Vetřelci z Marsu

S tolika velkými jmény (Hooper, O'Bannon, Young, Winston, Dykstra) se vyloženě nabízí argument, že takový film prostě nemůže být špatný. A taky není. Jejich společné dílko sice má blíže k dětským hororům typu The Lost Boys nebo The Gate, než k očekávanému nerváku, ale to neznamená, že nestojí za pozornost. V první půlce oplývá hezkou atmosférou, může se pochlubit příjemným obsazením i fajnovými maskami, a ty umělé exteriéry kolem domu Garnerových mají taky svoje kouzlo. Škoda je tak té druhé půlky filmu, v níž přijde na řadu armáda a původně mysteriózní nálada se promění v barevně světélkující scífko. (21.04.2015)

Po dvou letech jsem si zopakoval sci-fi látku, kterou jsem viděl v původním filmu z roku 1953, a musím říct, že mnoho opodstatnění pro vznik této předělávky jsem nenašel. Tobe Hooper věrně kopíruje dějovou premisu originálu a to s velkým vizuálním půvabem, ale kromě četných odkazů na původní film nepřidává do příběhu vůbec nic nového, naopak věrně zachovává i tu jeho nejméně kvalitní část (tedy zakončení). Snad jen vzhled Marťanů je trochu jinde, přesto podobně nechtěně vtipný jako v originále. Hooperova zřejmě srdcová záležitost v době vzniku způsobila nemalý bolehlav producentskému duu Golan/Globus, které si po zhlédnutí tohoto filmu a taky Hooperova Texaského masakru motorovou pilou 2 ze stejného roku začalo trhat vlasy, do jakých šílených projektů to vlastně vložilo své finanční prostředky. Ty se jim samozřejmě ani v nejmenším nevrátily. Tobe Hooper vskutku studiu Cannon mnoho financí nepřinesl, ale dal vzniknout aspoň třem poměrně zajímavým a bizarním megalomanským projektům, z nichž minimálně jeden je v mých očích kvalitní. (13.02.2020)

Don't worry, son! We marines have no qualms about killing Martians! Tenhle film jsem viděl už kdysi jako děcko v noci na německé televizi a od té doby mě pronásleduje. A opravdu, je to remake neskutečně divný. Jako by si tvůrci neuvědomili zastaralost originálu, a tak updatují maximálně triky - a sorry, chodící zubatá brambora (to je ten optimističtější pohled na to, jak Marťani vypadají) není zrovna něco, čeho byste se měli bát. I když občas někoho sežerou či anihilují paprskem. Jenže je tu spousta věcí, u kterých se bavit prostě musíte - třeba Velká sestra v roli Marťany ovládané učitelky, požírající žábu, neskutečně přehrávající generál, naprosto dementní vědec, komunikující s emzáky a srandovní výkony vůbec, zejména v okamžiku, kdy se mají herci pustit do nějaké akce. Nevím jak kdo, ale já se na Invaders za nějakých deset let určitě zase rád podívám. (27.07.2008)

Druhý Hooperův projekt v rámci jeho smlouvy na tři filmy s Cannon Films je, podobně jako jeho předchozí "Lifeforce", fanboyovský počin, kterým si režisér splnil sen natočit kopii svého oblíbeného filmu z dětství s užitím moderních triků. Bohužel ale kromě efektů nepřináší jeho přepracování padesátkového sci-fi "Invaders from Mars" nic nového. Co do vyprávění doslovná kopie zachovává nejen paranoidní premisu, ale i naivitu a nedomyšlenost svého předobrazu. Přitom nápaditým uchopením a přepracováním mohl vzniknout skvělý příspěvek k dobovému trendu dětských filmů vycházejících z hororu a sci-fi. Tímto směrem ale Hooperovy ambice nesahaly, což stvrzuje i angažování zcela necharismatického a herecky marného představitele do hlavní role (není žádné překvapení, že jeho kariéra neměla pokračování). Hooperovi po vzoru padesátkových brakovek nezáleželo na tom, kdo hrdinu ztvární, protože o něj ani o žádné motivy spojené s dětstvím zde vůbec nejde. Hlavní hrdina je jen loutkou v rukou ideologicky podbarveného scénáře, který ale v osmdesátých letech působí už nemístně. Hooperovi "Invaders from Mars" jsou pak stejně jako jeho další projekty pro Cannon Films fascinující jako zcela bezprecedentní i neopakované úkazy v hollywoodské kinematografii, kdy talentovaný filmař dostane k dispozici štědré produkční zázemí, aby si udělal radost projekty, které vůbec neberou v potaz jakékoli trendy či komerční kalkulace. (11.10.2015)

Přiznám se, že jsem původní film zatím neviděl a stejně, porovnávat dva filmy, zejména pokud jde o sci-fi žánr a které os sebe dělí více než tři dekády, mně přijde jako naprostá kokotina, ale co už... Takže k Hooperově verzi... Jedná se o naprosté, čistokrevné béčko spíše pro děti něž dospělé, se zábavnými maskami, svižným dějem a neurážejícími herci... Proto je škoda závěrečné scény realita-sen, ta se do filmu absolutně nehodila... Vidět tak film ještě jako dítě, byl bych stoprocentně nadšen, takhle jsem se jen příjemně pobavil... (18.11.2014)