Texaský masakr motorovou pilou 2

Jak navázat na nepřekonatelný kult? Prostě jít zcela jinou cestou. Navzdory umanutým fandům (a údajně i stejně nechápavému producentovi Menahemu Golanovi) Tobe Hooper přistoupil k výzvě udělat druhý "Texaský masakr" tak, že se na svůj průlomový film sice napojil dějově, ale stylově se vůči němu důsledně vymezil. Namísto drásavě sugestivního hororu s jasně polarizovanými stranami obětí a monster přišel se splat-stickovou hysterickou satirou 80. let, dobového konzumerismu i kanibalizujícího kapitalismu a také amerických ctností v čele s rodinou, coby základem státu, malými podnikateli, kteří pilně dřou na svém, poctivou prací, jež přináší ovoce, a dokonce i westernovými šerify zosobňujícími vše správné. Již úvodní sekvence naznačuje jednak posun stylu, ale především také doby, kterou právě Hooper zachycuje a glosuje. Namísto idealistických hippies zde máme frackovité osmdesátkové křupany, kteří svým chováním mají blíže přízemně bestiálním monstrům z prvního filmu. v souladu s tím, pak také Leatherface a jeho rodinka musejí náležitě přitlačit na pilu, a to nejen doslovně. Ústředním motivem filmu je šílenství, které nepředstavuje propad do hlubin oproti rozumu a soudnosti reality, ale naopak zastřešující princip osmdesátkové americké společnosti. Jedinou alespoň zdánlivě příčetnou postavou - uprostřed jalových maloměstských buranů, afektovaných teenagerů, obsesivních strážců zákona dychtících po pomstě i kanibalských degenerátů - je hlavní hrdinka, která ale právě postupem času sama, tváří v tvář (a to i doslova v geniální scéně ze spižírny) prožitým hrůzám, směřuje do náručí blaženého šílenství zdejších tančících dervišů s motorovými pilami. Hooper opět bravurně inscenuje kakofonii hysterie, utrpení, děsu a zvrácených požitků, byť tentokrát jinými prostředky. Zatímco v jedničce se obešel s uzavřeným malým prostorem, vychýlenými úhly kamery, impresivní montáží a až industriální zvukovou stopou, tentokrát vytváří nejen co do prostoru děje, ale i dramaturgického konceptu pompézní pouťový dům hrůzy rozprostřený do obřího labyrintu plného morbidně vyšinutých panoptikálních výjevů, kde se lidské ostatky mění na veteš a jehož stěnami rezonuje hrdelní řev zvrácenosti a děsu, jenž vystřídal hardrock dunící v první půlce filmu z rádia. (21.12.2014)

Texaský masakr motorovou pilou a černá komedie? Prosím, dobrou chuť! Po dusivé jedničce nám Hooper ukazuje, že i z rozřezané hlavy může stříkat funny blood a že i retardovaní psychopati se můžou zamilovat. Odlehčená rovina pak dává plně vyznít vážně míněným scénám. Tou nej je jistě ta, kdy se jedna z obětí probudí z bezvědomí a uvědomí si, že její nejlepší přítelkyně má na obličeji její tvář. Rozhodně zde ale nehledejte intenzivní pojetí prvního dílu. Jen se pohodlně usaďte v křesle a příjemně se bavte. Šerif Hopper se jistě postará o své... Teď už záleží jen na vás, jak se rozmyslíte. Sex or the chainsaw? But the saw is family... (17.08.2005)

Americký režisér Tobe Hooper bol pre mňa vždy tvrdý oriešok, nevyspitateľný horrorový filmár. Dokázal natočiť takmer až kultové diela ("Texaský masaker motorovou pilou", "Poltergeist"), viac menej priemerné snímky ("Prekliatie Salemu", "Sila života"), občas však skĺzol aj do nevýrazného podpriemeru ("Panoptikum", "Des v práčovni", "Márnica") a niekedy sa doslova utopil v odpadových vodách ("Nočné hrôzy", "Krokodýl"). Kam teda mám zaradiť snímok "Texaský masaker motorovou pilou 2", ktorý zrežíroval v roku 1986? Oproti legendárnemu pôvodnému snímku je to posunuté do absurdnej roviny zvráteného čierneho humoru, ale práve to mu dodáva punc trojhviezdičkovej originality. *** (09.04.2021)

S úplným zděšením jsem zjistil, že jsem dosud neviděl dvojku trojku a jelikož se za měsíc chystám na Texas, kdy jindy to dohnat než teď hned... TCM2 má jednoznačně smůlu, jak kultovně dobrý špinavý psycho je jeho předchůdce. A přišlo mi to samozřejmě jako totál p*čovina, ale taky skvělá buranská komedie a sranda od začátku do konce, taková groteskní 80's modifikace originálu s prvky TWO THOUSAND MANIACS a třeba TOBACCO ROAD. Slušně podhodnocený. Líbila se mi skvěle přehraná trojice záporáků (hahah ten Moseley!) potažmo děda, Dennis f*cking Hopper i ta výtečná lokace jak z pouťovýho hororu - lidská jatka v kombinaci s kýčovitou battle land atrakcí. Takže kdokoli do toho půjdete, zkuste se odvázat, odprostit a naladit na parádní halloweenskou párty ujetost. Vzít tohle jakkoli vážně se těžce nevyplatí. Jinak, ten vliv na Zombieho HOUSE OF 1000 CORPSES je přímo m-e-g-a. "Lick my plate you dumb dick!" (01.09.2017)

Tenhle díl TCHM by se dal jednoduše charakterizovat jako obskurní. Je totiž na hony vzdálený svému předchůdci, který byl ukázkovou prací čiré a surové hrůzy ve své ryzí podstatě, kdy uměl sedmdesátkový horor nastolit takovou autentickou atmosféru a vizuální podmínky, s jakými se později můžeme setkat jen sotva. Proto mi jakožto fanouškovi žánru, tématu i režiséra uniká smysl směru, jakým se to zvrhává v následujících dvou dílech s jakýmsi ustálením až u čtverky (a i tam je celkem hodně humoru) a v podobě remaku, který který sic moderním způsobem, ale s věškerou úctou vzdává hold původní jedničce. TCHM 2 je pak opravdovým teatrálním pokusem navázat na díl předchozí, ale všechny atributy, které si fanoušci oblíbili jsou tu pošlapány v podstatě vlastním tvůrcem. Myslím, že z toho nemůže být nadšenej žádnej hororovej fanda, možná tak milovníci trashe. Tohle zkrátka není tématika pro komediální prvky, takže jediným světlým bodem celého filmu jsou nohy tehdy ještě mladé Caroline Williams :D. (03.05.2014)