Vitajte u Hartmannovcov

Příjemná pohodová německá komedie s aktuálním tématem uprchlíků,kde potěší ve vedlejší roli Elyas M´Barek z Fakjů Pane Učiteli, Humorem mě to sice až tak nezasáhlo, spíše jsem se pousmíval než umíral smíchy. ale film si drží velmi příjemné tempo, hrají zde sympatické postavy jejichž osud Vás zajímá, místy se filmu daří diváka i dojmout a řeší se zde tradiční rodinné trable, které snad nikdy neomrzí. Fajn zábava pro celou rodinu. 75% (15.02.2018)

Vím, že v Německu tanhle film bodoval s návštěvností, ale takhle prvoplánovej film jsem snad ještě neviděl. Místama jsem si připadal jak žáček co potřebuje Simon Verhoevena aby mu ukázal jak jsme plný předsudků. Komedie na téma uprchlíci vs místní budu od příště výhradně hledat ve Francii a pokud si budu chtít doplnit pohled na postavení migrantů ve společnosti hrábnu po jednom z mnoha dokumentů, který se válej všude po netu. Takhle nasranej jsem už dlouho nebyl. Jde mně o to, že extremně nesouhlasím s podobným tvůrčím přístupem vůči divákům. Poukazovat na předsudky, tím že mám předsudky ke svým divákům a ještě jim to protlačit v obalu "komedie/vztahy" to je na mnohonásobný odpad. (21.04.2018)

Vo svojej podstate to nebolo zlé, ale vôbec by som nebol proti keby to bolo poňaté viac dramaticky a menej teatrálne. Žánrovo mi to až tak nesadlo. Keby sa to neodohrávalo v Mníchove a nehrali v tom nemeckí herci, tak by som to svojim štýlom bez váhania zaradil do francúzskej kinematografie. No neviem či je pre Nemcov zrovna toto správny vzor, keďže posledné roky práve Nemecko točí fakt vydarené dramédie. Námet film bol fajn, spracovanie sa mi až tak nepáčilo, keďže to občas pôsobilo fakt priam groteskovo. Na druhú stranu, niektoré scény (ktoré boli síce prehnané) ma úprimne pobavili. Takže celkový dojem je v konečnom súčte niekde v rámci priemeru. 3* (17.06.2020)

Romantické komedie se v Německu točí jako na běžící pásu, bohužel to postihuje témata, která by mohla a měla dostat mnohem větší prostor i péči. Nechce se mi věřit, že Němci po výborných filmech Strach jíst duše (1974) nebo Wiel ich schöner bin (2012) či Střepy v parku (2013) vypustí do světa tuhle s... slabotu. Nenabízí žádný vnitřní rozpor, neukazuje nic nového a bohužel ani nepobaví. Není divu, když se velkého tématu chopí režisér a scénárista televizní zábavy. Témat je příliš mnoho (vyrovnání se se samotou, stářím, odchod do důchodu, krize středního věku, rozvod, práce v zahraničí, workoholismus, single, uprchlíci ...) ale žádné z nich není zpracováno do hloubky. Vznikl příběh se šťastným koncem, kterému nevěří ani samotní tvůrci. Obsazení oblíbených herců ještě není záruka kvalitního filmu. Věřím, že si v Německu (i jinde) našel své diváky, ale do půlroku si nikdo nevzpomene, o čem to vlastně bylo. Je to jako těšit se na vydatný šťavnatý hlavní chod a místo toho dostat slabou vlažnou polívečku nastavenou dochucovadly. Nemám nic proti polívkám, ale já dávám přednost té šťavnaté flákotě. (09.08.2018)

Z politického hľadiska podľa mňa predkladá vyvážený pohľad na problematiku imigrantov - sú prispôsobiví imigranti, a sú imigranti, ktorí chcú druhých naverbovať, že niektorí nemci chcú pomáhať no zároveň majú aj obavy, a niektorí hádžu všetkých imigrantov do jedného vreca (ľudia, ktorí sú rôzne politicky naklonený je realita, a naštvať sa na to, že to film ukazuje je strach pozrieť sa do zrkadla). No tento film je viac než len film o imigrantovi. Je o „Hamsterrad / rat race”, a syndrómu vyhorenia a ako to môže negatívne vplývať na zdravie človeka a jeho vzťahy s rodinou. O výbuchoch zlosti, a ako tie môžu negatívne vplývať na zdravie človeka a jeho vzťahy s rodinou a s podriadenými. Preto dávam vyššie hodnotenie. (21.02.2021)