Černobílá spravedlnost

"Detroit" je skutočne silným filmom. Veľmi dobre natočený, veľmi dobre napísaný a plný postáv, ktoré budeme milovať aj nenávidieť. Pretože dávajú svoje role tak dobre. Odstránim hneď na úvod jeden jediný problém s filmom a to je, že prvá polhodina je trošku rozsypaná. Myslím to tak, že nevieme na čo sa sústrediť a viac-menej sú to len scénky umiestnené za sebou, ktoré nám predstavia situáciu, v ktorej sa Detroit nachádza a predstaví nám hlavných hrdinov. A následne začne film a spustí sa akcia. A od toho momentu je to vynikajúci film, kde prežívame každú jednu minútu so všetkými zúčastnenými. Vieme pochopiť čo sa odohráva v ich hlavách, rozumieme ich motiváciám a chceme, aby sa odtiaľ dostali. Aj keď vieme, že to nedopadne asi tak, ako by si všetci predstavovali. Rovnako človeka nahnevá, keď si uvedomí, ako to celé nakoniec dopadne, a že nie vždy sa človek dočká šťastného konca. Je to smutné, ale 60-te roky boli v Amerike asi skutočne najhoršie roky. A je to v tomto filme silno cítiť. Silné. Je to psychologická tortúra, kde človek skutočne vidí všetko čo sa deje a najhoršie je, že je iba divákom pred obrazovkou a nemôže to zmeniť. Lebo taká bola skutočnosť. Ak ste fanúšikovia filmov, ktoré skutočne vedia povedať dobre príbeh a hovoria o téme, o ktorej je treba hovoriť, pozrite si tento film. Skutočne stojí za to. Hodnotenie: A- (02.12.2017)

Policajná brutalita na černochoch a následná korupcia, zahladzovanie stôp, to je známa kapitola amerických dejín. Ale neviem, prečo o tom točiť film pomalý každý rok. Je to smutné, je nám ľúto, čo sa stalo, ale tento film je kinotrhákom a možným adeptom na oscary len pre černošské publikum. Neprináša nič nové. Na pozadí novej udalosti, ktorá ublížila rasovej menšine, sa tu zase tlačí nahor tá istá myšlienka – zlí belosi a utláčaní černosi. Játrenie starých rán ale nikomu nepomôže, je treba pozerať už viac dopredu. (04.12.2017)

Napínavé drama s ponaučením, že i sebemenší blbost vás může stát krk, když jsou lidi ve stresu. DETROIT je především o neschopnosti komunikovat a z toho vycházejícího rasizmu jak vůči bílým tak černým. Bigelowovic Káťa chytře nestraní ani jedné z menšin (ať už policejní nebo té černé) a i když ve finále bílí kluci vychází s padoušským cejchem, na začátku je dobře vidět, že chtěli jen udržovat pořádek než jim ruply nervy. Rasizmus není problém, problém je jako vždy morální a nemorální jednání. Myslel jsem si, že to nedokážu, ale nakonec jo. (06.03.2018)

Přešitá transka fušuje do řemesla chlapům už nějaký ten filmový pátek. Má Kateřina Bíglová nějaký záživný film?! Shrňme si její filmografii: Modrá ocel - fraška o policistce, špatné akční scény, Bod zlomu - nuda prokládaná špatnými akčními scénami, Stroj na smrt - trapas století, strašné, Zvláštní dny - zabitý potenciál, Smrt čeká všude - tato vojenská fraška, akční prd, porazila technicky náročného Avatara. Já padám, paní s šulínem mezi nohama. Nemáš Camerone píglovat tranďáky. A co Detroit? Propadák, první hodinu jsem málem uklidil, nakoupil a upekl cukroví nad svíčkou, druhou hodinu jsem málem počal masturbovat nad fotkou Marie Rosůlkové, zbývajících dvacet minut jsem objednal let do Detroitu. Mám tam nějakou práci. Udělat z Kateřiny zase holčičku. Vzal jsem si na to příborový nůž. Ty krávo, už nerežíruj! Na to by do kina nedostali ani důchodce v posmrtném stavu. Tyto typy filmů mě zabíjí. Když už je to (neprávem) v červených číslech, tak by to snad mohlo nabídnout něco zajímavého, úchvatného a tak nějak. Film se pitvá úmorných 140 minut(!) s něčím, co by se dalo smrsknout do standardní stopáže o 90 minutách, aby to mělo pohyb a gradaci. Ne, mělo to nejhorší z nejhorších, úděsné černochy v reáliích horších než české seriály. 0/10 (17.12.2017)

Postavy vzbuzující lhostejnost, přemrštěná stopáž, dramatizace přinášející až překvapivou netečnost. Střet nevinnosti a monster v typologickém gardu, co drží prst na tepu doby, po filmové stránce nijak neohromí a i ten druhý plán o udusání slibných kariér rasovou nesnášenlivostí nakonec vyšumí do ztracena. Nebudu vám dělat potíže, ale ani se před vámi neskloním. Ve větě vietnamského veterána Karla Greenea je možná cesta, ale co dělat, když je to nyní v zemi libující si v extrémech přesně naopak. Spojené státy vždycky byly kmenovým územím a nemají povahu na to, aby tomu bylo jinak.. Chápu, že „no justice, no peace“ komunitu to asi moc neuklidní, ale je pozoruhodné, jak dvojici policejních ostrostřelců dostihla spravedlnost v Asterových slavnostech slunovratu.. (27.07.2020)