Snehová kráľovná

Nudná a neskutečně zbytečně dlouhá pohádka s televizní výpravou, nesympatickými dětskými hrdiny a divnou režií. Prostě typický výsledek produkce Hallmarku. Z nádherné Andersenovy pohádky v této adaptaci mnoho kouzla bohužel nezbylo. Jediným jakžtakž světlým momentem je Bridgit Fonda, ale ani ona nemá šanci utáhnout unylé a pomalu ubíhající tří hodinovou stopáž. (24.01.2007)

Nemohu si pomoci, ale v tomto televizním dílku něco je. A to něco je psychologicky hutná atmosféra. Možná až přespříliš exponovaná, když to má být adaptace pohádky. Snad by se hodilo přirovnání psychologický horror a musím říci, že na dětskou populaci nemůže působit ani děj příliš optimisticky. Ale Andersen byl tak trochu zvláštní pohádkář - spíše pro dospělé. Taky na tom má zásluhu elektronická hudba, která mě chvílemi asociovala na Massive Attack a jejich depresivní rytmy a riffy. Ve výrobě atmosféry je tedy toto dílo velmi naprůměrné v záplavě televizních produktů - také díky kameře, výpravě, režii. Ovšem, co pokulhává jsou toporné tváře málo známých herců, tím ovšem nechci tvrdit, že koho neznám, ten není dobrý, ale v tomto případě ano. Po shlédnutí druhého dílu srážím na dvě (to už bylo trochu moc i na mou sentimentální duši). (04.04.2005)

Sliby se maj plnit o Vánocích a já slíbila, že se o Adventu na tuhle pohádku podívám. Vydržela jsem oba dva díly, ale... Andersena jsem hledala marně a kdyby to sám mistr pohádkář mohl vidět, tak by si říkal jména sedí, ale ten děj. Ten děj... Napsal jsem to, nenapsal jsem to... I když nadávám, tak to že je to volná adaptace bych ještě přežila. Ale co se mi vůbec nelíbilo byly herecké výkony. Většině postav jsem jejich role prostě nevěřila. Přišlo mi to jako kdybych šla na venkovské představení amatérského divadla. Tam bych to ale rozdýchala, u filmu ani omylem, (16.12.2011)

Tohle že má být Andersen? Ten krutý, ledový, drsný, nemilosrdný, smutný, poetický a především ten nádherný největší pohádkář světa? To byl první dojem, jejž jsem si přece jenom postupně poopravil. Jedná se sice o inscenaci, která se nevyhýbá kupě modernizačních zásahů, ale na druhou stranu se občas mezi průměrnostmi objeví troška tajemna, kouzla a mysterióznosti, což by dle mě mělo být náplní všech Andersenových adaptací. (15.04.2005)

Klasika od Hanse Christiana Andersena v televizním podání se sarkastickým medvědem. Dvoudílná minisérie coby moderní adaptace klasické pohádky o Sněhové královně od Hanse Christiana Andersena. Většina z nás patrně slyšela příběh o kouzelném zrcadlu, jehož střípky se rozlétly do celého světa a usadily se v srdcích lidí. Ti pak místo dobra viděli jen to zlé a ošklivé...jejich chování se změnilo a i oni sami se nakonec staly nedůtklivými a zahořklými. Náš příběh vypráví o Kajovi, kterému jeden ze střípků spadne do oka...následně je objeven Sněhovou královnou, která touží všechny střípky posbírat a poskládat tak zpět kouzelné zrcadlo. Tímto úkolem pověří právě Kaje, který s ní po jejím kouzelném polibku “dobrovolně” odejde do jejího zimního paláce. Zachránit se ho vydává dobrosrdečná Gerta...má před sebou ale dlouhou cestu, musí totiž nejprve projít přes všechna roční období... Televizní adaptace z roku 2002 patří mezi mé “quilty pleasure” snímky. Nejedná se sice přímo o vánoční pohádku v pravém slova smyslu, ale o sníh a mráz zde nouze opravdu není. Navíc se v příběhu vyskytuje cynický mluvící lední medvěd, kterého jsem si oblíbila na první dobrou a už jen kvůli němu stojí za to dát Kajovi a Gertě šanci. (by Nikola) (22.12.2023)