The Punisher

Já jsem spokojenej. Mám rád tyhle kousky, kdy vlastně nejde o to, jestli hlavní hrdina dojde cíle, ale jen o to kolik krve a těl za sebou nechá. Prostě terminátor z masa a kostí. Navíc mě baví, když si jde za svým a lítost a další city do všeho míchá jen minimálně. Celá sérka mě hodně bavila. Někdy ty díly byly hlušší, ale nikdy mě nenudil ani jeden. Bitky výborný, přestřelky v klidu a akce celkově nasáklá krví. Když k tomu hlavnímu hrdinovi věřím, že je uvnitř mrtvej a v pekle dostal propustku jen kvůli pomstě není co řešit. *** Druhá série se nese v trošku jiném světle. Méně akce vykompenzuje vynikající závěr. Nové postavy jsou fajn a některé starší se dotvoří a jiné ukáží třena jen na skok. Může nás jen mrzet, že seriál končí, protože tohle by si třetí nálož sakra zasloužilo. 95 procent celkově. (02.08.2018)

Od první série Daredevila určitě nejlepší Marflix, kterej ve mně trochu obnovil víru v to, že tak nějak vědí, co dělají a rozumí postavám. Syndromem přepálenosti délky to sice trpí, ale zdaleka ne tolik, jako většina superhrdinské seriálové produkce. Navíc tvůrci dobře pracují s rytmikou vyprávění, zejména s cliffhangery a úvody k jednotlivým dílům. Velmi kvituju taky přesazení seriálu do současných kulis (Punisher najednou není exvojákem z Vietnamu, ale z Afghanistánu, což má pro příběh zajímavé důsledky), zejména schopnost vyjádřit se k některým ožehavým otázkám aktuální Ameriky. Z tohohle pohledu je podivné jen to, jakým způsobem je vedena debata o držení zbraní, kde liberálně kritické stanovisko zaujímá slizký kongresman, a naopak Karen Page působí jako (snad až přiliš) sympatický zástupce zbraňové lobby. Z druhé strany je fajn, že se tvůrci nepokusili roubovat do děje superhrdinské motivy a postavy, jakkoli se to nabízelo. (30.11.2017)

Ok, Punisher má své mouchy, ale jeho sledování jsem si užila víc než cokoliv tento rok. Témata, které zápletky zkoumají jsou tak relevantní, že museli přesunout premiéru. Ale přesně tahle témata dělají seriál tak zajímavým. Legalizace zbraní, násilí, problémy veteránů s PTSD, korupce tajných vládních složek... Co Punishera dělá výjimečným nejsou ty očekávané (a skvěle natočené) rvačky, přestřelky a potoky krve. Nejvíc mě překvapilo, že právě Punisher má tolik srdce a hloubky. Postavy Davida, Karen a Madani dávají Frankovi potřebné protipóly k jeho někdy sebevražedným beznadějným misím. Ben Barnes překvapí svou temností v roli Billyho. Seriál každopádně stojí a padá s výkonem Jona Bernthala. Herec, co vždy dostával malé role, na které jste jen těžko zapomínali. Tady dostává prostor předvést tak krutě realistický výkon, že jen stěží uvěříte, že Jon není ve skutečnosti Frank. Naprosto fascinující a fyzicky mučivá role, za kterou si zaslouží nejdno ocenění. Jak už je u Netflix Marvel univerza zvykem, tempo v půlce mírně skomírá, ale otřepe se tak rychle, že to Punisherovi velmi rádi odpustíte. Za dobu od premiéry jsem seriál viděla už dvakrát a to nestává skoro nikdy. (22.11.2017)

Na spoustu komentujících už začínám mít silnou alergii. Kupříkladu zde se hned vyrojilo množství znalců předlohy, kteří vidí rozpory! Je zřejmé, že většina z nich zná pouze Punishera od dvojky Ennis / Dillon a nedochází jim, že už i Ennisovská série MAX je úplně o něčem jiném a pak zde máme ještě milion dalších zpracování. Není tedy žádný jeden Punisher, tak jako není jeden Spider-man apod. Zabijácko-zábavný model Ennise a Dillona může výborně fungovat jako jeden film, ale 10 hodin nějaké tupé masírky opravdu sledovat nemusím. Právě hloubka postav, jejich ne jednoznačnost a lidskost stejně jako politicko-společenské přesahy dostaly Marvel a potažmo pak i jeho filmové následovníky na míle před superhrdinskou konkurenci. V seriálu se tohoto dostává měrou vrchovatou při ctění základní kostry předlohy a jejích trademarků... civilní, dospělé a skvělé zpracování. Právě v tomhle směru je budoucnost superhrdinského filmu. (25.02.2018)

Stejně jako všechny seriály tandemu Marvel/Netflix se i The Punisher potýká s nevyrovnaným tempem a výplňovými epizodami, kde si postavy dlouze na „levné“ lokaci povídají o něčem, co stačí říct jednou větou. Oproti předchozím nepodarkům má však tento seriál zdaleka nejsilnější hlavní postavu (i jejího hereckého představitele) a funkční příběh, v němž se zrcadlí trauma z války, životní ztráta a pokřivený obraz americké společnosti. Pokud se člověk prokouše pomalou první polovinou seriálu, odmění se mu posledních šest epizod emocionálními krvavými jatky. (08.02.2018)