Tajomstvo bratov MacCannovcov

Nikdy jsem netušila, jaký komediální talent v sobe skrývá dvojka Caine-Duvall. Ti starouši jsou vážně vtipný, hlavně díky suchým hláškám, jimiž jim scénář nahrává na smeč ("Jsme starý. Měli bychom se chovat jako starý"). Ale jde jim báječně i drmatická rovina filmu. O moc pozadu za nimi nezaostává ani H. J. Osment, i když by vůbec nebylo špatně, kdyby místo dětských rolí začal dostávat nějaké dospělejší. Film má vůbec takovou tu příjemně starou atmosféru, kdy pohádky o kovbojích Sahary a unášených princeznách byly skutečností. Staromilsky milý film, který by bylo škoda propásnout. (27.01.2006)

Veľký drsňák Duvall, jeho brat Caine a jeden z najtalentovanejších detských hercov Osment. Veľmi sľubné herecké trio, ktoré nezaostalo za očakávaním. Od filmu som neočakával nič a dostal som veľa. Veľmi vydarená posledná časť filmu, ktorá svojim záverom ujasnila celý film a tým pádom ho posunula ešte o čosi vyššie. Svojim spôsobom nemal film celkovo nejakú úžasnú zápletku ale dojem urobil na konci dopozerania úžasný. Nechýbalo veľa a dal by som 5*. Možno časom predsa len prehodnotím :) (10.08.2009)

Film co to hraje tak na jistotu, až z toho nečiší žádné emoce. Všechno a nic tam jen tak plyne a vlastně nenastane žádná dramatická situace. Příjezd matky se zlým amantem skončí dříve, než se to stihne opravdu vyhrotit. Michael Caine a hlavně Robert Duvall jsou ale opravdu fajn. Osment neurážející a jeho starší verze hraná Joshem Lucasem je dost homo. (06.07.2013)

Nebyl to špatný film, to věru ne. Jednoduchý a přesto ve své podstatě neuvěřitelně lidský a pravdivý příběh velmi dobře funguje. Příjemná kombinace pohádky a dramatu si však až příliš silně uvědomuje, co se divákům líbí a neustále jim to předhazuje. Přílišnou vypočítavost tvůrců nemám rád a u Vysloužilých lvů mi vadila - díky svému nadměrnému množství - opravdu hodně. [TOP 19/5 80%] (05.02.2007)

Velmi pohodová oddychovka, která sice staví na tradičních klišé, od dítětem napravených mrzoutů až po princeznu a lásce na první pohled, podává je však příjemně neokoukaným způsobem. Občas je úsměvná, jindy balancuje téměř na hranici grotesky, plná suše práskajících hlášek, místy je laskavě dojemná, jindy zase smutná a občas posílá do publika moudrá, i když nijak objevná, slova o tom, co je v životě důležité, aby ho stálo za to žít. Michael Caine a Robert Duvall jsou naprosto úžasní a Duvallovy „náměsíčné“ scény patří k těm u nichž nezadržitelně vlhnou oči. (19.11.2010)