Luther

Dějepis mi nikdy nešel a tak uvítám každý historický film, který mi přiblíží nenásilnou formou nějakou tu významnou historickou osobnost. Snímek je natočen celkem slušně, i když Joseph Fiennes je určitě charismatičtější, než byl sám Luther, jen mě poněkud otrávila skutečnost, že vystřihli scénu, ve které si zahrál v komparsu můj syn :)). (06.09.2006)

Úžasný snímek, který i přes svoje nepřesnosti, skvěle vystihuje podstatu Lutherova učení a zkaženost církve svaté. Už jen ten několika vteřinový průjezd papeže ve zlatém brnění je všeříkající. Z herců mě nejvíce zaujal Peter Ustinov. ___ SPOILER: Na konci se objevuje jedna docela velká nepřesnost, kdy se sedm kurfiřtů postaví císaři a donutí ho přijmout lutheránskou konfesi. Ve skutečnosti byli tři ze sedmi kurfiřtů katolickými arcibiskupy (a tudíž asi těžko budou podporovat Luthera) a další z nich byl český katolický král Ferdinand I. Habsburský, císařův bratr. Ale jinak dobrý :-) (15.09.2010)

Pořádně zfilmovaný příběh o jednom z milníků křesťanských, a vlastně i světových dějin, dlouho chyběl a jsem rád, že se to Ericu Tillovi docela povedlo. Jsou zde vykresleny pohnutky, které vedly Luthera k sepsání 95ti tezí, poprask, které v Římě způsobily a i rozčarování nad tím, jak si jeho myšlenky lidé špatně vyložili a k čemu jeho učení, v některých případech, vedlo - asi tak by se cítil Jan Hus, kdyby se ocitl uprostřed kališnického běsnění. Luther je zde vykreslen poněkud idealizovaně a jeho boj s vnitřními démony mi připadal poněkud zbytečný, ale jinak oceňuji historickou přesnost. Joseph Fiennes, jakkoliv je fyzicky Lutherovi nepodobný, zahrál tuto postavu skvěle a upřímně řečeno teď bych si v Lutherově roli nedokázal nikoho jiného představit. Potěšil i Peter Ustinov v menší roli říšského knížete a samozřejmě české reálie. Další z filmů do hodin dějepisu. 80% (01.04.2009)

"Ten blázen (Koperník), chce otočit celou astronomickou vědu," pravil Martin Luther, ale nikoliv v tomto filmu. Jeho myšlenka, že Písmo je nadřazeno (také) rozhodnutím koncilů a papežů, však nechybí. Dozvíme se, že Luther neuznával kněžský celibát, který považoval za nepřirozený, leč hezky jadrná věta: "... To by mohla kúrie docela dobře zakázat i sraní," ta ve snímku nezazní, stejně jako cokoliv, co by snad mohlo vyvolat podezření, že se Luther neštítil sprostých slov. Což je opravdu nutné adorovat historické velikány takhle trapným zamlčováním faktů? Opravdu by tak ublížilo jeho pověsti, že z úst vypouštěl slova jako "srát"? Žel nepatřičností historických i filmových není ještě konec. "Rozum je největší nepřítel víry. Každý, kdo chce být křesťanem, musí svoje oči odtrhnout od svého rozumu," vytrhl možná Subjektiv lehce z kontextu, který film mohl uvést, upravit, vysvětlit. Neučinil tak, kdepak. Luther sice zůstal plamenným kazatelem, odpůrcem odpustků, zhýralého života vysokého kléru, překladatelem Bible a vůbec hlasatelem mnoha sympatických názorů, ovšem vše, co by bylo možno vnímat negativně, ať jste luterán, katolík či ateista, to vše bylo zamlčeno. Zůstal jen romantický bojovník proti útlaku, ohlupování a okrádání lidu. Doba, která musí respektovat všechna náboženství s jejich velkými persónami, si takový přístup žádá. Masovost si žádá další věci - z dialogů je znát, že každá postava cítí, že teď se píšou dějiny, neváhá a glosuje o sto šest. A k čemu slouží v mnoha (většině?) moderních filmech hudba? Přeci k tomu, aby se divák nenudil, když se děje něco "pomalejšího" - pusťte mu prima muziku, co zní akčně nebo monumentálně a užije si i pomalý průchod procesí. Možná si u něj i popláče. Silné **. (30.11.2009)

Pro člověka, který se živí vykládáním historie, je podobný film snadným terčem. Ale přestože se tvůrci dopouštějí (nutného?) zjednodušování, je duchovní vývoj reformátora Martina Luthera podán docela přitažlivě. Z několika odhalených podivností (jak je možné, že film pokrývá několik desítek let, ale na J.Fiennesovi nejsou patrné příznaky stárnutí?) aspoň jedna: na obranu reformace se proti císaři Karlu V. postaví všichni 4 světští kurfiřti (tedy volitelé římského císaře). Skutečnost, že by toto gesto udělal i český král (kurfiřt a Karlův bratr Ferdinand Habsburský v jedné osobě), se nejeví příliš pravděpodobná. (19.03.2007)