Hellraiser

Oldschool horor se vším všudy. Příběh je drobátko hloupý, každopádně atmosféra, kterou dokáže budit už jen fakt, že se v jedné místnosti domu nachází monstrum z pekel, jež může nabýt své původní lidské podoby jedině "vstřebáváním" smrtelníků, je fantastická a zdařilé krvavé efekty spolu s komorním prostředím tomu napomáhají. Herci stojí za prd, i když určité perverzní psychologické mrazení vztah Julie a Franka způsobit dokáže. Vrcholem jsou rozhodně dvě scény - zhmotňování se Franka z podlahy a naháněčka Kirsty s monstrem v chodbě. Jako hezký nápad vidím drobnou vedlejší linku s odporným bezdomovcem. Kultovní Pinehead mě až na svůj pekelný hlas ničím neoslovil, spíš je to pěkná máčka - ostatní cenobiti se mi líbili víc. Hezká sbírka perverzit. (16.03.2008)

Tenhle pekelník mě hrubě nebavil. V nechutnosti se to v leččems vyrovnávalo s The Thing, ale ten příběh byl něco šílenýho. Chápu že je to kult a chápu, že to točil Clive Barker, ale tohle fakt stačilo vidět jenom jednou. Jen je zajímavý, kolik vzniklo ohledně Hellraisera dalších pokračování a remaků a bůhví čeho ještě. To je to fakt tak geniální horor? Podle mě to v první řadě byl hlavně hnus, velebnosti. Ale určitě jsem se u toho nebál. (04.10.2009)

Další z filmů, kde zdánlivě pomalý až nudný rozjezd je nutný pro plné pochopení toho, co se bude dít následně. Hellraiser je potěšením hlavně v tom, že divák zde není v pozici hloupého děcka, kterému se musí vše vysvětlovat, což u hororů není zdaleka samozřejmostí. Líbilo se mi propojení rodinného dramatu, milostného příběhu a hororu. Přičemž hororová složka byla skutečně velmi povedená - podsvětní příšery jsou prostě strašidelný a hnusný, přitom nevypadají vůbec nereálně. Trochu negativní skutečností je absence postav, se kterými bych se ztotožnil nebo které by mi byly nějak více sympatické (asi by vyhrál čelistnatec-cvakač). HUDBA: Christopher Young - S filmy podobných žánrů má zkušenosti a dokázal je využít. Zapamatování hodný je zejména disharmonický akordový motiv, který navozuje atmosféru v přítomnosti pekelné společnosti. Pro mě má tento motiv ještě osobní význam - od puberty ho slýchávám v intrech skupiny XIII. století a vždycky jsem si říkal odkud to asi je... (10.06.2010)

„Vezmite si ju. Je vaša. Vždy bola.“ Obdivuhodný výkon: Clive Barker v r. 1986 napísal hororovú poviedku Hellbound Heart a do roka a do dňu ju osobne sfilmoval (!) pod názvom Hellraiser. A vytvoril kult. Kult drsný, odporný, nechutný a svojím spôsobom príšerný. Ale zároveň dynamicky natočený a typovo veľmi dobre obsadený (slabošský manžel s dobrým srdcom, chladná mrcha, bastard ochotný pre svoje šťastie ničiť životy iných, šarmantná mladistvá hrdinka). Hellraiser sa okrem toho môže pochváliť bezútešnou anglickou výpravou, mrazivou atmosférou a kultovými Cenobitmi v čele s Pinheadom v podaní Douga Bradleyho, ktorého sadomaso oblek a klince poznajú aj ľudia, ktorí z Hellraisera nikdy nevideli ani minútu. Cenobiti sa pritom vo filme naplno objavia až cca 20 minút pred koncom (čo je však stále viac, ako v novele, kde sa mihli len na pár úvodných a koncových stranách). Tie 4* nie sú úplne čisté. Na to je snímka miestami predsa len béčkarská. A triky na konci haprujú. Ale s prižmúrenou kockou si to tú štvrtú hviezdu predsa len zaslúži, pretože kebyže píšem rebríček najzásadnejších hororov 80. rokov, tento by sa tam stopercentne dostal. (09.12.2006)

Od Uzumaki jsem neměla z filmu tak rozporuplný dojem. Odporné, prvoplánové, a přesto nějakým divným způsobem neskutečně fascinující. 1 hvězda za studené punkové peklo (krásně vykradené v Horizontu události). // Zvednuto na totál. Nevzpomínám si, kdy ve mně něco naposled tak rezonovalo, že jsem to nemohla dostat z hlavy. (26.10.2009)