Musíme si pomáhat
Divided We Fall
Réžia:
Jan HřebejkScenár:
Petr JarchovskýKamera:
Jan MalířHudba:
Aleš BřezinaHrajú:
Bolek Polívka, Csongor Kassai, Jaroslav Dušek, Anna Šišková, Jiří Pecha, Martin Huba, Simona Stašová, Vladimír Marek, Jiří Kodet, Richard Tesařík (viac)Obsahy(1)
Na príbehu ľudí, ktorí počas druhej svetovej vojny schovávajú židovského mladíka, sa odkrýva téma prostého ľudského hrdinstva, sily ľudskej slušnosti. Ukazuje sa, že aj malá prejavená slušnosť môže byť veľkým hrdinstvom a naopak, že niekedy prehliadnutá neslušnosť môže byť veľkou tragédiou. (RTVS)
Videá (1)
Recenzie (550)
Opravdu skvělý film poukazující na to, že nemusí být vše tak, jak se zdá. Skvělá ústřední trojka, hudba, scénář. A ta úžasná setkání v závěru filmu, kdy se opět setkává odbojář Pecha s Davidem, na kterého hulákal "Jude ist hier!" či když se Marie má nechat odrodit Horstem, který ji chtěl předtím znásilnit. Bravo! 100% ()
Snímek v drobných kresbách charakterů věrně vystihuje mentalitu malého českého člověka. Nemyslím to teď nijak zle, vše dobré se zde umocňuje. Umíme podat pomocnou ruku v stiuacích okamžiků, které se umocňují na druhou. Z mého pohledu nejvíc zaujali Anna Šišková a Csongor Kassai. Pravidvý příběh o lidských duších s nádhernou kamerou, zajímavou hudbou. Nejlepší scéna? Plivanec na dveře.Jeden pohyb jednoho herce rukou má nesčetně významů. TO JSTE ČEŠI??? ()
„Copak je to otázka chtění?“ Ľudský film o strašnej dobe. Hřebejka si vážim a mám rád, ale nie extra rád. Vždy mi sedeli jeho komediálne scény i vážne scény, ale nikdy mi nesedeli zmiešané dohromady v jednom filme. Musíme si pomáhat nie je výnimka. Výborne zrežírované komediálne scény (lojálny výraz, tri ruky v posteli) sa na môj vkus až príliš bijú s mrazivými a infarktovými („kľúč štrnástka“). Napriek tomu to funguje, síce nie na jednotku, ale na lepšiu dvojku určite (za ďalší mínus by som označil nadmieru používané rušivé spomalené zábery), na čom majú podiel chytľavé dialógy („Ja vím, co je buřt.“) a skvelé herecké obsadenie (Kassai, Polívka, Dušek, Huba, Šišková, Stašová, Kodet). ()
Rozhodně to není špatný film a podle mě to je určitě nejlepší role Bolka Polívky ale nesedlo mi to tolik jako třeba Pelíšky. Je sice pravda, že toto téma se nedá moc zjednodušovat a zešměšňovat ale i tak mi ve filmu chybělo něco co by mě do něj více vtáhlo. Ale to nic nemění na faktu, že se jedná o jeden z nejlepších českých snímků. ()
Totální helpnutí si zas jednou, jinak ovšem jen formou podbízivě laciná směs žánrů a průměrný, obsahem falešný film s přehrávajícími až šaškujícími herci, nechutně zneužívající kontroverzní téma českého přístupu k životu za nacistické okupace k jakémusi citovému vydírání hloupého telenovelového diváka... . . . Musíme si nalhávat... že pane rejžizére... Soudě podle hodnocení, zdá se, že kalkul Hřebejkovi vyšel. Dvě hvězdičky se sebezapřením... ()
Galéria (29)
Zaujímavosti (26)
- Podobně jako při psaní Pelíšků (1999), i tentokrát si Petr Jarchovský vzpomněl na svého dědečka. Zatímco dříve posloužil coby částečná předloha postavy, ztvárněné Jiřím Kodetem, tentokrát scenárista využil jeho vzpomínek pro vytvoření německého úředníka Kepkeho (Martin Huba). Pro měsíčník Cinema tehdy napsal: "Můj dědeček prožil válku v německém lágru. Když byl v devětatřicátém roce na udání zatčen a ocitl se v německé věznici, plivl mu německý oficír do tváře a řekl mu, že jsou mu milejší tři němečtí vrazi než jeden politický vězeň z Československa a že si může být jist, že věznění nepřežije. Léta měl dědeček na dveřích samotky napsáno: Návrat nežádoucí. Těžko si lze představit, co mu běželo každou noc hlavou. Oficír, jistý Krauze, byl typ starého pruského soldáta, který těžce nese Versailleskou smlouvu a úpěnlivě věří v konečné vítězství Německa. Když mu na frontě v Africe zabili prvního syna, nechal nastoupit celý lágr a vzdávat dlouhé hodiny čest padlému hrdinovi. Když mu po čase zabili v Rusku syna druhého, nebylo po zdrceném otci náhle ve věznici ani vidu, ani slechu. Když však, v závěru váílky, padl, zastřelen na útěku, i mladičký třetí syn, nevydržel i tento kalený nacista drtivost tragédie, která mu nejprve vygumovala mozek a pak i rodinu, vzala za své a on, zoufalý, obcházel cely právě s přeživšími politickými vězni z okupované Evropy, omlouval se jim a oplakával své mrtvé syny. Voják, oficír zmizel a zbyl pouze osamělý otec, otec, který přišel doslova o vše. Když dědeček vzpomínal na léta strávená v německých kriminálech, a že na ně nerad vzpomínal, zmiňoval nejčastěji tento příběh, mnohem častěji než líčení útrap a hrůz, které musel od Němců vytrpět. Možá proto, že je o proměně, o uvědomění si absurdity války, o přiznání viny, o pokání." (NIRO)
- Chvíli, v níž se panikařící Horst Prohaska vyděšeně zatočí dokola, pojal Jaroslav Dušek jako poctu Louisi de Funèsovi. (NIRO)
- Během scény, kdy jde trio Bolek Polívka (Josef), Martin Huba (Alfred) a Jaroslav Dušek (Horst) na panáka, rozpravuje Marie (Anna Šišková) s Davidem (Csongor Kassai) v jídelně, Dušek zaťuká na okno, německy zahlásí jako gestapák (aby vyděsil Marii) a zasměje se. Scéna nebyla ve scénáři, tudíž Dušek improvizoval. (bohhous22)
Súvisiace novinky
Zemřel herec Karel Heřmánek
Ve věku šestasedmdesáti let v sobotu 24. srpna tragicky zemřel oblíbený český herec Karel Heřmánek. Následujícího rána o tom informovala jeho rodina prostřednictvím facebookového profilu Divadla Bez… (viac)
Švankmajer letos na Oscary nedosáhne
Americká filmová akademie už oznámila užší výběr pro nominace na Oscara v kategorii Nejlepší cizojazyčný film. Z šedesáti tří filmů vybrala devět titulů, které se ještě poperou o místo v nominační… (viac)
Reklama