Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Dávno před tím, než na veřejnost pronikly zvěsti o klonování, vymyslel Jaroslav Balík něco podobného právě v tomto filmu natočeném v roce 1972. Dlouho trvá, že vyjde najevo, že zlá a bezcitná dvojnice, k nerozeznání podobná půvabné dívce, je umělá bytost. Nakonec však spravedlnost a láska přece jen zvítězí... Poplatnost normalizační době se projevuje v tom, že za všechny špatnosti mohou bestiální imperialisté, sledující jedině zisk. Titulní dvojroli si zahrála spíše jen pózující Jana Brejchová, atraktivní téma podlehlo ideologickému zatížení. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (40)

mchnk 

všetky recenzie používateľa

Vynikající nadčasový snímek, který výborně podchytil téma klonování a umělé inteligence. V časově neurčené budoucnosti, se mladý vynálezce zmocní tajemství stvoření života a jak je zde vylíčeno 100% náhradníka za každého člověka. První klon je kopie vynálezcovi právě objevené vyvolené Věry. Stroj, nebo klon je ovšem tak dokonalý, že nejen mate, ale také odstraňuje ze scény všechny sobě nebezpečné lidi. Prostě golemka pochytila ty nejroztomilejší lidský vlastnosti. Proradnost, touha po majetku a moci. I když se jí podaří, společně s lidmi, kteří přemýšlejí stejně, dokonale zmást i samotného vynálezce, honba za majetkem se jí stane osudnou. A to dokonce na její svatbě. Geniální vynálezce to však nejsou jen geniální vynálezy, ale i geniální plány a strategie a to nakonec zvítězí. ()

NinadeL 

všetky recenzie používateľa

(3x) Slečna Golem s každou reprízou zraje jak víno. Aneb co víc si přát, když tu máme dvakrát Janu Brejchovou v jejím nejatraktivnějším věku a vědeckotechnický pokrok 20. let? Skvělé dialogy, jemný humor, příjemné kostýmy (ačkoli se míchá moda dvacátek a sedmdesátek skutečně podivně) a víru v budoucnost. "Nedělej slzy." - "To nám neprospívá." - "Bolely by nás nohy." ()

Reklama

SOLOM. 

všetky recenzie používateľa

Můj dnešní výběr českých kousků rozhodně nedopadl podle mých představ. Od této Sci-Fi / Fantasy komedie jsem očekával více, než se mi nakonec dostalo. Jana Brejchová byla skvělá jako vždycky - stejně jako Jan Tříska, ale ani jejich um nedokázal z hodně průměrného scénáře vytřískat víc. Přiznám se, že jsem několikrát použil rychlé přetáčení, protože bych u toho v určitých pasážích usnul. ()

sportovec 

všetky recenzie používateľa

Tato vlna československé sci-fi šedesátých a osmdesátých let není nezajímavá a nepůvabná. Má stále cosi do sebe a je se na co dívat. Obdiv si zaslouží futurizující zakotvení doby před 100 lety a humorné prvky, které se do scénáře i režie tu a tam vloudily. Ve filmu také doznívá atmosféra konce šedesátých let a jejich uvolněnosti a svobody. Limity filmu jsou limity Nesvadbovy literární  předlohy, ale nevylučují přesah vědy a snahu o pohled do budoucnosti. Pojetí dvourole Brejchové je vykladatelné i jako autorský záměr. ()

darkrobyk 

všetky recenzie používateľa

Vcelku průměrné sci-fi. Pro mne ani ne tak komedie, jako spíše drama. Nesvadbovy knihy jsem měl svého času oblíbené, co se týká filmu, je ale tahle adaptace nejméně zdařilá. První tři třetiny se poněkud táhnou bez výraznějších dialogů, až ta poslední dostane spád. Akce, mrtvoly a jde o život. Původní ideologický osten je notně obroušen, zdálo by se, jenže i dnes sedne na naše kapitalistické zbohatlíky, kteří byli původně komunisty, nebo mají moc a kapitál jejich děti. Ostatně jednoho z největších kapitalistů a komunistu současně máme až tam, tam ....nahoře. ()

Galéria (3)

Zaujímavosti (8)

  • Vynálezce Petr (Jan Tříska) má svou laboratoř v bývalé továrně na celulózu a papír u železniční stanice Neštědice-Povrly. Továrna byla postavená v roce 1881 a provozována pod názvem BEAS. Objekt je památkově chráněn. (sator)
  • Poprvé ve filmu matka s dcerou, Jana Brejchová a Tereza Brodská. (M.B)

Reklama

Reklama