Voľný deň Ferrisa Buellera

Třetí hvězdu za psychoanalýzu Charlie Sheenem, což byla jedna z mála opravdu vtipných scén filmu. Jinak je to dost průměrná záležitost, kde humoru je jako šafránu a film umí spíše zapůsobit svou uvolněnou dobovou atmosférou. Na komedii je to ale málo vtipné a v dramatičtějších momentech tomu zase chybí větší hloubka (jako např. v případě Snídaňového klubu). (25.12.2023)

První půlka celkem pobaví, bezmála čtyřhvězdičkově, ovšem až na ty části, kde se objevuje Brodedick, což asi nebyl záměr; jinak opravdu fajn podívaná se všemi 80s atributy. Ale ta druhá... ta druhá půlka neskutečně moralizuje a sklouzává k ultimátnímu kýči a červený knihovně a příběhu o nalezení vlastní hrdosti a síly v sobě vzepřít se a postavit se za své ideály, což je lol s velkým L a O a L. Tak aspoň že ta Babe je k nakousnutí =) (20.06.2008)

Ferris Bueller by býval byl můj vzor, kdybych se k tomuhle kousku dostal o pár let dříve! Svěží, vtipné, neokoukané a pohled na život měnící záležitost s neskutečně božím muzikálovým číslem. Zlaté osmdesátky. Je mi líto všech, kteří cítí potřebu vykrádat (citovat) filmy Johna Hughese - ten byl totiž skutečně jen jeden. (20.12.2012)

Film to nebyl špatnej, i když ze stejného údobí mám radši Ridgemontstkou střední...ale je fakt, že tu jsem viděl už jako středoškolák ;-). Ze začátku pomylý a nudný rozjezd a je fakt, že Broderick mi lezl strašně na nervy...takovej blbeček se štěstím...spravil si to až zpívaným čísle na té Pride parádě, či co to bylo ;-). Tahounem celého filmu byl spíš Alan Ruck, kterého jsem si oblíbil ve Spin city. Film byl spíš o něm. A Jeffrey Jones tu podává snad svůj nejlepší výkon (a to včetně Kačera Howarda), protože takhle psychopatické výrazy by nikdo jinej neuhrál. :-) (01.07.2016)

Naprosto správňácká komedie. Poslední dobou velmi často sjíždím filmy od Johna Hughese zvláště jeho režijní skvosty, ke kterým si napsal scénář a nestačím se divit, jak jsou všechny výborné. V podstatě jsem začala Sixteen candles, na které jsem narazila úplně náhodou a pak zjistila, že natočil Breakfast club, o kterém se všude začalo zničehonic mluvit (Zdá se mi to nebo je to tak vždycky? Třeba v Go on v 17. episodě byla teď narážka na Sixteen candles, po tom, co jsem je viděla. A to samé s Breakfast club.) A pak jsem si pustila Strýčka Bucka a teď tohle a paráda. Všechno takové krásné oddechovky, kterou jsou ale prostě dokonalé, nic jim nechybí a není jim, co vytknout. Matthew Broderick tu válí - chytrolín, flákač, borec, oblíbenec žáků, rodičů, učitelů, vtipálek - tohle všechno v jedné postavě. Vypadá to na dokonalé stvoření. A dá se říci, že kromě něj, tu jediný ještě tak vyčníval asi Jeffrey Jones co by ředitele snažícího se milého Ferrise načapat. Zdá se, že se asi John Hughes zařadí do top 10 režisérů, ale komu udělá místo, to bude hodně těžké, ale zaslouží si to. (03.03.2013)