Snehová kráľovná

Filmu snehová kráľovná sa nedá odoprieť, že má isté čaro...rozdelený na dve časti, pričom tie dve časti sa od seba tak neuveriteľne odlišujú...Prvá časť, neuveriteľne vydarená, jemné iskrenie medzi hlavnými postavami a istá dávka tajomna...všetko sa skomplikuje príchodom snehovej kráľovnej a nie práve najoptimistickejší koniec všetko celkom v reálnej rovine...Druhá časť, tak pri nej sa nechal režisér tošku uniesť...hýri farbami a realite je už na míle vzdialená, ústredný motív lásky je potlačený tým, aké príhody a akých ľudí Gerda stretáva...avšak záver filmu sa mi veľmi páči - hlavne ten kráľovsko-medvedí...A takže prvá časť si zaslúži ***** a tá druhá ***... za výsledné hodnotenie vďačíme mojej milovanej matematike:-)) (21.12.2007)

Jako malý jsem kousek tohoto filmu viděl a připadalo mi to jako slátanina. Nyní můžu říci, že to tak hrozné není - na televizní film to má skvělou výpravu a speciální efekty, i herecké výkony jsou dobré. Jen nechápu, zdali byl tento snímek určen pro děti a nebo pro starší diváky - děti podle mého názoru nemusí pochopit vše (už jen to, že Gerdin otec po jejím zmizení propadá depresi a nebo vztah medvěda a Sněhové královny). Nicméně je to docela povedené, medvěd byl sympaťák a po proměně docela i sexy chlap :-). (01.01.2016)

Kdyby sněhovou královnu hrála Cate Blanchett nebo Tilda Swinton, děj byl trochu vypilovaný a logičtější, výprava méně umělá, střih a hudba méně chaotické, romantika romantická - tak to mohlo být výborné zpravování příjemné pohádky. Takhle to byl jen poměrně dlouhý infantilní děs s několika světlými momenty. (17.11.2012)

Nudná a neskutečně zbytečně dlouhá pohádka s televizní výpravou, nesympatickými dětskými hrdiny a divnou režií. Prostě typický výsledek produkce Hallmarku. Z nádherné Andersenovy pohádky v této adaptaci mnoho kouzla bohužel nezbylo. Jediným jakžtakž světlým momentem je Bridgit Fonda, ale ani ona nemá šanci utáhnout unylé a pomalu ubíhající tří hodinovou stopáž. (24.01.2007)

Nemohu si pomoci, ale v tomto televizním dílku něco je. A to něco je psychologicky hutná atmosféra. Možná až přespříliš exponovaná, když to má být adaptace pohádky. Snad by se hodilo přirovnání psychologický horror a musím říci, že na dětskou populaci nemůže působit ani děj příliš optimisticky. Ale Andersen byl tak trochu zvláštní pohádkář - spíše pro dospělé. Taky na tom má zásluhu elektronická hudba, která mě chvílemi asociovala na Massive Attack a jejich depresivní rytmy a riffy. Ve výrobě atmosféry je tedy toto dílo velmi naprůměrné v záplavě televizních produktů - také díky kameře, výpravě, režii. Ovšem, co pokulhává jsou toporné tváře málo známých herců, tím ovšem nechci tvrdit, že koho neznám, ten není dobrý, ale v tomto případě ano. Po shlédnutí druhého dílu srážím na dvě (to už bylo trochu moc i na mou sentimentální duši). (04.04.2005)