Tajomná vražda na Manhattane

Zhlédnutí Manhattan Murder Mystery jsem dost dlouho odkládal. Velká chyba! Je to totiž naprosto odzbrojující a promyšlená allenovka u které jsem se bavil jako dlouho ne. Woodyho hlášky v tomto filmu jsou snad jedny z nejlepších z jeho filmografie. Za zmínku stojí i vynikající jazzový/swingový soundtrack (Sing, Sing, Sing !!!). Pro mě nejoblíbenější Woodyho film. (12.06.2009)

Můj první Woody. Na dávnou večerní televizní projekci už vzpomínám s úsměvem a nostalgií, protože netuše, kdo je onen obrýlený a odhodlaný popleta, nechal jsem se vtáhnout do komedie střídané s opatrným tajemnem. A protože vtípky, neurózy, Diane Keaton a vůbec všechno fungovalo, zkusil jsem to s mistrem Allenem zanedlouho znovu. To, že jeho filmů ale uvidím čtyři desítky a stane se mojí tvůrčí modlou, mě ale tenkrát nenapadlo ani omylem. (04.01.2011)

Tajemná vražda na Manhattanu je klaunovou skotačivou představou kriminálního žánru v rytmu ruchu newyorského jazzu. Aneb manželskou krizi a intimní ochlazení lze překonat i díky zásadně emočnímu a společně sdílenému dobrodružnému zážitku. Stereotypní poklid dlouhodobého manželství potřebuje k prospěšnému posílení jiskry vzrušení a euforické výkřiky vzdechů. Alternativou sexuální svobodomyslnosti je zvýšený zájem o sousedské životní a intimní poměry, podezíravost je probuzena nečekanou tragédií a zpestření všedního dne nebere konce. Klaun se žádostivě žene v karikující nadsázce za úspěšným vyřešením kriminální zápletky, metá v běhu kozelce a z defenzivy si pomáhá pohotovým slovním žonglováním. Klaunova ctižádost v dynamickém pohybu povznáší vzrušení ze zpestření manželské všednosti. Základním impulsem ke klaunovým hrátkám je Carol Lipton (velmi příjemná Diane Keaton), manželka středního věku v neodkladné potřebě vybít nahromaděnou energii a napětí z manželského zevšednění. S neskrývaným nadšením se vrhá do vytržení z nudy poklidu pohodlí. Hlavní mužskou postavou je Larry Lipton (příjemný Woody Allen), knižní nakladatel a Carolin mužíček. Bez toho kriminálního třeštění by se obešel, ale manželská krize si žádá osobní účasti. Důležitou postavou je Paul House (zajímavý Jerry Adler), postarší soused Liptonových, nudnější filatelista a majitel starosvětsky vznešeného biografu. Přílišný emoční poklid je lákavým pokušením životnímu dobrodružství. Výraznou postavou je Ted (příjemný Alan Alda), zábavný kamarád Liptonových s nenaplněným romantickým pnutím a v lehké melancholii porozvodové osamělosti. K výraznějším postavám patří taktéž Marcia Fox (zajímavá Anjelica Huston), úspěšná a na první pohled sebevědomá spisovatelka. Záhady srdce a zločinu řeší celý tým. Z dalších rolí: mladá, atraktivní modelka a smyslné pokušení postaršího Paula Helen Moss (Melanie Norris), vitální a věrná Paulova manželka Lillian House (Lynn Cohen), dlouholetá a žárlivá Paulova spolupracovnice, paní Dalton (Marge Redmond), dospělý syn manželů Liptonových Nick Lipton (Zach Braff), či pro zdar zpestřující věci ochotně spolupracující přátelé Liptonových, Sy (Ron Rifkin) a Marilyn (Joy Behar). Tajemná vražda na Manhattanu je newyorskou nezbedností klaunova uličnického kousku na zažité tradice kriminálního thrilleru. Osvěžující klaunovo pobavení. (01.11.2020)

Sú diváci, ktorí filmy Woodyho Allena vyhľadávajú a bavia sa na nich. A okrem nich som ja. Nedokážem racionálne vysvetliť, prečo som dúfal, že sledovaný 21. Allenov film bude iný a lepší, ako bola dvadsiatka filmov pred ním. No nebol. Dopozeral som ho celý, nemám z neho vyrážky  a jediné dobré, čo môžem o ňom prehlásiť, že v ňom občas prebleskly Allenove skvelé hlášky. Nebolo ich veľa, nevyplývali z deja, ale boli implantované a aj tak si ich radšej prečítam. Lebo voči Allenovi, ako literátovi nemám najmenšie námietky. (04.02.2022)

Má vražedné spiknutí vůbec nějakou šanci na úspěch, když je mu na stopě pro věc zapálená amatérská vyšetřovatelka, co postupně zbuduje šestičlenný detektivní tým neortodoxních metod a vše režíruje Woody Allen..? Autor prostřednictvím vlastních úst tradičně hýří sarkasmem, ale mě na jeho tajemném manhattanském mordu zaujala jiná věc a sice vykreslení měnících se partnerských vztahů prostřednictvím konverzace. Ta konfrontace dvojic Keaton + Allen (spíše monology než dialogy, disharmonie a překřikování, co přenáší Liptonovu neurózu i na diváka) a Keaton + Alda (platonické souznění plné respektu a vzájemného doplňování) je úžasná a všimněte si, že jakmile je celý případ pod dohledem Orsona Wellese uzavřen, plní prodělaná zkušenost ve vztahu prvně jmenované dvojice revitalizující funkci a dostaví se i blahodárný vliv na jejich komunikaci. Už chybí jen boty, zuby a falešné opálení.. Vzhledem k postavám v Allenových filmech se mi zdá, že mít na Manhattanu psychiatrickou praxi je jako vyhrát v loterii. Má to však jeden háček - tolik klientů a tak malý gauč.. (09.08.2011)