Semestr

O.K.: jsem o generaci starší, ne vejšku jsem nechodil, na Facebooku nejsem, kameru u počítače nemám (a netuším, k čemu je přední objektiv na mobilu), takže bych se u toho asi měl po pár minutách ztratit. Kupodivu ne. Naopak jsem se často i bavil. Vzhledem k té rychlé klikací formě si ani neumím představit, jak k tomuto seriálu vypadal scénář, ale jako moderní vztahová komedie funguje výborně. Nevím, zda by mi tak připadalo, kdybych si mezi jednotlivými díly dával týdenní pauzu, tak jsem si počkal, až bude online komplet a pustil si ho najednou. (05.01.2017)

Zjišťuju, že mi pomaličku ujíždí vlak. Nemám totiž iPhone, MacBook, ani nepoužívám Skype či spoustu jiných programů, přes které Amálie s Damiánem na mimořádné lince Praha - Berlín komunikuje. I tak jsem se ale v příběhu těch dvou neztratil, za což si gratuluju : ) A pochvala autorům za výborný soundtrack .. (05.01.2017)

Skrytá pecka našich neustále se expandujících streamovacích portálů. Formát vyprávění pouze formou obrazovek počítače či telefonu a jiných moderních zařízení mám dost v oblibě, výjimkou jsou jen samozvané horory typu Unfriended. V rukou tvůrců Semestru naštěstí vznikl pozoruhodný seriál s obrovsky aktuálním dopadem na všechny diváky, co patří do primární cílovky, se spoustou viditelných i skrytých ponaučení o tom, co všechno může soužití přes internet ovlivnit. Annu Kameníkovou jsem nikdy příliš nemusel a nevyhledával, ale nedokážu si představit věrohodnější kandidátku na zdejší hlavní roli. (31.03.2020)

Lži, pokrytectví, podvádění či porucha soustředění... jen pár z mnoha témat, které probírá tento seriál, Adam Sedlák a taky některé z důvodů, proč nenávidím moji generaci. Troufnu si říct, že nejlepší český režisér (možná s , možná bez, přívlastku současný) to zkrátka dokázal už ve své prvotině nastavit nepříjemné a zcela bez jakýchkoliv růžových brýlí (jak to mnozí neúspěšní režiséři u takovýchto témat dělají) zrcadlo zobrazující naší a především pak mladou (ale pořád o něco starší než já, chjo) společnost, a to vše v tom nejúdernějším stylu. Nebo, nevím, možá by to šlo úderněji, do toho kecat ale nebudu, protože už samotné pojetí této hry na dokonalý vztah/život, zatímco jeden druhému nemůže věřit a vše se to propadá do světa nezájmu a ignorace, kde si stačí vypnout zvuk a hrát si na šťastný pár. Neuvěřitelná lehkost v odvyprávění těžkého příběhu, který (jak už někdo poznamenal a já nemůžu než souhlasit) se vlastně odehrává jen tak mimochodem. Každý detail má v této věci, která má mimochodem neuvěřitelný spád, své místo. No a herci samozřejmě super. Jediný problém mám, že někde v čtvrtém nebo pátém díle si tam bůhvíproč nadávali na můj vkus nějak dlouho a moc se to nehýbalo - to se dá ale odpustit, život prostě takový je. Což mi po zhlédnutí došlo, že jsem z toho vlastně strašně smutnej. (26.05.2024)

Za mě palec nahoru a jsem jen rád, že něco podobného tady vzniklo. Moc mě těší, že jsou u nás stále mladý tvůrci, kteří mají co říci a jejich ambice nekončí tím, že budou točit epizody pro nekonečné seriály z ranku Ulice a nebo Ordinace. Díky tomuto přístupu se snadněji odpouští těch několik chyb, které Semestr má. Protože, ne každý díl je tak dobrý, jak by měl a místy, by se dalo jít více do hloubky a některé motivy rozvinout, a spousta dialogů působí trochu nereálně(takhle lidi moc nemluví, občas to působí až moc naučeně a postrádá to kouzlo věrohodnosti). Taky mě chvilku trvalo, než jsem si zvykl na hlavní hereckou dvoji, která je opravdu moc dobrá, ale nějak jsem nedokázal uvěřit, jak by zrovna tyhle dvě postavy mohly mít reálný vztah a ke všemu dlouhodobý. Nicméně to co kritizuji, nemění nic na tom, že se Semestr hodně moc povedl a je to zajímavá a dost dobrá podívaná, kterou se nebudu bát doporučovat všem známým. (07.12.2016)