Záskok

Ech drahý Potapiči, už několik let se koukám na tuhle hru a nemůžu se vynadívat. Pokladnice nádherných gagů a divadelních perel, které jsou cimrmanovským humorem spojeny do kouzelného šperku. Mrštíkové sebou mrskají v hrobě, Jirásek ječí hrůzou, Stroupežnický (milý Láďa) z hrobu vstává a chystá se ty naše divadelní furianty strašit. A český divák? Tuhle laskavou parodii dramatu zbožňuje. Aby ne, tohle není jen veselá besídka vtipů, tohle je skutečně skvělá hra! Snad přežije i své tvůrce, pro které si holt jednou ruka času sáhne. Ale musí to bééééét, Maryšo?! (01.02.2004)

Cimrman dramatik nosil na dně své neklidné duše jeden velký sen: DOČKAT SE UVEDENÍ SVÉ VLASTNÍ HRY NA PRKNECH NÁRODNÍHO DIVADLA. On se toho nedožil. Já, 31.12. 1997 ANO!!..... Ano, ZÁSKOK si to zaslouží! Hra klade důraz na HERECKÉ DESATERO Járy Cimrmana (např. Citová hnutí vyjadřuj raději zády k publiku. Jak smích, tak pláč uděláš nejlépe škubáním ramen./ Za předměty házené na jeviště neděkuj./ Po nápovědě neopakuj všechno. Některé věty patří kolegům./ Při potlesku na otevřené scéně se neukláněj. Patří patrně někomu jinému./ Pamatuj, že některé dveře jsou jen namalované. A Z.Svěrák, vlastně jediná vtipná postava - VYNIKAJICÍ !! Neméně dobrej je i úvodní seminář! Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) V divadle si sedám zásadně vlevo. 2.) Jsem obdivovatelem absolutního herectví Oty Plka. 3.) Jsem z Českých Budějovic. PŘÍBĚH **** HUMOR ***** (08.12.2010)

Další z důkazů, jak špatně zdejší csfd funguje a jaké má fatální nedostatky. Opomenout zařadit mezi zdejší hereckou smetánku plzeňskou legendu Karla Infelda Prácheňského je totiž věc neodpustitelná! Záskok. Možná to není ta úplně nejlepší hra z per mistrů Svěrák-Smoljak, ale řekněte upřímně, kdy se vám poštěstí jít na jednu (konkrétní) hru a dostat jich (za stejnou cenu) hned několik?! (viz „Tu lípu nedám!“, „jedu říkáš?... do kávy?“. Něco mi říká, že ani pánové Jirásek, Mrštíkové..., by proti tomuto „lehce“ netradičnímu výkladu (pojetí) zhola nic nenamítali. U mě (snad až na seminář) bez sebemenších námitek. p.s. označit část (sedícícho vlevo) publika za blbce si může skutečně dovolit snad pouze Z. Svěrák, aby se mu posléze dostalo upřímných úsměvů z řad „osočených“ :-) 93% p.p.s. otázka „na tělo“. Nechtěl byste, mistře (ústavu narychlo upravíme), kdyžtak sleduji ty předvolební (prezidenstké) debaty, i vy kandidovat? Zabily by se tím dvě mouchy jednou ranou. Česká republika by získala do čela skutečnou osobnost, které si můžeme vážit a vy byste alespoň předvedl Cimrmana světu a zapsal ho tak definitivně a nesmazatelně do (světových) dějin. Já vím, on už tam je, ale.....a něco mi říká, že i Láďovi Smoljakovi by tahle myšlenka nebyla proti srsti... (07.01.2013)

,,V Českých Budějovicích by chtěl žít každý...kromě mě teda..." Nejlepší dramatický kus našeho fiktivního génia a jeho epigonského divadelního souboru... Samozřejmě hlavně díky fenomenálnímu Zdeňku Svěrákovi v ústřední roli zaskakující ochotnické celebrity Karla Infelda Prácheňského...(v alternaci s Ladislavem Smoljakem by byla hra nejspíš poloviční...) V téhle postavě doslova exceluje a je cítit, že si ji napsal na tělo... Vzít si na paškál národním obrozením a jeho následnou reflexí (především komunistickou propagandisticky motivovanou literárně vědeckou činností) glorifikovanou úlohu českého ochotnického divadla 19. století je tak originální a vděčný nápad, že tahle parodie ochotničení ve své podstatě osvobozuje. A hlavně vycizelované a mistrně napsané gagy trhají bránice... Dokonalé představení výjimečného divadelního souboru, o čemž svědčí nejlépe fakt, že tvůrci za tuto hru obdrželi Cenu Alfréda Radoka za nejlepší divadelní hru roku 1994! Tak symbolicky se završila pouť divadelních amatérů z divadla malé formy na Žižkově mezi nesmrtelné ikony českého divadla 20. století... 100% (19.03.2009)

V době, kdy jízdní kolo bylo v západní Evropě přepychem horních deseti tisíc, u nás aparátem podivínů a v carském Rusku předmětem vášnivých debat anarchistických kroužků, napsal Jára Cimrman poslední opravdu dobrou hru, kterou o století později uvedlo na svých prknech věrné Divadlo Járy Cimrmana s výborným Zdeňkem Svěrákem v hlavní roli. Tedy v roli, která mu ve stylu jeho hraní na prknech tohoto divadla sedla jak ulitá. Těžko říct, zda za to může Cimrman nebo jeho autoři, ale po Záskoku se již dostavila menší tvůrčí krize. (31.12.2010)