Bowling for Columbine

#49 Tak především tu máme spoustu faktů. Dále také spoustu paranoidních blbů a spoustu ironických ukázek toho, jak moc jsou američané slepí vůči realitě dnešního světa. Co tu je ale také a co mi zároveň nejvíce vadí, je ten jasný tlak, kdy mi autor ukazuje pouze jednu stranu mince a nutí mě tak udělat si zkreslený obrázek o celé problematice. Dohánění věcí do extrému mi vždycky vadilo a zde je toho jasným příkladem třeba sled "faktů" (spíše domněnek) zhruba v polovině dokumentu, který mi ukazuje pouze to špatné, ale nepřidá žádný klad, díky kterému bych měl tu možnost rozhodnout se. Je to sice úsměvné ale je to také podbízívé a nefunguje to na mě ani za mák. Slabších 60%. (02.06.2011)

9 / 10 Tak na tento filmík som sa veľmi tešil. Oscar za dokument, to nemôže byť zlé (aj keď som už videl dávať Oscarov všeličomu a všelikomu...). Našťastie som sa nemýlil, práve naopak, Michael Moore ma milo prekvapil - čakal som ničím nepodloženú dvojhodinovú salvu kritických poznámok na stav americkej spoločnosti a dostal som dvojhodinovú salvu kritických poznámok na stav americkej spoločnosti podloženú mnohými zaujímavými údajmi (počet zbraní vs. úmrtnosť, kanadské ghetto) - tak to má byť! Moore ma neskutočne vyvinutý zmysel na vyhľadávanie rôznych 'drbov', ktoré sa mu môžu neskôr hodiť a pritom si dokáže zachovať tzv. spoločenský status. Jeho režisérské kvality sú taktiež značné, hlavne ak zoberieme do úvahy aké náročné je natáčanie dokumentov (žiadne "Stop! Ideme ešte raz!"). Celý film tak príjemne pôsobí aj na náš zrak aj na našu premýšľaniachtivú makovicu, čo sa počíta. Rozhodne stojí za pozretie, nikdy sa na Ameriku nebudete pozerať rovnako. A na ich Reality TV tobôž nie. "Shame on you Mr. Bush!" (31.12.2004)

Sžíravý pohled na americkou společnost, která žije v paranoidní atmosféře a na média, která uměle vytváří atmosféru strachu, protože strach, vraždy a hrůzné činy se skvěle prodávají. A naše vlastní zkušenosti říkají, že nemusí jít jenom o americká média. Stačí se podívat na zprávy na Nově, že.....Trochu mi vadí, že Moore občas sklouzává k demagogii, ale z jeho snahy je cítit upřímná snaha něco změnit a občas se mu to i daří. Také dokazuje, že dokument může být mnohem více strhující a zábavnější, než kdejaký hraný film. Otázka je, jestli vše, co zde podává, je skutečně objektivní, jestli nemá snahu zkreslovat. Ale každopádně - se společností, ve které lze nakoupit munici stejně snadno jako zmrzlinu, není něco v pořádku....... (16.11.2003)

Je jednodušší udělat strašáka z Marilyna Mansona a počítačových her než hnát k zodpovědnosti za vraždění ve škole v Columbine hlavu státu. Michael Moore problém kolem násilí, strachu z ohrožení a potřeby obklopovat se zbraněmi pojal velmi důkladně - od prvnáčků až po politické špičky, křížem krážem národy a jejich násilnickou historií. Na všechny otázky sice nedostanete odpověď, ale každopádně v něm dostaly USA pěkně na prdel. (17.05.2005)

(1001) Před sedmi lety jsem o tomhle dokumentu napsala, že jsem se u něj bavila. Nyní jsem se na něj podívala znovu a zjistila jsem, že teď už za jediný opravdu zábavný prvek považuji to pojmenování bowlingu za stejně pravděpodobnou příčinu hnutí mysli střelců jako cokoliv ostatního. Moore má nejspíš dobré úmysly, ale kam jimi dláždí tu svou cestu už si nejsem pořádně jistá. U velké spousty situací jsem si říkala, že by je šlo pojmout jinak... zejména chytřeji. Jediná věc se během mého zrání nezměnila, a totiž že pořád považuji těch pár Marilynových vět za intelektuální (a nejspíš i argumentační) vrchol filmu, ačkoliv vzhledem k minimálnímu prostoru taky nemá šanci navštívit hlubší vody. (21.10.2015)