Útok z neznáma

Lahůdka, škoda že v ní nebyla i Mothra, pak by to bylo dokonalé. Samotná zápletka mi přišla značně vynalézavější než obvyklé Godzilly (kde je normálně taková, že se prostě někde vynoří a začne blbnout). Akorát mě prudilo zrecyklování několika scén bitvy z prvního filmu s Radonem, které jsem už v něm komentoval jako vrcholně špatné z vojenského hlediska. (16.02.2012)

Ono to v prvom rade ani veľmi nie je o Godzille a ak by ju aj ostatné monštrá vyškrtli zo scenára, ostalo by samo o sebe celkom obstojné campy sci fi béčko. Príbeh v prvej polovici je dosť ubíjajúci, keďže je v podstate totožný ako predošlý diel, no aspoň sa väčšina odohráva na Planéte X. V polovici filmu nastáva zvrat a príbeh je hneď zaujímavejší, i keď stále je to prvoplánová zábavka. Navyše doteraz najviac family friendly - samotná Godzilla sa úplne inak pohybuje, skôr pôsobí ako nejaké 8 ročné dieťa. A v jednej scéne predvádza akýsi tanec šťastia! (24.04.2014)

Godzilla tu skoro není, místo něj zoufale stereotypní ufoni. Navíc tak dlouhý rozjezd, a to jen kvůli nejhorším dosavadním soubojům (a trikům obecně - vždyť jsou i vidět ty špagáty, na kterých Radon visí) v sérii. Vůbec se divím, že za skoro všemi díly stojí stejný režisér, ten rozdíl kvality kus od kusu je celkem znatelný. (22.05.2014)

V pořadí šestý film v němž se objevil legendární ničitel japonské zástavby Godzilla představuje pro vývoj žánru japonských filmů s monstry zásadní změnu. Filmy se stávají především nenáročnou únikovou zábavou, kde prim hrají speciální efekty a fantastická prostředí nepoznaných (v tomto případě mimozemských) světů. Hlavní atrakcí však stále zůstávají monstra. V Útoku z neznáma producenti postavili Godzillu a taktéž populárního Radona proti strašlivé tříhlavé příšeře nazvané King Gidora (všichni tři se utkali již v o rok starším filmu). Godzilla samozřejmě ze všech tří monster dostává největší „herecký“ prostor. Útok z neznáma pro ni znamenal obrat od hrozivé příšery k miláčkovi převážně dětského publika. V mnohých scénách gigantický ještěr figuruje coby vlastenecký artikl (obzvláště v záběrech s horou Fudži) a současně se stává i objektem soucitu a vlídnosti ze strany lidských hrdinů. Měnícímu se věkovému průměru diváků odpovídá komiksová stylizace chování, pohybů a mimiky Godzilly převzatá z dobových animovaných seriálů. (původně napsáno pro obal DVD společnosti Filmhouse) (14.08.2008)

Pro šesté pokračování se režisér Ishiro Honda rozhodl spolupracovat s americkými kolegy, kteří měli dopomoci Japoncům vylepšit již „zastaralé“ triky a povznést tuto „Gojira sérii“ na lepší úroveň. No záleží na úhlu pohledu, ale já si myslím, že mělo zůstat raději všechno při starém i vzhledem k tomu jakým směrem se následující pokračování začali ubírat. Po trikové stránce se sice dostavilo mírné zlepšení (hlavně tedy po té vizuální), ale naštěstí ani tentokrát nechyběli různé modely vojenské i jiné techniky, ani papundeklové baráčky a mosty. Zábava se tak mohla rozběhnout naplno, i když tentokrát v dosti odlišném hávu. Mimozemská zápletka mi totiž není zrovna dvakrát pochuti, ale vzhledem k dalším dílům jsem si musel začít zvykat. Již v minulém díle mi přišlo, že z mé oblíbené monster série začali tvůrci dělat jakousi variaci na komedii a ani tady s tím nepřestali. Především pak moje oblíbená Gojira již vůbec nepůsobila zlověstným dojmem (tak jako tomu bylo v prvních dvou dílech), ale spíše se tu chovala jak cvičená opička. Někoho to možná rozesměje, ale já se popravdě moc nebavil. Japonci jsou však na podobné blbosti přímo vysazení a tak se hororová podstata začala díl od dílu pomalu vytrácet stále víc a víc. Naštěstí to tvůrci celé zachránili povedeným závěrem, který probíhal pěkně postaru. 55% (12.09.2012)