Detská hra

Chuckyho vykrútená hlava vo mne stále vyvoláva zimomriavkový pocit. Možno časom dobrý pocit z filmu klesá a niektoré scény vyznejú smiešnejšie, ale stále si udržuje u mňa dosť vysoké skóre. Možno aj tým, že som si dojem nepokazil ostatnými dielmi a tak si chcem Chuckyho pamätať takto. A musím ale povedať, že darček v podobe takejto bábiky by som neprial nikomu. 65%. (21.03.2008)

S asi desetiletým odstupem jsem se trochu obával, zda to bude stejně silný zážitek jako kdysi. Ale Chucky prostě nezklamal. Jen jsem začal mnohem více přemýšlet, čím to je, že osmdesátkový filmy ve většině případů prostě fungují o po mnoha letech, což se o některých hororech např. z devadesátých let, říct nedá? Prostě parádně namíchaný hororový koktejl s povedenou děsivou panenkou, překvapivě ne protivným a nepříjemným malým klukem (hrál to parádně) a dobře budovaným napětím. U tohohle filmu se můžete obávat jen jednoho - že nějakého blba napadne udělat remake. (30.12.2009)

Tenhle film se dal z mého pohledu hodnotit dvěma způsoby. Kdybych bral v úvahu jen to, že jsem Dětskou hru viděl dnes, kdy jsem již dospělý a ani jednou jsem se nevylekal, natož abych pocítil, že koukám na horor, tak bych film označil za průměrný a málo hororový. Jenže je tu jeden fakt, který prostě nemohu pominout. Já tenhle horor dnes neviděl poprvé. Já jsem ho viděl zhruba jako osmileté dítě před nějakými 15 lety, a to v noci, kdy na lidskou (natož potom dětskou) psychiku horor působí nejhůř. Tehdy jsem to opravdu hodně prožíval, hodně jsem se bál, bál jsem se usínat sám a děsil jsem se všech hraček, které jsem měl v pokoji. Po dlouhá léta jsem si pod pojmem strach vybavil právě Chuckyho. Tenhle horor tedy na mě jako na dítě velice zapůsobil a probudil ve mně ohromný strach. A to je právě ten druhý aspekt, podle kterého nakonec také tento film hodnotím. Nezáleží na tom, jak na mě Dětská hra působí teď, ale jak na mě zapůsobila, když jsem jí viděl poprvé jako dítě. Nezapírám, že tenhle film pro mě také znamená ohromnou nostalgii, ale hlavně mohu zodpovědně prohlásit, že tohle je film, který mě dokázal vyděsit snad nejvíce ze všech hororů, které jsem kdy viděl. A proto jsem se rozhodl ohodnotit pěti hvězdami, jelikož když se řekne Dětská hra a Chucky, tak se mi znovu vždy vybaví strach, úzkost, a dlouhá léta neklidných nocí, kdy jsem se v posteli v noci před usnutím docela bál. A to prostě musím ocenit. (08.05.2010)

Do téhle horrorové pohádky jsem se hned napoprvé beznadějně zamiloval... Bylo to někdy záhy po tzv. "revoluci", takže jsem film bohužel viděl z dabované VHSky na černobílé televizi, ale přesto to byla láska na první pohled. A tenhle vážný vztah přetrval beze změn až dodnes. Postavička zuřivé, šeredné, sprosté a maniakálně vraždící panenky (vlastně panáka) je jedním z mých nejoblíbenějších filmových záporáků. K tomu ještě navíc ryzí osmdesátková atmosféra a hezká Andyho maminka, a je z toho divácká láska až za hrob. (07.10.2013)

Batteries not included, but killing tendencies YEAH! Kdo by neznal toho rezavého rošťáka se sklony k sadismu, sprosté mluvě a zabíjení. V první polovině Holland dovedně stupňuje napětí, především v momentech, kdy se očekává, že Chucky rozšíří repertoár vět a pohybů nad rámec sériové hračky, zbytek je však prošpikován lapsusy v návaznosti a zřídnutím thrillerové atmosféry. Kontroverzi ohledně podněcování násilí na dětech neberu - vždyť Chucky byl nejvíc nebezpečný, když hořel a unikaly z něj toxické zplodiny čínského PVC.. Naopak oceňuji, že se autoři nebáli udělat z hračky, dětského to ostrůvku fixace a bezpečí, děsivé monstrum a zároveň nenápadně naznačili dospělým, že by měli více věřit tomu, co říkají jejich děti. Byť ty americké nechodí spát v pyžamu, do školky chodí bez doprovodu a čurají déle než prostatik. „Hi, I'm Chucky, and I'm your friend till the end..“ (25.07.2012)