Niť z prízrakov

Naprosto strašné. Film absolutně o ničem s nesympatickým hereckým obsazením, nulovým dějem i zvraty a scénami, které by potřebovali tak o půlku zkrátit. Vizuálně taky ne moc hezké, dost ponuré a navrhované šaty otřesné. Závěrečná scéna, kdy na sebe hlavní protagonisté pět minut zírali je vrcholem celého filmu. Ani ten konec za nic nestál. 2* (24.02.2018)

Vynikající film, který je v některých ohledech výrazně anekdotický, aby mohl být v jiných komplexní. Zábavná, nevypočitatelná a přitom nezastřená hra. Zajímavé je i, jak PTA vůbec nepodléhá estetice módy, která není sofistikovaně krásným únikem a nádherné šaty, interiéry a make-upy jsou nahlíženy jako neutrální zabírané předměty. Zdůrazňovány jsou textury - ať lichotí, nebo ne. Chybí měkké světlo, které by zahlazovalo vrásky a nevhodné záhyby - nic v tom filmu není tak krásné, jak se snaží být. Což platí doslova o všem v něm. (30.01.2018)

Takhle nějak by myšlenkově vypadal Basic Instinct točený v šedesátkách. Spousta temných myšlenek a vnitřních pohnutek zabalených v neodolatelně aristokratické stylizaci britské buržoazie poloviny dvacátého století. Střet dvou naprosto odlišných individualit, souboj dvou silných charakterů, bitva na oko mocného muže vs vnitřně ještě mocnější ženy. Nemá cenu řešit to, že PTA je emocionálně mistrovský, Day-Lewis hraje "the grand finale" a Krieps nehraje, ale prostě "je". Má cenu řešit, proč tohle silné melodrama směřující k drtivému finále náhle v ůplném závěru otočí směr do černohumorna. To je přece velká škoda. Komu to ale nevadí, může zažít klidně 5ti hvězdičkový film. (02.04.2018)

Čím dříve divák akceptuje fakt, že Phantom Thread je pro Andersona něco jako encyklopedie evropské Nové vlny, tím dříve se pro něj stanou čitelnými jednotlivé motivy typické pro filmy tohoto období - Sebedestruktivní vášeň, cynické partnerské hry, ale také pracovní i partnerské rituály popisované až s posvátnou úctou... Hlavní síla snímku spočívá v hypernaturalismu všeho, z něhož se čas od času vynoří čistě filmový moment, o to silnější pak ale je zážitek. Práce se zvukem je fascinující. Není to dokonalý film, ale jeho čistota je odzbrojující.. (31.01.2018)

Dlouho, opravdu dlouho nepamatuji tak ladně plynoucí film. P.T. Anderson je Umělec, Day-Lewis předvádí nesnesitelnou lehkost herectví, Vicky Krieps je obrovský herecký objev a ta hudba, ta geniální hudba, ladí k filmu stejně jako Woodcockovy šaty k ženám. To, jak příběh vygraduje a cynicky se zakončí, to byla pastva pro moje smysly a černohumornou duši. Fantastický zážitek. (12.04.2018)