jeden obrovský fan servis, který děj posouvá dopředu jen minimálně. Což by ještě tolik nevadilo, ale tahle série je jiná. Více existencionální, poměrně depresivní a věci, které se dříve řešily s humorem a nadhledem a vlastně tak nějak už byly vyřešené se tady zrestartují. Gilmorky (Lorelai, Rory i Emily) byly vždycky své a často i sobecké, ale Rory se tady často chová jako kráva (Paul... wtf?...). Full Circle koncept je jasný záměr tvůrců a naznačila to i slova Lorelai v první epizodě. Bylo fajn vidět, že ani ve Stars Hollow není vždycky všechno sluníčkové. Ovšem samotné provedení mi úplně nesedlo. Naštěstí se vrací Stars Hollow a to i s tou hromadou detailů okolo. To městečko a jeho roztodivné postavičky prostě nelze nemilovat, byť přítomnost některých charakterů působí dost násilně. Divák tak často sleduje ne úplně šťastně slepené scény a některé momenty jako by do konceptu ani nezapadaly nebo jsou přespříliš dlouhé (muzikál, sekvence s Loganovo partou apod.) Nejvíc mě ovšem zamrzel závěr, který je naopak přespříliš uspěchaný a slavná magická čtyři slůvka jsou jen halda klišé. Osobně jsem čekal něco chytřejšího, něco, co vystihne celý seriál. Upřímně řečeno: bylo fajn se do Stars Hollow na chvíli vrátit, ale asi ne nezbytně nutně. Závěr 7. série byl jako zakončení seriálu daleko, daleko lepší. (03.01.2017)

Osmou sérii bych rozdělil na dvě části. Tou první jsou díly 1-3, což je ultratragédie. Epizody, co nesahají ani po paty často kritizované sedmé řadě. Spousta trapných scén (Roryin přítel alias Saša z Comebacku - WTF?), nelogické chování postav, smysl postrádající neposun čehokoliv 9 let po konci sedmé sezóny, nuceně vypadající camea, vykrádání sebe sama a jediné, co se to pokouší zachránit, je hraní na nostalgickou strunu a pár scén s Kirkem a secret barem, což je fajn. Čtvrtý díl je jediný, který splňuje laťku, jenž mu předchozí řady nastavily. Na rozdíl od Zimy, Jara a Léta u něj usínat nebudete. Objeví se tu všechny důležité postavy, jejich chování dává alespoň nějaký smysl a v jemných náznacích se dozvíte, čí tým teda nejspíš vyhraje. A pak přijde trochu nečekaně otevřený konec. U comebacku do Stars Hollow jsem čekal, že bude mít celou dobu kvalitu posledního dílu, leč bohužel. Nebýt Podzimu, dopadlo by to jak 9. řada Red Dwarfu (Back to Earth), která mi zde přijde jako nejvhodnější přirovnání. Nenechte se zaskočit vysokým hodnocením, ve třech čtvrtinách této série se pravděpodobně budete nudit. (02.12.2016)

Konec žádného seriálu mě nikdy nemrzel tolik jako konec Gilmorek. Ne proto, že by byly mým vůbec nejoblíbenějším seriálem (byť jsou vrcholu hodně blízko), ale jednoduše proto, že pro mě vždycky byly víc o feelingu než o čemkoliv jiném, a ten si držely úspěšně celých sedm let (včetně proklínané finálové sezóny) a mohly v něm pokračovat prakticky nekonečně. Když jsem se dozvěděl, že Gilmorova děvčata ještě neřekla svá poslední slova, respektive svou poslední salvu slov, očekávání byla veliká, obavy možná ještě větší. Podaří se Gilmorkám udržet jejich feeling pramenící ze směsi propracovaných vztahů, bleskurychlých dialogů narvaných popkulturními odkazy, sympatického humoru, lála songů pro každou příležitost a všeobjímající pohody? Za mě jasně ano. Samozřejmě, do čtyř (tedy osmi, vzhledem ke stopáži, tak či onak zoufale málo) dílů se nedá narvat děj uplynulých deseti let, věci jsou velice často jenom zkratkovité nebo naznačené, dřív stěžejní postavy se tu teď třeba jenom mihnou prostě proto, aby tu byly, a nějakých dalších pár výhrad se jistě najde. Ale co na tom, když se ten hořkosladký feeling i po desetileté pauze dostavil prakticky okamžitě a nezmizel po celou dobu stopáže (dokonce ani při tom nepopiratelně předlouhém a v podstatě úplně zbytečném muzikálu). Amy Sherman-Palladino zkrátka měla ještě co říct, řekla to, já jsem za to rád (obzvlášť oceňuju vývoj Rory a Emily, obě dozrály tam, kam dlouho směřovaly, v případě té první to bylo potřeba, a v případě té druhé to nesmírně potěšilo, nehledě na fakt, že fantastická Kelly Bishop dostala pořádnou příležitost zazářit), a doufám, že se do Stars Hollow s jejím dovolením zase za pár let podíváme. A ano, potřeba to není, jenže Gilmorky nejsou seriál. Gilmorky jsou životní styl. (13.01.2017)