Bezstarostná jazda

Nikdy jsem neměl a ani nechtěl motorku, ani žít v lesích jako hippie, ale i tak, na cestě Billa a Wyatta je něco kouzelně omamného... I kromě toho ale, jejich roadtrip není zdaleka to nejdůležitější o co tu jde. Jde o svobodu, o to co vlastně znamená, jaká je její cena... a jestli je vůbec někdo schopný ji přijmout a uznávat u ostatních lidí. 8/10 (10.12.2008)

Road movie s prenádhernou muzikou 60. rokov a s hercami, čo to vedia pekne roztočiť. Dejovo je snímok síce trocha slabší, vlastne je to len o chlapíkoch, ktorí sa rozhodli prejsť z bodu A do bodu B a cestou stretávajú rôznych ľudí a zažívajú rôzne príhody, ale aj napriek tomu je tu veľa vecí hodných zapamätania, napr. hlášky o slobode, Nicholsonov výklad teórie o mimozemšťanoch, LSD úlet... Záver je šokujúci, strhujúci, ale tak to malo byť. Vlastne až tu divákovi dôjde, ako to je vlastne s tou slobodou, že ide o niečo zdanlivé, neuchopiteľné a hlavne, že si len myslíme, že ju máme. Veľký odkaz. 80/100 (24.06.2015)

,,Oni se neboj vás, oni se bojej toho co reprezentujete. To, co reprezentujete, je svoboda. Kecat vo tom a fakt to mít, to jsou dvě různý věci. Myslím to tak, že je těžko bejt volnej, když vás kupujou a prodávaj na tržišti. Takže nikomu neříkejte, že není svobodnej, protože voni jsou schopný zabíjet a mrzačit aby jen dokázali, že jsou.'' ---- Tohle musel bejt tehdy v Americe nářez. Podobně jako můj milovaný John  Steinbeck navzdory tehdejším slušným mravům před válkou ve svých románech glofifikoval jako hrdiny česáče ovoce, chudé dělníky či přímo opilce a povaleče, tady jsou to dva hippie motorkáři jedoucí Amerikou. První půlka je nádhernou roadmovie s dnes už legendárním soundtrackem a svým způsobem funguje i jako dokument. Nevím zda ta konkrétní hippie komunita nebyla vytvořena jen pro film, ale takovýchto různých farem s partičkami a různými sektami bylo po Americe habaděj. A dělo se tam vskutku lecos! :-). A zatímco běžní Američané zařezávali v práci, vydělávali na chleba a nebo umírali ve vlhkých džunglích dalekého Vietnamu, hippies byly zprvu trnem v oku všem těm slušným doma. Po tomto filmu vzniklo snímků s podobnými tématy o volnomyšlenkářích a skutečné svobodě více a o deset let později přišel se svojí troškou do mlýna i náš Miloš Forman se svými Vlasy. Nakonec se to celé  paradoxně přelilo a za neslušné a vrahy byli naopak považováni ti, co se pokud měli tu kliku vrátili živí a mnohdy traumatizovaní z Vietnamu. Tenhle film jsem viděl kdysi dávno a zcela logicky se mi nelíbil, protože jsem zkrátka ještě nebyl ve věku abych ho pochopil. Lecos v něm dnes působí archaicky včetně těch přelomových flasforwardů či obrazů po účincích drog. Vysoké hodnocení si film ale rozhodně zaslouží a i já dávám za 4 galony benzínu do nádrže motorky. * * * * (10.09.2023)

Hopperove filmy boli obrazovo vždy strhujúco podmanivé & opojné a práve v jeho debute je možné úplne plnokrvne badať jeho rukopis, ktorý sa zachováva až do posledného diela 25 rokov neskôr. Problémom v každom z nich bol ale obsah a mnoho dejových absurdít. Keď však pod palec dostane príbeh, ktorý nevyžaduje akékoľvek scenáristické komplexnosti a v zásade ide len o Harley road trip odyseu po zhippíkovanej Amerike (s občasným reflektovaním aktuálneho spoločenského rozpoloženia) počas transformatívneho roku '69, nevznikne z toho kasový aj divácky prepadák (ako jeho neskoršie diela), ale Easy Rider alias kontrakultúrna modla onej, turbulentnej, dekády. A "screenshotovať" si ho môžem doslova takmer v každom druhom zábere... ♪♫ (x) (x) (x) (6.2.2019) (23.7.2023) (19.8.2023) (19.08.2023)

BUENA VÍDA! řekli vysmátí Mexičani, když si od nich Hopper s Fondou koupili levně drogy. Pracháči, kterým je následně draze prodali na letišti, neříkali nic. Jen pěkně cálovali. Pak Fonda odhodil hodinky do prachu a už to jelo: I like smoke and lightning / Heavy metal thunder / Racin' with the wind / And the feelin' that I'm under (...) Film, který by se dal rozebírat donekonečna. Vždyť jen o té písničce, ze které cituji, by se dala napsat regulérní kniha. Je až s podivem, že Steppenwolf s tímhle startem neudělali daleko větší díru do světa. Tu motorkářskou hymnu jim už ale stejně nikdo neodpáře. (Kolik asi tak existuje coververzí? Vždyť to předělali skoro všichni, od Slayer až po Kim Wilde.) Ale nejen Born to Be Wild, celý soundtrack je úžasný! Film s ním funguje v dokonalé symbióze. Písničky nejen dokreslují atmosféru, ale mezi řádky přímo vyprávějí nevyřčené. Obrazy americké krajiny po ránu, odpoledne i večer, by se daly rámovat. No a pak je tu ještě Nicholsonův parťák do nepohody - alkáč, co ví svoje. A nikdy nezklame. BUENA VÍDA! Film jehož konec spatříte o půl hodiny dřív než k němu dojde (dávejte pozor v Domě u modrých světel). Film s jediným slabším místem (návštěva v hippie táboře by chtěla prostříhat). Film o tom, že být svobodný a dávat to najevo, se nevyplácí. Ale i tak je dobré si to užít. Poprvé viděno někdy kolem roku 1980 na polské TV. Podruhé v roce 1989 na velkém plátně. Od té doby až dodnes (1.10.2020) ještě minimálně desetkrát v televizi na VHS, DVD a Blu-ray. Film, který nezestárne. (23.12.2007)