Tajomná vražda na Manhattane

Tajemná vražda na Mahattanu bude patřit mezi mé nej filmy, které zařazuji do kategorie :"Léky na blbou náladu". To, že začínám Wodyho milovat, jsem už někde psala, ale že dokáže z každého filmu udělat něco tak příjemného, co laská celé mé já, jako v tomhle případě, to přihazuji navíc a myslím, že těch superlativů bude přibývat. Už jen ty hlášky, absurdní situace, které se zdají nemožné a přece k nim v jiných obdobách dochází i v reálu (kromě vražd), je něco, co dělá filmy Allena tak famózní. Někdy mně přišlo, že to Diane s Woodym snad ani nehrají, pouze senzačně improvizují. Vtipné, napínavé s úsměvem na tváři, má to spád, jiskru........... (21.02.2016)

Allena mám rád,ale paradoxně sem nikdy neviděl žádný z jeho starších filmů,protože pravidelně ho sleduji teprve od Match Pointu.Manhattan Murder Mystery je tak první vlaštovka a zároveň i velká spokojenost.Nechybí tu vůbec nic co dělá Allena Allenem - skvělé dialogy,osobitý humor,výborní herci a jako bonus to vedle komediální linie funguje i jako - trochu dietní - detektivka.Sám Allen je tu standardně roztržitý neurotik,ale ve všech směrech ho překonává Diane Keaton.S čím sem naopak měl problém byla "ruční" kamera Carla DiPalmy protože ta mi hlavně při procházkách ulicemi přišla až epileptická,rušivá a neseděla mi ke klidnému ději (v rámci daného okamžiku)...80% (17.01.2021)

W. Allen hviezdi v iskrivých a inteligentne-humorných dialógoch, hlavne so svojou filmovou manželkou D. Keaton. Je vidno, že táto dvojka je zohraná absolútne dokonale. Samotné ich vyšetrovanie záhadnej smrti susedky je síce zaujímavé a dokáže upútať pozornosť diváka, to však nič nemení na tom, že vo filme išlo predovšetkým o perfektne vyskladané dialógy a trefné poznámky, ktoré sa tu sypú doslova z každej Woodyho vety. Ďalší geniálny scenár od tohto filmového velikána. 85/100 (16.07.2015)

„Věřil bys tomu? Někdo zabil 12 lidí. Rozporcoval je a snědl.“ / „Tomu říkám alternativní životní styl!“  Několik dobrých hlášek a bonmotů, které Woody Allen jako obvykle vložil do dialogů, jeho přirozené herectví ve dvojici se skvělou Diane Keaton (byť chvílemi mi jejich dlouhé konverzační smrště v nervní náladě obou protagonistů připadaly i otravné), vtipné absurdní situace a nápad detektivky na pozadí manželského vztahu. To činí film příjemně sledovatelným a často zábavným, ale i tak můj celkový dojem a zážitek nejsou příliš výrazné. Možná je to tím Manhattanem, který jsem si (alespoň skrze filmy) oproti Allenovi nezamiloval, možná i tím, že klasická detektivka se pro mě s léty a počtem viděných filmů začíná stávat méně oblíbeným žánrem. Nicméně hlavní vinu dávám zpracování, které na mě z Tajemné vraždy místy budilo až dojem poloamatérského filmu a to jednak pro často otravně rozlítanou digitální kameru à la Dogma 95 (jakou překousnu v dramatu s hutnou atmosférou, ale v komedii mě dost iritovala), tak i pro zvláštní práci s hudbou, když tu najednou i klasický dialog začal naplno přehlušovat hlasitý bigband. Jediná scéna, v níž jsem vnímal dřívější nápaditost a zručnost typickou pro Allena jako režiséra, tak přišla až k závěru s přestřelkou v kinosálu během filmu Orsona Wellese. [65%] (18.03.2023)

Můj první Woody. Na dávnou večerní televizní projekci už vzpomínám s úsměvem a nostalgií, protože netuše, kdo je onen obrýlený a odhodlaný popleta, nechal jsem se vtáhnout do komedie střídané s opatrným tajemnem. A protože vtípky, neurózy, Diane Keaton a vůbec všechno fungovalo, zkusil jsem to s mistrem Allenem zanedlouho znovu. To, že jeho filmů ale uvidím čtyři desítky a stane se mojí tvůrčí modlou, mě ale tenkrát nenapadlo ani omylem. (04.01.2011)