Velká cesta

Poněkud šablonovité a násilné. Ten film se mi jako klukovi moc líbil, ale bezpečně vím, že jsem ho neviděl dobrých 55 let. Film měl ukázat, jak asi vznikala klasická kniha o dobrém vojáku Švejkovi a jen vzdáleně se držela historických reálií, jakou bylo velitelství rudoarmějce Haška v Bugulmě a jeho návrat s Ruskou Šurou do vlasti. Mezi klady filmu patří sympatie projevovaná k ruské revoluci a víra v lepšího člověka příštích generací. A pak také trpké poznání, že buržoazní společnost nové republiky je stejně "demokratická" jako ta předchozí rakouská. A je to platné dodnes... (07.10.2018)

Velmi zajímavé vyprávění o možných Haškových patáliích v Rusku a hlavně o jeho inspiraci, díky které napsal mistrovské dílo: Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. Je to vlastně životopisný film pojatý stylem Haškovského vyprávění o sobě samém. Obrovským bonusem je obsazení, které je téměř totožné s vynikajícími filmy Dobrý voják Švejk a Poslušně hlásím , autoři si na tom tedy dali opravdu záležet a tak postavu Františka Strašlipky hraje Rudolf Hrušínský. Jak všichni jistě víme, tak osoba Františka Strašlipky byla prokazatelně inspirací Haška k sepsání postavy Švejka. Chápu, že v tom je i politický kontext a film se tak mohl stát silnou zbraní propagandy, jenže on Hašek nejspíš skutečně byl přesně takový, jak ho zde vykreslují. Pak je otázka, nakolik toho o osobě Haška věděli samotní herci, protože vidět, jak Abrhám a Hrušinský mluví rusky, to je opravdu silné kafe. Kolik z toho oni sami asi věděli o Haškovi a proč natočili tento snímek? Stála za tím politická angažovanost, nebo nadšení z toho, že můžou vytvořit tento velmi pravděpodobný snímek ze života Haška ve spolupráci s nejlepšími herci, kteří kdy zfilmovali jeho knihy? Kdo ví..... (10.05.2023)

Tak to musi byt - ja jakozto megafunda Rudolfa Hrusinskeho si proste musim pozriet jeho filmy- a ze ich natocil, coz je pre fundov Hrusinskeho len dobre. Prahu v roku 1914 zbavuje rakusko -uhorska policia neziaduceho lumpenproletariatu, pretoze sa chysta vyznamna navsteva - arcivojvoda. odkial to je, odkial tato snaha pochadza ? No predsa zo starovekeho Rima - ked mal mat taky Gnaeus Pompeius Magnus /alebo hocikto iny, vyznamny rimsky vojvoda/ trimf v meste, taxa magistrati Cursus Honorum cinili - cistilisa rimske ulice, a hlavne lumpenproletariat mal zakaz vychadzat - boli za to dost drsne tresty. Aby nerusil majestatnost a nadheru triumfu rimskeho vojvodu. No ale s5 k filmu : vystupuje tu dalsia uz notoricky znama postava, Jaroslav Hasek v podani Abrhama, ktoreho velmi nemusim. Kazdopadne Jurij Ozerov ukazal rezisersky talent, a fungovalo to aj ako akasi predpriprava kultoveho Osvobozdenje. 84 % (14.08.2018)

Velká cesta aneb Jak Jaroslava Haška propagandisticky využít a zneužít. Jednu hvězdičku si snímek zaslouží za silné herecké obsazení jak osvědčených velikánů československé kinematografie, tak i talentovaného hereckého nováčka Josefa Abrháma. To ostatní je ale nanejvýš problematické a za všechny kritické hlasy doporučuju třeba komentář fragreho. Je sice pravda, že bouřlivák a levičák Hašek přešel k bolševikům a službu sovětské revoluci považoval za přirozené vyústění svého celoživotního směřování, ale právě kniha Velitelem města Bugulmy je svědectvím toho, že kritické smýšlení ani v nejmenším neztratil a kdyby zůstal v sovětském Rusku, stalinistická mašinérie by ho nelítostně semlela. Tohle je prostě nehorázná deformace výchozího textu, poplatná době vzniku a sloužící režimní propagandě. Celkem šikovně se tvůrci snaží využít popularity dvou filmových zpracování Osudů dobrého vojáka Švejka, které vznikly několik let předtím. Ale tam, kde byl Hrušínský a ostatní skvělí, tady se zjevně vkrádají hodně falešné tóny. Ani dramaturgicky není film zvládnutý dobře. Že Josef Abrhám nepřipomíná Jaroslava Haška ani z rychlíku, je to poslední, co bych Velké cestě vyčítal. Úplné převrácení myšlenky literárního díla je ale neodpustitelné. Celkový dojem: 25 %. (05.07.2016)

Československo-sovětský pokus o zmapování kouska života Jaroslava Haška. Na tehdejší poměry jde jistě o nadprůměrné dílo. Abrhám se prý zdráhal roli přijmout, ale byl nakonec přesvědčen, že Hašek zhublý po nemoci se mu docela podobá. No, dejme tomu… Na snímku je patrný silný ideologický nános. Rudí jsou samozřejmě ti správní hoši a bílí jsou zločinci. Že naprostá většina českých, slovenských a moravských přeběhlíků bojovala v legiích proti Rudé armádě nebo alespoň zachovávala neutralitu, je utajeno. Hašek se sovětskému režimu hodil do krámu a jeho knihy vycházely ve statisícových nákladech. Proto je dodnes v Rusku populární. Těžko soudit, co by k tomu řekl sám Hašek, kdyby mohl. Myslím si, že zapálený rudoarmějec nebyl, spíše anarchista. Ve filmu mi chybí moment, kdy vlastně Hašek „prozřel“ – tedy došel k závěru, že má jít na rozcestí k rudým. Co ho pořesvědčilo? Abrhám, Hrušínský, Marvan, Filipovský, Kemr a Hlinomaz jsou prvotřídní herecká esa, kterým se sovětští herci ani zdaleka nepřiblížili. Ovšem revolucionářka Šura pro svůj vzhled jistě stojí za zmínku. Ten slušivý kožený mundur si jistě potají doma šila v předvěčer očekávání revoluce. Je docela překvapivé, jak se revolučních ideálů dokázala vzdát a odešla se svým mužem do kapitalistické ciziny. Měli snad v Praze oba plnit tajné poslání? Na internetu je naštěstí dostatek informací o Haškově životě, takže si každý může přečíst, že to všechno bylo trošku jinak než v sovětském filmu. Animace se mi nelíbila. Sloužila jenom jako překlenovací můstek mezi scénami nebo k zobrazení vyprávění pro toho, kdo nemá představivost. Díky filmu se stal také Abrhám v SSSR velmi populární. Až mu to možná bylo nepříjemné. A co udělal s těmi tisíci dopisů od sovětských ctitelů a ctitelek? Jiný pohled na Haškův život nabízí nyní znovu uvedený film "Poslední bohém" z roku 1931. Doporučuji shlédnout poněkud zaoblenějšího Haška v podání Saši Rašilova. (23.08.2012)