Mlha v srpnu

Z filmu mrazí. Kdo by očekával, že v doušku malinové šťávy je barbiturát nesoucí smrt, že?! Hrdinný rek sic vypadá jako by vyrůstal v Grimsby, avšak v kontrastu s herr doktor Schultz se jedná o mistrovský tah ze strany castingu. Všudypřítomné utrpení na diváka působí a současně přináší jistou míru svěžesti do stádnosti americké produkce. 80% (12.07.2017)

“PROTOŽE NĚMECKÉ OBYVATELSTVO MUSÍ BÝT JEDNOU PROVŽDY OSVOBOZENO OD DĚDIČNÝCH CHOROB…“ /// Drama o dospělejch, ve kterým hrajou hlavní roli děti. Není to o mladým asociálním škůdci, ale o něčem mnohem větším – o rozhodování o životě (nebo spíš smrti). Další kousek z nacistický ošatky ideologickejch nápadů (i když, tady se jedná jen o vyzkoušenej výňatek), kdy se masově umíralo bez jedinýho výstřelu. V příběhu „andělovi smrti“ čelí děti a díky tomu má film dramatickou sílu. Nechcu bejt cynik, ale mohlo to bejt drsnější, aby to víc chytlo za srdce. Každopádně bezchybná filmařina a fajn role pro Kocha, kterej dá zapomenout na výstup v týhle americký píčovině. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 2008 napsal Robert Domes, neznám. 2.) Jsem pro vymýcení všech slabejch elementů v národě. 3.) Thx za titule „tkimitkiy“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (04.04.2017)

Historický úplne presný film "Hmla v auguste" je adaptáciou rovnomenného románu Roberta Domesa. Dráma je skutočným príbehom Ernsta Lossa o doposiaľ zanedbávanej etape z obdobia Tretej ríše. Ide o akciu T4 (Aktion T4), tajný program vyvražďovania postihnutých ľudí v nacistickom Nemecku, založený na tzv. rasovej hygiene. T4 je skrátka berlínskej adresy, kde sídlili nacisti zodpovední za tento program (Tiergartenstraße 4). Ernst Lossa sa radil medzi cigánov Jenišov. Išlo o bielych cigánov s typickým kočovným spôsobom života a v priebehu 2. svetovej vojny sa práve Jenišovia žijúci na území nacistického Nemecka stali obeťami rasového výskumu a väčšina z nich boli odoslaní do koncentračných táborov. Ernst Lossa sa narodil 1. novembra 1929 a posledných 11 rokov svojho života trávil izolovaný od rodičov aj súrodencov. Namiesto lásky a bezpečia sa mu dostávalo len nenávisti a opovrhovania a v takomto prostredí sa formovala jeho osobnosť, najskôr v detskom domove v Augsburgu, potom od 20.4.1942 v psychiatrickej liečebni v Kaufbeurene, kde bol dňa 9.8.1944 zavraždený po podaní dvoch injekcii morfinu ako antisociálny a neformovateľný chlapec v rámci nacistického programu eutanázie. Nedožil sa ani 15 rokov, jeho rodičia už taktiež nežili, matka zomrela na TBC v roku 1933 a otec na infarkt v koncentračnom tábore Flossenbürg ako 35 ročný. Po vojne za takmer 2000 prípadov eutanázie v psychiatrickej liečebni Kaufbeurene a jej pobočke Irsee boli hlavní vinníci potrestaní. Lekár Valentin Faltlhauser za podnecovanie k vraždám odsúdený na 3 roky väzenia (v internačnom tábore USA bol zadržaný 16 mesiacov, zbytok trestu neodsedel), sestra Paulina Kneissler bola odsúdená na 4 roky väzenia za spoluúčasť na 200 vraždách v rámci nacistickej eutanázie (odsedela iba 1 rok) a hlavný vinník Walter Schultze odsúdený za spoluúčasť na 380 vraždách na 4 roky väzenia. Doporučujem k tejto téme pozrieť Hitlerovi lekári: Vražedné reformy, 2003. (31.03.2017)

Naprosto skvělá recenze od LeChouan, ale i Volodimir2 a Big Bear . Napsali všechno, co se k filmu dá říct a já bych to tak určitě nedokázala! Moc děkuju, že všechno, co bylo třeba, vyjádřili za mne! Těžko se mi o tom filmu píše. Musela jsem film dvakrát (!) přerušit a doslova jsem od něj utekla, nemohla jsem prostě snést tu lítost a bolest, tu bezmoc! A stále stejné otázky, na které nelze najít odpověď... (09.02.2021)

„Tady v Sargau máš opravdovou šanci, Ernste Losso. Můžeme ti pomoct, když budeš chtít.“ A že je to on, tak mu rádi pomůžou, i když o to Ernst ani trochu stát nebude…Baví mě, když se sem tam najde tvůrce, který zpracuje nějaké téma z II. světové války, jemuž se ostatní věnovali málo či dokonce vůbec. A pokud je taková látka navíc ještě dobře natočená, o to raději se podívám. A to je případ právě Mlhy v srpnu, která se věnuje řízené eutanázii. Film je však v něčem zvláštní. Na rozdíl od jiných snímků v divákovi nevzbouzí hněv na základě toho, že by byli svěřenci neustále biti či týráni. Tady se k nim, až na výjimky, chovají v podstatě hezky…s tím „drobným“ detailem, že doktor Veithausen občas vezme pero, škrtne nějaká jména a jejich nositelé se už ráno jednoduše neprobudí. A v tomhle je film možná ještě děsivější a emocionálně silnější. Pak není třeba naturalistických scén, stačí jedna andělsky vypadající sestra, která se s pomocí malinovky postará o to, aby ti nešťastníci už dál netrpěli…konec trochu na efekt, přesto za mě solidní 4*. (06.02.2022)