Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Dávno před tím, než na veřejnost pronikly zvěsti o klonování, vymyslel Jaroslav Balík něco podobného právě v tomto filmu natočeném v roce 1972. Dlouho trvá, že vyjde najevo, že zlá a bezcitná dvojnice, k nerozeznání podobná půvabné dívce, je umělá bytost. Nakonec však spravedlnost a láska přece jen zvítězí... Poplatnost normalizační době se projevuje v tom, že za všechny špatnosti mohou bestiální imperialisté, sledující jedině zisk. Titulní dvojroli si zahrála spíše jen pózující Jana Brejchová, atraktivní téma podlehlo ideologickému zatížení. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (40)

Oskar 

všetky recenzie používateľa

Praha, 20. léta: Vědec Jan Tříska vynalezl klonování a průvodkyně po expozici mechanických robotů Jana Brejchová přijde jako slepá k houslím ke své dvojnici. Brejchová č.1 je romantická idealistka, toho času na útěku od svého zazobaného tatínka, Brejchová č. 2 je strojově racionální bytost, připravená jednat v zájmu svého předobrazu i proti jeho vůli. Zní to jako příležitost k rozehrání skvělé fantastické komedie, i jméno Josefa Nesvadby jako autora námětu se zdá být zárukou. Ale... Jana Brejchová není Iva Janžurová, nepodařilo se jí své dvě role dost zajímavě odlišit a při nevyhnutelných záměnách je děj poněkud nepřehledný. Nemusím dodávat, že tradičně nešikovná režie Jaroslava Balíka problém ještě prohloubila. Podobně jako jeho starší adaptace Nesvadby, Tarzanova smrt, hemží se i Slečna Golem spoustou nepotřebných postav, a stejně jako ve starším filmu se nedaří najít optimální kompromis mezi rozvláčně upovídanými a chaoticky akčními scénami. Že se na film přesto dá dívat, je zkrátka zásluha neobvyklosti námětu, přítomnosti herců, které člověk rád vidí, vizuálního futuretrostylu, ale bohužel ne způsobu vyprávění nebo snad vyvolaného zájmu o osudy hlavních postav. Při vší skepsi jsem čekal víc. 40% ()

darkrobyk 

všetky recenzie používateľa

Vcelku průměrné sci-fi. Pro mne ani ne tak komedie, jako spíše drama. Nesvadbovy knihy jsem měl svého času oblíbené, co se týká filmu, je ale tahle adaptace nejméně zdařilá. První tři třetiny se poněkud táhnou bez výraznějších dialogů, až ta poslední dostane spád. Akce, mrtvoly a jde o život. Původní ideologický osten je notně obroušen, zdálo by se, jenže i dnes sedne na naše kapitalistické zbohatlíky, kteří byli původně komunisty, nebo mají moc a kapitál jejich děti. Ostatně jednoho z největších kapitalistů a komunistu současně máme až tam, tam ....nahoře. ()

Reklama

Anderton 

všetky recenzie používateľa

Takmer neznámy film so zápletkou, ktorá by v tej dobe poslúžila takému Vorlíčkovi na bláznivú komédiu. Slečna Golem je ale skôr milostnou sci-fi drámou, ktorá sa len tak mimochodom neberie smrteľne vážne. Namiesto fórov tu je akcia, stále chce niekto niekoho zradiť, prípadne zabiť. A dočkáme sa aj tých mŕtvol. Hodinka a pol celkom rýchlo ubehne, poplatnosť dobe a ideológiu som vôbec neriešil, na čo sa tým zbytočne zaťažovať. Skôr 50% než plné tri hviezdy, ale máme tu hneď dvakrát Brejchovú a Tříska podobnú úlohu "nežného zmätkára" myslím nikdy nehral. ()

sportovec 

všetky recenzie používateľa

Tato vlna československé sci-fi šedesátých a osmdesátých let není nezajímavá a nepůvabná. Má stále cosi do sebe a je se na co dívat. Obdiv si zaslouží futurizující zakotvení doby před 100 lety a humorné prvky, které se do scénáře i režie tu a tam vloudily. Ve filmu také doznívá atmosféra konce šedesátých let a jejich uvolněnosti a svobody. Limity filmu jsou limity Nesvadbovy literární  předlohy, ale nevylučují přesah vědy a snahu o pohled do budoucnosti. Pojetí dvourole Brejchové je vykladatelné i jako autorský záměr. ()

Historik 

všetky recenzie používateľa

Podle mne velmi zábavný ( v tom dobrém slova smyslu) film. Rozhodně ale ne komedie. Je to film se skvělým námětem, dobrými dialogy, dobrým obsazením, ale možná trochu nevěrohodným zpracováním v momentě, kdy se golemka ze stvoření, které se v lidském světě tak úplně ve všem neorientuje, najednou s přehledem mění v cílevědomou bestii. Tady se mi zdá, že se to nepovedlo úplně vybalancovat a možná to může někomu i ztížit orientaci v tom smyslu, že nebude vždy vědět, "která je která". Ale dá se to přežít. ()

Galéria (3)

Zaujímavosti (8)

  • Roli vynálezce Petra Vondráčka měl původně ztvárnit Jaromír Hanzlík. Roli však musel kvůli pracovní vytíženosti odmítnout. Jako alternativa byl zvažován Petr Kostka, což se zase nelíbilo vedení studia. Nakonec byl 14 dní před začátkem natáčení obsazen Jan Tříska. (Xell)
  • Poprvé ve filmu matka s dcerou, Jana Brejchová a Tereza Brodská. (M.B)
  • Divadelní představení ve filmu je „R.U.R.“ Jedná se o divadelní hru Karla Čapka, utopistické drama vypráví o továrně, v níž vznikají roboti, kteří pracují za lidi. Zde se také poprvé objevilo slovo robot, které postupně od autora převzal celý svět. Vzniklo ze slova robota, jež je synonymem nevolnictví. (sator)

Reklama

Reklama