Lady Bird

Nahoru to vzlítá díky dojemně akcentovanýmu vztahu matka - dcera, který Gerwig čechrá precizními, povědomými dialogy, v nichž se nálada mění i v rámci jediné roztržky. Potěší i shovívavá ironie na téma mladického pozérství, takže jedinou a nutnou škodou je, že tahle coming of age škatulka je prostě už trochu okoukaná. Call Me By My Name. 70% (21.01.2018)

U filmu jsem se sice nenudil, ale na druhou stranu jsem se ani příliš nebavil. Christine se vlivem puberty a přílivu hormonů bouří proti všem a všemu a nic víc už vlastně příběh nenabídl. Původně jsem chtěl snímek ohodnotit dvěma hvězdičkami, ale nakonec jsem jednu přidal za výkon Saoirse Ronan, která byla naprosto přesvědčivě protivná, a za školního trenéra, který dokonale režíroval divadelní představení. Hra jako hra, že jo? (18.04.2018)

Film zachycuje turbulentní vztah mezi matkou Marion (Laurie Metcalf) a její téměř plnoletou dcerou Christine "Lady Bird" McPherson (Saoirse Ronan)... Snímek nabídne pěkné herecké výkony, ale jeden z nejlepších scénářů roku 2017 se určitě nekoná. Ženské publikum se s tímhle příběhem ztotožní asi více. (31.12.2017)

Academy Award 2018 nominee. Být v pubertě není jednoduché v žádné době, žádné zemi a žádné kultuře. Citové zmatky, potřeba vymezit se vůči rodičům, hledání životní cesty. A Lady Bird ho popisuje skvěle. Síla tohoto snímku totiž spočívá v jeho obyčejnosti. Christinin pubertální vzdor není nijak dramatický a jiný, než jaký zažívá každý adolescent na celém světě. Její máma není netvor, ale vlastně citlivý a pečující rodič. Duše dospívajícího je vždy křehká se zamotanými city - a právě to Greta Gerwigová vystihla skvěle. A jako bonus nastínila další problémy, které vnímáme očima dospívající dívky, proto zůstávají jakoby v pozadí: neradostnou ekonomickou situaci rodiny, když jeden z rodičů přijde o práci, dril církevní školy, falešná kamarádství... Gerwigová si za kamerou počínala bravurně a jistě, ještě lépe jí ale šlo psaní. Scénář nemá jediné hluché místo, promyšleně staví Christinin příběh a zdánlivě zkratkovitými střihy dává jasně najevo, co a jak se kde děje. Za to zaslouží hlubokou poklonu, protože i když je Sacramento, "ve kterém by chtěl žít každý, kromě Christiny tedy", hlavní město Kalifornie, jeho předměstí je tak trochu buranský zapadákov - a to film vystihl výborně. K tomu úžasný realistický postavy, propracovanost charakterů... Jsem stejně starý jako Gerwigová, která psala o sobě, v letech 2002 a 2003 mi bylo stejně jako jí a hrdince. Dobře si na tu dobu vzpomínám - třeba na zdánlivě nepodstatné detaily, jaké to bylo, když jsem od rodičů dostal první mobil "pro případ nouze" a podobně. Navzdory tomu, že Lady Bird vypráví silně ženský a silně americký příběh, jeho autenticita zasáhne i muže a Evropany. Dosud nikdy, ani jako dítěti, se mi nestalo, že bych se zamiloval do filmové postavy. Christine Lady Bird to změnila. I proto jsem letos Oscara přál právě jí. (07.03.2018)

Co je na tomhle filmu dobrého, to mi rozum nebere. Saoirse Ronan tu možná hraje Lady Bird víceméně slušně, ale zároveň se jí nedá upřít určitá nepříjemnost, vzteklost a rozhodně nesympatičnost, čímž si to u mě dlouhodobě rozházela. Na filmu není nic vtipného, zábavného, natož alespoň trošku zajímavého. Jasné, je tu vidět určitý svět silně založené křesťanské rodiny, které se Saoirse snaží trošku vzdorovat. Není to ale žádný vzdor nucený k vymítání. Je to asi standardní vzdor každého puberťáka, ze kterého režisérka udělala víc, než bylo potřeba. (14.01.2018)