Rande pre šialenú Mary

[KVIFF - 2016] Mohlo by se zdát, že půjde o klasickou indie romantickou komedii/drama, ale hned od prvních minut jsme přesvědčeni o opaku. Irové odvedli kvalitní žánrovou práci s několika klišé, které prostě k žánru patří, a k nim přidali i něco navíc. Příběh Mary, která se vrací z vězení a má si najít +1 na svatbu své nejlepší kamarádky, která se ovšem během té doby zásadně změnila. Mary bojuje s opovržením ostatním, ale zároveň také sama se sebou, aby nakonec našla lásku (možná ne takovou, jakou byste čekali). Věřím, že spousta dívek se alespoň v nějakém aspektu najde a tento film pro ně bude mít větší přidanou hodnotu. (13.07.2016)

Kdyby stačilo jako řešení poruch chování, aby dotyčný došel k progresu jen proto, že ho jiní odsoudí, bylo by na světě hned lépe. Toliko k absurditě. To, co snímku lze vyčíst naprosto očividně, je to, že scénář jde po povrchu, moc se v tom nebabrá, protože by ihned bylo jasné, že to moc nesedí.Chyběla mi jednoznačně linie "co bylo předtím" a nějaká větší sebereflexe minulých činů hlavní hrdinky. Na teen drama pro náctileté to byl ale slušný kus, herecky obzvlášť zdatné. (09.07.2016)

Štyri hviezdičky by boli pravdepodobne nadsadeným hodnotením, aj keď taký bol môj bezprostredný dojem. Všetko mi na ňom pripadalo prirodzené, bez štylizácie, prikrášľovania alebo snahy po nejakom efekte. Je to film, v ktorom som sa prirodzene nemohol stotožniť so žiadnou z postáv a dokonca by som ani nenašiel postavu, ktorá by mi bola extra sympatická. Ale ako pohľad do spoločnosti, ktorá je mi vzdialená, sa mi to celkom pozdávalo, tak preto silné tri. (13.10.2017)

Jediný film, který se mi podařilo ve Varech vidět - a ačkoliv to bylo naslepo, vůbec nebyl špatný. Ačkoliv se Mary zrovna vrátila z vězení a měla být údajně drsnějšího ražení, ve většině situací působila naopak docela dost normálně, tedy alespoň normálně pro mě. Přesto mě zápletka trochu zklamala, podobné věci jsem viděla, nebo četla už stokrát - prozrazovat ji ale nebudu... :) (07.07.2016)

Dovolím si odbočku. V Rande pro šílenou Mary se zkoncentrovala lesk a bídá dramaturgie 51. ročníku KVIFF. Než mě někdo osočí z blábolení, to, že Rande byla pro dramaturgy zlatá karta se přiznal jejich šéf přímo před projekcí. Film, který hýří barvami, hlukem a vypjatými emocemi a který zaměstává po celou dobu vaše smysly tak, abyste nemohli přemýšlet, co se vlastně před vašima očima odehrává. Pokud na tuhle hru nepřistoupíte, začnou vám v hlavě vrtat nepříjemné otázky, kterých postupem času bohužel přibývá. Mám trochu teď dejavu, jelikož mám pocit, že podobný komentář jsem už psal. To, ale není tak důležité. Důležité je, že mám po KVIFF pocit, že díky digitalizaci se sice zdokonalila technická a formální stránka filmů, jenže na úkor toho, že jen málokdo umí odvyprávět příběh tak, aby měl hlavu a patu a abyste se po každé scéně nemuseli deset minut sám sebe ptát: "A proč jako sakra?". A odmítám vysvětlení, že jsem jen natvrdlý. Na to už mám těch flmů nakoukaných trochu moc... (11.07.2016)