Konečná

Filmy s překvapivým koncem, nebo chcete-li "mindfuck movies" jsou jedny z nejlepších, na které můžete narazit, pokud jsou ovšem kvalitně napsané a zrežírované. Shutter Island, Memento, Fight club a spoustu dalších mají jeden společný jev. Po celou stopáž filmu Vám totiž dávají malé nápovědy, náznaky, díky kterým sami můžete přjít ( nebo si aspoň odvodit ), kam to celé spěje. Na konci pak přichází onen zmiňovaný šok a emoce, které z podstatné části plynou z toho, že jste pointu měli celou dobu před očima. Terminal se ale do tohoto žánru neřadí. V Terminalu se totiž valnou část filmu díváte na příběh, který nedává moc smysl, aby Vám na konci byla prozrazena pointa, která ale s filmem nemá nic společného a předpokládá, že budete šokováni. Stejný efekt by nastal, i kdyby Vám film na konci prozradil, že Margot je dinosaur a Simon Pegg je vetřelec nebo jakékoliv jiné zakončení, které v celé stopáži nijak nefigurovalo a nešlo si odvodit. Prostě špatně odvedená práce, která žije jen díky zvučným jménům. (10.07.2018)

Ten film má šššššššštyýýýýýl. A tak přemýšlím, kde se to posralo. Margot Robbie jede podle scénáře Rytmuse a Igora Kmeťa ze známé písničky "Ona má štýýl a vie, že ťa vždy roztancuje. Lebo ona má štýl, a vie, že ťa vždy dostane. Nananana ...", takže její chyba to rozhodně nebude. Ten neonový look je sice trochu crazy, ale tím to taky nebude, ten to všechno dělá originálním. Takže za to může příběh. I když... nemůže, ten je zajímavý, na konci trochu over the top, ale pořád dobrý. Takže za to může vlastně všechno dohromady a ten borec co seděl na režisérské lavičce to prostě nezvladl. V tom to bude celý zakopaný. Je to jako když z IKEA přivezete stolek a začnete ho skládat, přitom jste uplní leváci a lemplové. Výsledek je vrzající, pohupující cosi, co nedrží pohromadě. Stejně jak tenhle film. Komponenty jsou ok, nemá se vlastně co posrat, ale ve výsledku je to nekoukatelný. (06.01.2019)

Obhájit čtyři hvězdy bude těžké, a já nemám rád výzvy, takže jdu na to. Ona to totiž není skutečně žádná hitparáda. Je to trošku překombinovaná revenge-story, jejíž dějové zákruty mě ve finále už celkem obtěžovaly..nicméně...je tu Margot Robbie, která si dvojitou dávku (spoiler? ) Harley Quinn užívá do sytosti a tyhle role jí prostě skvěle sednou. A jelikož jsem také velký fanoušek Simona Pegga, tak jsem si vůbec nemohl stěžovat. Stejně by mě ale zajímalo, koho a proč vlastně vedlo k tomu tenhle film natočit. Několikrát jsem si při sledování vzpomněl na promarněné ambice letošního Mute a tady mi to přijde stejné. Blade-Runnerovský cyberpunk tu střídá nádherně vypadající fialová noir a po vizuální stránce je to skvělá podívaná (podobně jako Refnovo Only God forgives). Nějaká pointa tu ovšem citelně chybí a za měsíc po filmu neštěkne ani pes. Ač si nezašktěkám patrně ani já, to jednohubkové 90ti-minutové pokoukání jsem si poměrně užil. (21.05.2018)

Margot tu sice dostane prostor k vyblbnutí se, a slůvka lehkého šílenství jí sjíždí ze rtů do šera ozářeného neony tak ležérně, že by člověk leccos odpustil. U filmu jsem uprostřed usnul, takže jsem svoji zmatenost připisoval právě tomu. Právě jsem to shlédnul podruhé a i za bdělého stavu stejný výsledek. Nevím, snad by se v těch nádherných kulisách mohlo odehrát něco většího. (28.10.2018)

"THERE ARE MORE WAYS TO END YOUR LIFE THAN THERE ARE WAYS TO LIVE IT." -------------- Tak Margotka sa konečne po hŕstke filmov, kde chcela prezentovať svoje herectvo pred jej ostatnými aspektmi, vrátila späť ku koreňom. No a späť ku koreňom neznamená nič iné, len totálne, dokonalé vizuálne opojenie. Tentokrát ale mala konkurenciu v podobe žiariaceho, neónmi zaplneného mesta. Terminal totiž nebola len viacnásobná spletitá cesta za pomstou, ale aj hra svetiel. Scéna za scénou. Stačí to ale na dobrý film? Ani omylom. (12.05.2018)