Takový je život
Such Is Life
Réžia:
Carl JunghansScenár:
Carl JunghansKamera:
Laszlo SchäfferHrajú:
Vera Baranovskaja, Theodor Pištěk, Máňa Ženíšková, Wolfgang Zilzer, Jindřich Plachta, Manja Kellerová, Eman Fiala, Valeska Gert, Uli Tridenskaja (viac)Obsahy(1)
Hrdinkou filmu je proletářská žena a matka. Její muž, uhlíř, propadá alkoholu a zanedbává práci. Po propuštění tráví většinu času v hospodě, kde s kamarády a se svou milenkou, číšnicí, utrácí peníze, které jeho žena vydělala jako pradlena. Žena si uprostřed práce a starostí ani nevzpomene, že má narozeniny, ale sousedé jí přijdou blahopřát. I tento radostný den však končí smutně: muž se opět vrátí opilý. Když v záchvatu zuřivosti začne ničit chudé zařízení domácnosti, žena jej vyžene. Muž se odstěhuje k milence. Jednoho dne se žena při praní těžce opaří a za několik dní zemře. Muž se vrátí domů a vystrojí jí prostý pohřeb, kterého se zúčastní všichni sousedé. Po pohřbu je muž pohostí v blízkém hostinci. Pak se všichni vrátí do svých domovů, jako by se nic nestalo. Vždyť takový je život. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (25)
Je to fajn, uznávám němou éru, ale přece jen... 60 minut na mě trochu moc. To nejlepší na filmu pro mě byl hudební doprovod ()
Alespoň se jeden němý filmový klenot dochoval na ulož.to ikdyž jsou i veselejší. Toto bylo hodně smutné a bohužel dle pravdy a ne podle filmové fantazie. Ale zkrátka je to správné drama s pochmurným dějem a tragickým koncem. ()
Film je ze všech stran chválen a vyzdvihován jako to nejlepší z naší němé kinematografie. S ohledem na to jsem byl trochu zklamán, asi jsem měl vysoká očekávání, podle mě nic mimořádného. Nevtáhlo mě to, nedojalo. A Theodoru Pištěkovi ta role moc nesedí, i když se snaží. ()
Drama chudé ženy, jejíž manžel má známost, o níž všichni vědí, a dcera má problém, o kterém zatím neví nikdo. I když jsou vedlejší postavy velmi životné a zajímavé, je to především příběh oné pradleny, jíž skvěle ztvárnila Vera Baranovská jako osobu tvrdě pracující s těžkým životem, ale s láskou k celému světu. Ta radost byla cítit v celém filmu, a i když je téma poměrně smutné, tak pocit ze shlédnutí je více než pozitivní. ()
Němý film bez titulků a bez hudby a já to bez přepínání dodíval do konce. Tím nechci říct, že jsem hrdina, ale že ten film má i po 86 letech něco do sebe. ()
Reklama