2010: Rok prvého kontaktu

uz uvodnych 10 minut napovie akym smerom sa pokracovanie kultovej 2001 bude uberat (tolko dialogov nebolo v kubrickovom filme pocas celej stopaze). 2010 sa nesnazi prilis kopirovat original (kde by vizia petra hyamsa vobec nemala sancu) ale vyziva sa v tematach ktore boli na zaciatku 80tych rokov aktualne (americko-sovietske napatie) a do toho sa snazi zodpovedat otazky ktore zostali nezodpovedane z prvej odyesy (povod monolitu, hal a jeho sialenstvo, co sa stalo s bowmanom...). hyamsovy to ako reziserovy prilis nejde kde akcia a napatie nemaju dostatocnu stavu, ale ako kameraman ma dost slusne oko (cely look filmu a astronauti ako by vypadli z votrelca ci leviathana, ale i ked sa ma film odohravat len o 9 rokov neskor vsetk technika vyzera ako by ubehlo rokov 20), ale ani slusna herecka zostava nedokaze zahnat nudu pocas väčšiny filmu... (15.11.2014)

Jinak průměrný režisér Peter Hyams se druhou Vesmírnou odyseou vážně překonal a řek bych, že překvapil nejen všechny filmové fandy, ale i sám sebe. Výborné pokračování Kubrickova klenotu, téměř zcela prosto jakékoliv "hollywoodizace", jehož kvality vyniknou zvláštně v porovnání se zbytkem filmové sci-fi produkce. (29.10.2004)

Kubrickova 2001 by s Hyamsovou 2010 údajně vůbec neměla být srovnávána. Ale proč ne? Natočí-li někdo film, který rozvíjí příběh předchozího snímku, je srovnávání vždy na místě. Peter Hyams měl od začátku projektu těžkou pozici. Buď se vydá ve šlépějích geniálního vizionáře Kubricka a zachová pro pokračování jeho vypravěčský styl s minimem dialogů, přičemž jej kritika semele za to, že nevnesl do Clarkova vesmíru nic nového, nebo se na 2001 nebude ohlížet a natočí pokračování po svém, za což ho kritika opět pořádně vyplísní. Buďto se na pomyslné křižovatce vydá cestou do již částečně prozkoumané země zázraků, a nebo se nechá vést cestou druhou, u níž není jisté, kam jej dovede, ale může to být i pustá poušť. Hyams, který má mimochodem na seznamu úspěšných projektů zajímavé sci-fi KOZOROH 1, zvolil cestou druhou a dorazil, kam dorazil. Kde byl Kubrick zasněný, mysteriózní a kde nechal divákův mozek, ať si ony vizuální orgie sám přebere, tam je Hyams klišovitý a doslovný, takže prostoru pro divákovu představivost a intelekt je pomálu. Zatímco Kubrick si liboval ve vybělených interiérech, kde se promenádují elegantně oděné stevardky, Hyams klesl do atmosférického balastu osmdesátých let, kdy se každý vesmírný koráb vyznačoval potemnělými interiéry a posádkou oděnou do šedých košil. 2010 se snaží být zbytečně akční a to na úkor estetického zážitku; a Hyams si ani neodpustil šíření zvuku ve vakuu, za což mu měl Clarke od plic pořádně vynadat. V jiných filmech bych to zkousl, ale v něčem, co obsahuje podtitul "vesmírná odysea", v žádném případě. No a zakončení s novou formou života a monolitem? Dejte mi do ruky kameru a vyprodukuju něco lepšího. Jen si představte Zarathuštru, znějícího při pohledu na konjunkci měsíců u Lucifera a následný přesun na Europu, kde se za východu nového slunce scházejí u tajemného monolitu záhadné bytosti, naplněné zvědavostí a touhou překonat možnosti vlastní rasy... Suma sumárum, Hyams natočil naprosto rutinní sci-fi, kde se počet zajímavých momentů dá spočítat na prstech jedné ruky. Pokud by nešlo o pokračování Kubrickova veledíla (které mimochodem považuju za nejlepší film všech dob), tři hvězdičky by byly asi zasloužené. Ale takhle opravdu ne. (502.) (05.08.2009)

Pokračování zásadního milníku ve vývoji žánru sci-fi v osidlech politiky. Na pohled nepřeklenutelná propast, taková dehonestace myšlenek Kubrickova díla, si možná říkáte. Ale ono to naštěstí není až tak snadné a i sequel řemeslníka Hyamse má co nabídnout. Kochat se nebudete myšlenkovým přesahem (který je stejně vždy jen relativní), Hyams sází na kompaktnost a chytré triky. V tom tichém vesmíru si Roy Schneider rád pokecá i s tupě podanou Ruskou posádkou, která skrývá klišé všeho druhu a nebude jen zírat na mazaný počítač. Nemůžu úplně říct, že by 2010 zodpověděla všechny otázky předtím položené, ale naštěstí to nezkouší a chová se (na poměry Hollywoodských pokračování) důstojně a pokorně. Žádná exploze odhalení a zbytečné odkazování na každém rohu. Jen zábavná a chytrá jízda, která bude možná proti srsti jen jedné skupině - fanouškům Kubricka. (19.10.2009)

Proti Kubrickově 2001 podstatně konvenčnější, avšak brilantně zvládnutá sci-fi a jedno z nejlepších pokračování, co znám. Psychologie postav sice mohla být propracovanější a film není zrovna tak pohlcující, jako legendy žánru, ALE - miluju sci-fi, miluju mysteriózní filmy, miluju vesmír a od Druhé odysey jsem dostal zákusek, obsahující všechny zmíněné příchutě v bohatém množství. Scénář je jeden z nejsilnějších prvků - prakticky znemožňuje nudu a skvěle graduje v druhé polovině. Pochvala patří taktéž trikům a několika sugestivním scénám, především přechodu kosmonautů mezi Leonovem a Discovery. Kapitolou sama pro sebe je famózní závěr, který je u mě v žebříčku sci-fi scén a panorámat zatraceně vysoko. Nádhera. Kdyby se takových filmů točilo víc, má sci-fi duše by hned usínala šťastněji. 9/10. (27.12.2006)