Pravý rytier

Za poslední roky se u nás nedaří točit dobré pohádky. Naopak některé zahraniční stojí ta to. Tahle pohádka se mi, ale po té řadě špatných zdá podařená. Příběh je dobrý. Baví mě ty scény ala " Princ a Večernice " a " O statečném kováři ". Ono taky co v pohádkách dál vymýšlet. Casting herců se povedl, obzvlášť Lukáš Vaculík mě hodně bavil. Lokace moc pěkné a soundtrack s Xindlem X též podařený. Co říci na závěr: S výsledkem jsem spokojen a zároveň jsem smířen s tím, že u nás pohádky jako např. " Tři veteráni, S čerty nejsou žerty... " se prostě již bohužel nenatočí. (25.12.2016)

Pohádka o tom, jak se synek - mamánek stal velkým chlapem. V dnešní době zajímavý koncept, který si dal zřejmě za cíl vychovávat. Děje se tak ale poněkud podivným způsobem, až si člověk říká, čím to, že se do Vincenta přincezna zamilovala. Vaculíci asi už došli, no..../ Ona by ta pohádka vážně nemusela být špatná, kdyby nebyla tak hloupá. Ale kdo kdy viděl v posledních několika letech chytrou štědrovečerní pohádku? (25.12.2016)

Natočit dobrou pohádku není jednoduché, ostatně stejně jako není snadné zanechat po sobě jakékoli kvalitní dílo. K tomu však pouze zajímavý námět, několik pozoruhodných nápadů nebo pěkné lokace bohužel nestačí, pokud to všechno není s citem alespoň částečně přetaveno do ucelenější podoby a obdařeno pohádkovou atmosférou. V této formě mi to přijde takové nedotažené a místy to na mě působí až lacině, například i kvůli písničkám, snad s výjimkou té princezniny, které jsou vyloženě slabé. Soubor postav je sice v jádru poskládán celkem smysluplně, nicméně jejich počínání není příliš věrohodné, což nezachraňuje ani herectví ani humor, které jsou povětšinou nemastné a neslané. 45 % (28.12.2016)

Jásat není nad čím, ale rvát si vlasy zoufalstvím už u téhle pohádky, nezbude člověku na hlavě ani chlup pro děsivou příležitost, kdy se jako divák setká se slátaninami mnohem horšími z let minulých, nebo s letošní Slíbenou princeznou, kterou bych slíbila tak zubaté s kosou a litovala bych snad i té kosy. Pravý rytíř má mnoho negativ, nedomyšleností a sem tam, vlastně docela zhusta, se vyskytne i nějaká vyložená pitomost; demonstrativním výčtem: Teodor má po šesti letech války šestiletého synka, o němž nevěděl, protože si nebyl při svém analfabetismu schopen přečíst dopisy své ženy, králi se ovšem bez zjevného časového odstupu vzápětí po konci války narodí dcerka. Královny jsou snad těhotné jinou dobu než devět měsíců? Vincent je o ca šest let starší než princezna, přesto vedle ní vypadá jako její mladší bratr (ve skutečnosti jsou od sebe představitelé věkem vzdáleni o rok, není to pravidlem, ale tady jde zkrátka vidět, že je ten kluk strašný ucho). Vzdálenost říše čaroděje od říše vodní víly se plynule mění, jak je zrovna podle režiséra pro spád děje potřeba. Královna víl pomateně sundává náhrdelník se svou duší z krku a jak to boží tele s ním mává nad hladinou; přesně to dělá každý s artefaktem, v němž je zakletý jeho osud i osud jeho říše. Hlavní hrdina se chová jako pako, i když uznávám, že jeho koníčky a zájmy jsou mi bližší, než třeba sledování fotbalu (obrážení turnajů, ať to převedu na středověké poměry). K mé úlevě, když byl hlavní hrdina intelektuál, neměl nikdo tendenci zajistit rovnováhu světa tím, že by princezně dal do ruky meč. Rodiče hlavního hrdiny jsou sympatický pár, docela se mi líbila píseň v titulcích a i když jsem nebyla nijak oslněna, podle komentářů a hodnocení jsem to čekala neskonale horší. Je tedy pravdou, že pokud byl Vincent (nebo se to pravé rytířství vztahovalo k Teodorovi?) pravý rytíř, nechtěla bych vidět ty, kteří by byli shledáni levými. (30.12.2016)

O špetku lepší než Piráti z Karibiku co nám slíbili vyjetou princeznu, ale pořád nic moc. Co se pohádek týče, tak tenhle žánr už pro mě co jsem vyrostl není přitažlivý, ale přesto mě dokáže fascinovat do jakých sraček se dneska propadnul možná bych měl ještě přehodnotit ty starý kousky... A nebo radši ne, konec pitvání.10% (20.01.2017)