Réžia:
Jan HřebejkScenár:
Petr JarchovskýKamera:
Jan MalířHrajú:
Miroslav Donutil, Jiří Kodet, Simona Stašová, Emília Vášáryová, Bolek Polívka, Jaroslav Dušek, Eva Holubová, Stella Zázvorková (viac)Obsahy(1)
Otec Šebek (Miroslav Donutil) je prostoduchý, ale dobrácky dôstojník z povolania, je zástancom panujúceho režimu a rovnako vehementne obhajuje aj vlastnú neomylnosť v úlohe hlavy rodiny. Otec Kraus (Jiří Kodet), ktorý má za sebou trpkú vojnovú skúsenosť, je naopak zarytý opozičník. Aj on je však presvedčený, že má vždy pravdu. Preto sa nemožno čudovať, že sa títo muži nemajú v láske. Ich deti - gymnazista Michal (Michael Beran) a jeho pekná spolužiačka Jindřiška (Kristýna Nováková) – však spolu vychádzajú celkom dobre. Najmä Michal by bol veľmi rád, keby si ho Jindřiška viac všímala. Ona však dáva prednosť samoľúbemu spolužiakovi Elienovi (Ondřej Brousek), ktorého rodičia sú dobre situovaní, pretože pracujú v diplomatických službách. V oboch rodinách sa striedajú rodinné návštevy, oslavujú sa Vianoce, svadba i nečakaný pohreb. Mládež zatiaľ pokukuje po lákadlách kapitalistického sveta a snaží sa žiť svoj vlastný, na rodičovských autoritách nezávislý život. V súkromí rodinných „pelíškov“ sa tak odohrávajú malé drámy názorov a vzťahov, ktorým nechýba humor, rozprávačská elegancia, dobre vypointované situácie a vynikajúci dialóg... (TV Markíza)
(viac)Recenzie (1 911)
Nejlepší český film vůbec bych řekl. Obsazení asi to nejleší co máme a skvěle k tomu do sebe zapadli, tento film neomrzí zvlašt Jirka Kodet a jeho 'Proletáři všech zemí vyližte si p*del'. Brilantní tohle se prostě povedlo a mě ten film baví. ()
Viděl jsem jednou..... a stačilo ()
Moja srdcovka, pretože tento film so videla veľmi veľa krát a aj keď mi je z neho trochu smutno, vyvažujú to jednotlivé humorné scénky, ako vystrihnuté zo života. Napíšem o tom niečo poetické: Film sa začína prológom, ktorý tvorí veľký celok, resp. pohľad na zasnežený altánok. K tomu hrá príjemná hobojová hudba, ktorá obrazu dodáva poetický a pokojný nádych. Panoramatický záber na romantickú zasneženú scenériu je analogický k nasledujúcemu dianiu. Transcendentný hlas postavy spomína na minulé dianie: „Byli Vánoce roku 1967. Táhlo mi na šestnáct let, byl jsem beznadějně zamilovanej a chtělo se mi umřít.“ Kamera vojde dovnútra altánku a tam chlapec, ktorého hlas sme pred chvíľou počuli, zviera v rukách lano a chce spáchať samovraždu...Zvuková skladba je tu využitá ako dejotvorný činiteľ, pretože texty skladieb dopĺňajú informácie o vzťahoch medzi postavami. Potom, ako dievča chlapcovi pomáha, sa ozve hlas speváka: „Jak mužeš bejt tak krutá, copak nemáš kouska citu v těle?“ ()
diky wolfkodlakovi na ten film nezapomenu ()
Nestárnoucí komedie, která ani po šestém zhlédnutí neomrzí svými vtipy a atmosférou. Herecký koncert pánů Donutila a Kodeta umocňuej skvělý zážitek z tohoto filmu. Jednoznačně nejlepší český film a pro mě jeden z nejlepších filmů vůbec. ()
Jedna z nejlepších českých komedií, jejíž hlášky se staly lidovými. Životní role Jiřího Kodeta ()
100% dnes již klasika napěchovaná hláškami - pro mně jednoznačně nejlepší porevoluční komedie vůbec. ()
I o době velmi nevlídné se dá natočit film velmi vlídný- a to tak, že výborně. Film nemá hluchá místa, super vypointované scény a hlášky. Vynikající herecké obsazení, především cholerický pedant J.Kodet je přesný. ()
Film, který se stal největší porevoluční klasikou a nejlepším českým filmem, podle žebříčku ČSFD. Pelíšky navíc zapadají do vzoru vážně silného filmu. Jsou zasazeny do reality a skutečné situace, umí mě dojmout i rozesmát i mi ve správnou chvíli stáhnout žaludek. A to tak, jako málo co. Napadá mě jen asi desítka jiných děl, která by mohla Pelíškům konkurovat v počtu legendárních hlášek (všechna ta díla napsal Jára Cimrman), tak jedinečným filmem Pelíšky jsou. Stačí říct někdy jen několik slov za sebou a každý ví, co navazuje. Herecké obsazení to vše jen potvrzuje, že ano, pane Kodete.... ()
Pro mě nejlepší český film. Komunismus jsem sice nezažila, ale i tak se vždycky výborně bavím. A můžu jej klidně sledovat pořád dokola, asi nikdy mě nezačne nudit, ()
Krásný film, který do puntíku vystihuje atmosféru a poměry před a v roce 1968. Donutil, Kodet, Polívka byli prostě nejlepší, ale nejvíce pobavil Jaroslav Dušek aneb Saša Mašlaň. Zatím nejlepší český film natočený po roce 89. ()
Hláškami nabitá dnes již klasika... Soundtrack také zlidověl... Prostě dobrá práce... ()
Jednoznačně nejlepší český film. ...nok...KNEDLYK !!! ()
Super obsazení, dobrý hlášky, skvělá komedie, ale v hloupé době. ()
Nejkrásnější český film co jsem kdy viděl. 99% ()
Po třetím shlédnutí, po dlouhých létech, plný počet *****. Nestárne, zraje. ()
100 % Českej Forrest Gump. Smát se nebo brečet... ()
Zbytocne sa rozpisovat - Herci, Detaily, Dialogy a this Song "Loučím se a něco však tam zůstalo z těch našich dnů já teď vím , věrný zůstanu.. Suchá hlína tady bez kvítí bez vody, já na ní poklekám vzpomínkou pocta se vzdává" ()
Budu stálého názoru, že Pelíšky jsou spíš smutné drama než veselá komedie, i když nerozbitné skleničky, lžičky z NDR, pošťák atd. jsou nezapomenutelné části filmu u kterých jsem se od srdce zasmál, avšak atmosféra celého snímku je z mého úhlu pohledu šedší. Není to ale jen hořký humor, dokonalé herecké výkony ( Donutil s Polívkou nepřekonatelní, Kodet jako nejlepší cholerik na plátně), ale i perfektní vykreslení protipólu rodinek z ideálních seriálů kdy, až už rodina levičáka či pravičáka, je řízena víceméně tvrdým otcem, hodnou máti, bojkotujícími dospívajícími a mladšími dětmi, které se jaksi přispůsobí. Bohužel v zahraničí (teď NEmyslím třeba Polsko nebo Slovensko) asi film moc nepochopí, no, představa tlustého američana... to je jedno. Pelíšky jsou holt jedním z nejlepších českých snímků a doufám že na ně nikdy nikdo nezanevře, protože nebudou cool (jak se vyjádřil jeden z mých známých z trochu jiným filmovým vkusem) ()
Tento film se nedlouho po svém uvedení stal přinejmenším kultovní. Určitě jeden z nejlepších českých filmů, můžu vidět xkrát a nikdy neomrzí. nevím co víc napsat, prostě krása od A do Z. ()