Gilmorova děvčata: Rok v životě

Perfektní. Dostatečný ignore ultradebilní sedmé série a utažení všech linek tak, jak se sluší a patří. Full circle koncept, nebojácnost v oblasti antifanservisu (na*ranost řady fanoušků je krásný důkaz jejich romantizované bubliny dokonalého světa) a všeobjímající pocit návratu domů. Dalších dílů očividně netřeba. Není důvod se opakovat. (26.11.2016)

Dlouho jsem se odhodlávala ke čtyřem filmům, které měly definitivně uzavřít příběh Gilmorových děvčat (i když s tou definitivností to vzhledem k finálním "čtyřem slovům" asi nebude tak horké). Také jsem dlouho přemýšlela nad tím, jaký názor na tohle pokračování vlastně mám. Bylo fajn se zase vrátit do Stars Hollow, kde se za deset let v podstatě nic nezměnilo. Bylo fajn znovu sledovat všechny ty více a méně bláznivé charaktery (protože se alespoň na okamžik vrátil snad úplně každý, kdo kdy seriálem prošel). Ale nebylo fajn sledovat Rory v roli sobecké nány, která si musí psát upomínku i na rozchod s nebohým klučinou. Tahle radikální proměna mi k ní vážně neseděla. Určitou rozmrzelost mi naštěstí plně vynahrazovala fantastická Kelly Bishop, která byla mým oblíbeným děvčetem už v původním seriálu. Takže lehký nadprůměr, ale na další díly bych nepospíchala. (24.01.2020)

Spoiler free Gilmorova děvčata jsou zpět v plné síle. Už první vteřiny člověka rychle a nenásilně hodí do středu dění, a divák si jen tak může užívat návrat do Stars Hollow a mít přitom pocit, že to místo nikdy neopustil. Osobně mám pocit, že díly napsané a režírované Amy Sherman-Palladino (Zima & Podzim) - jsou lepší jak ty od jejího manžela Daniela. Jeho epizody sice mají silná místa, ale tak i ty slabší, což by šlo napravit ve střižně. Každopádně Gilmore Girls: A Year in the Life je přesně to, co by si každý fanoušek přál u návratu svého oblíbeného seriálu, a dokonce si troufnu tvrdit, že lidé, co se na to podívají jen ze zvědavosti se určitě podívají na seriál od začátku a objeví v tom zpětné kouzlo. Co dodat na závěr? Teď můžeme doufat, že Gilmorova děvčata budou na Netflixu slavit úspěch a tvůrci se rozhodnou pro pokračování.. přeci jen, ta čtyři poslední slova.. (něco podobného, přiznám se, jsem čekal) to nemůže být konec. (26.11.2016)

Konec žádného seriálu mě nikdy nemrzel tolik jako konec Gilmorek. Ne proto, že by byly mým vůbec nejoblíbenějším seriálem (byť jsou vrcholu hodně blízko), ale jednoduše proto, že pro mě vždycky byly víc o feelingu než o čemkoliv jiném, a ten si držely úspěšně celých sedm let (včetně proklínané finálové sezóny) a mohly v něm pokračovat prakticky nekonečně. Když jsem se dozvěděl, že Gilmorova děvčata ještě neřekla svá poslední slova, respektive svou poslední salvu slov, očekávání byla veliká, obavy možná ještě větší. Podaří se Gilmorkám udržet jejich feeling pramenící ze směsi propracovaných vztahů, bleskurychlých dialogů narvaných popkulturními odkazy, sympatického humoru, lála songů pro každou příležitost a všeobjímající pohody? Za mě jasně ano. Samozřejmě, do čtyř (tedy osmi, vzhledem ke stopáži, tak či onak zoufale málo) dílů se nedá narvat děj uplynulých deseti let, věci jsou velice často jenom zkratkovité nebo naznačené, dřív stěžejní postavy se tu teď třeba jenom mihnou prostě proto, aby tu byly, a nějakých dalších pár výhrad se jistě najde. Ale co na tom, když se ten hořkosladký feeling i po desetileté pauze dostavil prakticky okamžitě a nezmizel po celou dobu stopáže (dokonce ani při tom nepopiratelně předlouhém a v podstatě úplně zbytečném muzikálu). Amy Sherman-Palladino zkrátka měla ještě co říct, řekla to, já jsem za to rád (obzvlášť oceňuju vývoj Rory a Emily, obě dozrály tam, kam dlouho směřovaly, v případě té první to bylo potřeba, a v případě té druhé to nesmírně potěšilo, nehledě na fakt, že fantastická Kelly Bishop dostala pořádnou příležitost zazářit), a doufám, že se do Stars Hollow s jejím dovolením zase za pár let podíváme. A ano, potřeba to není, jenže Gilmorky nejsou seriál. Gilmorky jsou životní styl. (13.01.2017)

Bohužel se to moc nepovedlo. I tolik kritizovaná sedmá série byla podle mě povedenější a rozhodně měla mnohem lepší závěr. Gilmorky nikdy nebyly dokonalý, i přes to měly v původním seriálu ode mě větší sympatie. Zde je Lorelai na můj vkus až moc přecitlivělá a Rory, to je vyloženě úlet. Občas se to trefí do nostalgický vlny, ale celkově vzato je to docela splácanina, což kromě wtf závěru asi nejlíp vystihuje postava Paula, která existuje snad jen proto, aby divák měl další důvod nemít rád Rory, protože mimo to jsem za celý 4 díly nenašel ani jeden racionální důvod, proč zde jeho postava vůbec existuje. (11.07.2022)