Tajomstvo bratov MacCannovcov

O dvou kmetech, kteří měli vše, byli ve všech válkách, opíchali všechny ženské (ale milovali každý jen jednu - aby to byla ta pravá láska; a nejlépe barovou zpěvačku), zestárli do moudrosti, smířili se se světem, aby pak mohli s nadhledem a stařeckou shovívavostí tomu světu vyprávět. Nekonfliktní pohodový snímek o lidskosti a všech těch zapomenutých dobrých a tradičních hodnotách, jemuž by si jen zrůda dovolila dát odpad. No a já nehodlám nikterak protestovat. (31.07.2012)

Najviac ma na filme teší, keď ho začnem pozerať s tým, že od neho absolútne nič neočakávam a dostanem ozaj príjemný, milý a čo viac inteligentný film. Osment už starne, je to vidieť, už to nie je ten sladučký ksichtík, no solídne hranie mu ostalo. O starých levoch ani nehovorím, to sú páni herci. Takže fakt skvelý filmík, o všetkom, priateľstvo, láska atď...a navyše nikoho neuráža. Inteligentný humor, to je ono! 80%. (29.03.2006)

Na tento film som čumel s pootvorenými ústami. A nezavrel som ich ani pri prehliadke hodnotení užívateľov, pretože najprv som mal podozrenie na zmenu programu, ktorú rekordér prehliadol. Už veľmi dlho sa mi nepodarilo sledovať niečo tak hlúpe, nevtipné a americké v tom najhoršom slova zmysle. Tie pasáže z Orientu už dosahovali úroveň telenovely. Bez Cainea a Duvalla by som uvažoval o odpade. (09.06.2012)

Príjemný rodinný film s dvojicou starších, ale mojich obľúbených hercov, ktorí hrajú v tomto filme miestnych neskutočne bohatých čudákov. H. J. Osment, ktorý k nim nečakane dorazí na prázdniny je pre nich iba otravný prívesok, no časom vzniká veľké priateľstvo. Príbehy starých pánov o tom ako prišli k peniazom sú miestami neuveriteľné, ale je to naozaj tak? Čakal by som tento film v akomkoľvek vysielacom čase, len nie ráno o 8.30 na Markíze. 80%. (31.08.2011)

Jasný důkaz toho, že obejít se dá i bez telefonu a Tv. Pro ukrácení volné chvíle se vždy „něco“ (nějaký ten pojišťovák s nabídkou výhodné koupě“) najde. Potom už stačí pohlídat (si) takovou maličkost, mít po ruce dostatek nábojů. Musím přiznat, že sledovat tyhle (ne)stárnoucí pardály v podobě M.Caina a R. Duvalla je nesmírným zážitkem a potěšením (alespoň pro moji maličkost). Je vidět, že tohle natáčení si dotyční náležitě užívali a (k divákovu štěstí) ten pocit následně přenesli i na něho samotného. To H. J. Osment zřejmě výraz ze Šestého smyslu „neodkládá ani na noc“, zde mi to nicméně (velkou) překážkou nebylo. Upřímně řečeno, být člověk v letech hl. hrdiny, kdo (z nás) by nebyl rád za takovéto dva podivné strýčky a dvou? měsíční neplánovanou dovolenou? Já ji podnikl (a vrátil se do dětských let) v podobě toho snímku, takže DÍKY a s dovětkem: Já osobně sice nikdy takovéhle strýčky neměl, za to babičku a dva dědy (u kterých jsem trávil valnou část několika svých prázdnin, zkoušel jejich trpělivost a zažíval nejlepší léta svého dětství) ano, takže toto je takové moje soukromé poděkování jim všem a pozdrav „tam nahoru“. p.s. proslov, který má Bobby Duvall k Walterovi by v každém jiném provedení vyzněl naprosto pateticky. V jeho podání mu to (ho) však věříte (resp. chcete věřit). Tohle je vymírající generace „správnejch, férovejch a zásadovejch chlapů“. Žádní „nagelovaní frajírci, maminčini mazánci, co dostanou nač si vzpomenou“. p.p.s. konec beru všemi deseti. SPOILER: Když umřít, tak s plnou parádou ("vestoje") a přitom, co jste měli v životě nejraději. To se potom (pevně věřím) i umírá s úsměvem na rtech a člověk (divák) i snáze odpustí (skousává) tu helikoptéru s nápisem Western Sahara Petroleum, protože snít se musí! Tomu se (já) říká(m) pro(žít) život! Vysloužilí lvi jsou typem snímku, který vidět „každý druhý den“, dozajista se vám začne zajídat, ale jednou za čas není vůbec na škodu („uvěřit, že život je pohádka“) a hlavně, přesycení se rozhodně bát nemusít(m)e, protože té přirozenosti (čti upřímnosti), která ze snímku sálá, se daří dosáhnout v případech lehce spočítaných na prstech jedné ruky. (07.11.2011)