Texaský masakr motorovou pilou 2

První díl Texasu co jsem viděl, pravda neviděl jsem ho tenkrát celý, ale byl jsem připosrán strachy, dávaly ho tuším na Nově. Když jsem to viděl nedávno tak jsem si řekl, to myslel Hooper vážně? Ona to vskutku sračka je. Nemá to žádnou atmosféru prvního dílu, zábavné scény jsou silně nezábavné. A plno scén tu je strašně zbytečně přitažené za vlasy. Naneštěstí tu je i pár výborných scén jako třeba rozhovor kráska vs. šílenec. Ale jinak je to spíše průser. Jednou to stačilo. (11.12.2011)

Jak navázat na nepřekonatelný kult? Prostě jít zcela jinou cestou. Navzdory umanutým fandům (a údajně i stejně nechápavému producentovi Menahemu Golanovi) Tobe Hooper přistoupil k výzvě udělat druhý "Texaský masakr" tak, že se na svůj průlomový film sice napojil dějově, ale stylově se vůči němu důsledně vymezil. Namísto drásavě sugestivního hororu s jasně polarizovanými stranami obětí a monster přišel se splat-stickovou hysterickou satirou 80. let, dobového konzumerismu i kanibalizujícího kapitalismu a také amerických ctností v čele s rodinou, coby základem státu, malými podnikateli, kteří pilně dřou na svém, poctivou prací, jež přináší ovoce, a dokonce i westernovými šerify zosobňujícími vše správné. Již úvodní sekvence naznačuje jednak posun stylu, ale především také doby, kterou právě Hooper zachycuje a glosuje. Namísto idealistických hippies zde máme frackovité osmdesátkové křupany, kteří svým chováním mají blíže přízemně bestiálním monstrům z prvního filmu. v souladu s tím, pak také Leatherface a jeho rodinka musejí náležitě přitlačit na pilu, a to nejen doslovně. Ústředním motivem filmu je šílenství, které nepředstavuje propad do hlubin oproti rozumu a soudnosti reality, ale naopak zastřešující princip osmdesátkové americké společnosti. Jedinou alespoň zdánlivě příčetnou postavou - uprostřed jalových maloměstských buranů, afektovaných teenagerů, obsesivních strážců zákona dychtících po pomstě i kanibalských degenerátů - je hlavní hrdinka, která ale právě postupem času sama, tváří v tvář (a to i doslova v geniální scéně ze spižírny) prožitým hrůzám, směřuje do náručí blaženého šílenství zdejších tančících dervišů s motorovými pilami. Hooper opět bravurně inscenuje kakofonii hysterie, utrpení, děsu a zvrácených požitků, byť tentokrát jinými prostředky. Zatímco v jedničce se obešel s uzavřeným malým prostorem, vychýlenými úhly kamery, impresivní montáží a až industriální zvukovou stopou, tentokrát vytváří nejen co do prostoru děje, ale i dramaturgického konceptu pompézní pouťový dům hrůzy rozprostřený do obřího labyrintu plného morbidně vyšinutých panoptikálních výjevů, kde se lidské ostatky mění na veteš a jehož stěnami rezonuje hrdelní řev zvrácenosti a děsu, jenž vystřídal hardrock dunící v první půlce filmu z rádia. (21.12.2014)

Druhý díl Texaského masakru. Tento díl už je víc spíš černá komedie než čistý horor. Opět se nám tady vrátil Jim Siedow z prvního dílu, v roli magorskýho kuchaře z rodinky kanibalů. Leatherface je tady spíš komickou postavou, ovšem nejlepší z magorů tady je herec Bill Moseley v roli Chop-Topa - Ten předvedl fakt skvělý výkon - Vyšinutej hippie magor :D Nejvíc co mě tady tak sralo byl herecký výkon Caroline Williams v roli Stretch. To jak furt histericky řvala když měla strach z magorský rodinky, tak mi lezla na nervy, strašný jak moc trapně přehrávala. Dennis Hopper v roli poručíka Leftyho byl docela dobrej i když mě moc v té roli nesedl. Neřekl bych vůbec že tenhle díl natočil stejný režisér Tobe Hooper - Nemá to už vůbec tu atmosféru jako první díl, ale přesto mě to hodně bavilo, gore efekty jsou tady dobrý a hudba taky nebyla špatná. Miluju tyhle starý béčka. (13.06.2020)

Tenhle díl TCHM by se dal jednoduše charakterizovat jako obskurní. Je totiž na hony vzdálený svému předchůdci, který byl ukázkovou prací čiré a surové hrůzy ve své ryzí podstatě, kdy uměl sedmdesátkový horor nastolit takovou autentickou atmosféru a vizuální podmínky, s jakými se později můžeme setkat jen sotva. Proto mi jakožto fanouškovi žánru, tématu i režiséra uniká smysl směru, jakým se to zvrhává v následujících dvou dílech s jakýmsi ustálením až u čtverky (a i tam je celkem hodně humoru) a v podobě remaku, který který sic moderním způsobem, ale s věškerou úctou vzdává hold původní jedničce. TCHM 2 je pak opravdovým teatrálním pokusem navázat na díl předchozí, ale všechny atributy, které si fanoušci oblíbili jsou tu pošlapány v podstatě vlastním tvůrcem. Myslím, že z toho nemůže být nadšenej žádnej hororovej fanda, možná tak milovníci trashe. Tohle zkrátka není tématika pro komediální prvky, takže jediným světlým bodem celého filmu jsou nohy tehdy ještě mladé Caroline Williams :D. (03.05.2014)

Velice zábavná kravinka. Neřekla bych, že by druhý díl nějak extra kazil reputaci toho prvního (ještě když se poohlédnu za nejnovějším remakem, který nám v nedávné době Američané nastolili, je tohle opravdu lahoda). Hooper to prostě udělal úplně stejným způsobem jako Raimi se svým Evil Dead. Bylo to vtipné, špinavé a stejně zvrácené jako jednička, jen s trochou odlehčení a ne takovým množstvím depresivních momentů. Ale chápu, že to ortodoxní fanoušci neberou až s takovým nadšením jako já, protože tomu přeci jen ten opravdový ''texaský odér'' chyběl. (22.05.2013)