Potvora

První řada a půl druhé dokonalé, hodně vtipu. Bohužel ke konci série už to šlo dost dolů, vtipu výrazně ubylo. Phoebe Waller-Bridge to už nezvládla, možná to chtěla nějak ukončit a věnovat se dalším projektům, ale bylo to minimálně hodně uspěchané. Takže bohužel jsem nucen jít s hodnocením níže. Je to velká škoda. (19.03.2021)

Je to pravdivé, pravdivě smutné, vtipné, Phoebe Waller-Bridge je rozhodně dobrá herečka a brilantní scénaristka. Hlavní hrdinka na pěst, ale tak od 4. dílu jsem jí začínala trochu fandit. Uvidíme druhou sezónu , za kterou si odnesla cenu Emmy - https://www.youtube.com/watch?v=TxXQGAwMnBc, Druhá sezóna jde hlouběji, je to drobnohled do lidských vztahů a emocí. Emma je domma. (28.09.2019)

Humor hrdinky mnohobolestné.... Nepokládat Fleabag za feministický seriál by znamenalo dopustit se zásadního interpretačního omylu. Zatímco mužské postavy prodělaly v posledních dekádách proměnu, jsou zobrazovány jako zranitelné, se slabostmi a nejednoznačnostmi, to samé se mnohdy nedá říci o těch ženských. Studia totiž podlehla klamu, že silná ženská postava rovná se bezchybná prototypická hrdinka, čímž ženám paradoxně ubrala na zajímavosti i hloubce. Feminismus Fleabag nespočívá v opakování hesel či hlásání jedné ideje (jak dokazuje ona zmíněná scéna z přednášky), ale v tom, že své nejen ženské postavy ukazuje jako mnohovrstevnaté, chybující, a tímto je polidšťuje. Ani nová partnerka jejich otce nezůstává pouze zlou jednostrunnou pohádkovou macechou. I přesto dojde přinejmenším jednou na rozhovor o chápání ženství, a to když Kristin Scott Thomas přibližuje Phoebe, jak se středním věkem mění ženské tělo. Tělesnost vůbec je pro seriál velkým tématem. Fascinace tím, že někdo chce, nebo nechce vaše tělo – a co to znamená. A jaký je jeho vztah k identitě. Pro Fleabag je tělo měnou... Fleabag je nesmírně, opravdu nesmírně vtipná, a to způsobem, který zajistí, že se budete smát nahlas i při sledování o samotě, ale má pevný základ ve smutku a ztracenosti a zranitelnosti hlavní postavy. Je osobní a nadosobní zároveň. A to, jak dokáže inovovat už zdánlivě vyčerpané gagy, až se z nich stanou neselhávající „running jokes“ trvající dvě série (ukradená soška), je bezmála geniální. Některé vtipy pak běží doslova, jako třeba několikrát zmíněná liška, před níž Sexy kněz zděšeně prchá. (Ve středověku kolovala báchorka, že lišky honí hříšné kněze, přeberte si to po svém.) Recenze na TVZone zde. (26.01.2024)

Ale jo, je to v celku chytře napsané, ovšem já se u podobných "otevřených zpovědí" typu Lucky Louie nebo Girls příliš nebavím. Další nevýhodou pro mě bylo, že jsem těsně před vydáním Fleabag viděl Chewing Gum od Michaely Coel, což je seriál spadající do podobného ranku (oba seriály adaptovány ze stand-up vystoupení). I kvůli tomu jsem těch 6 dílů viděl rozházeně během půl roku. Mimochodem divadelní verze měla 3 autorky, tak by mě zajímalo, proč se kolegyně nepodílely na tvorbě scénáře k seriálu. (05.12.2016)

Pamatuji si, když jsem si Fleabag pustil ze zvědavosti při své premiéře první série. Byl jsem nadšený. Britský humor, otevřenost hlavní postavy i přesto, že se schovávala v mlze kolem sebe aby přeci jen o sobě neprozradila hned všechno. Když se seriál vrátil s druhou sérií nečekal jsem jak dokonalé to bude. Bylo to jako skočit do rozjetého vlaku. Ačkoliv mezi první a druhou sérií byly tři roky pauzy nešlo to znát. Phoebe Waller-Bridge naprosto dokonalá a opět se postarala aby nejen Fleabag ale i ostatní postavy měli hloubku a byly zajímavé samy o sobě. Dokonalost. (03.01.2020)