Réžia:
Peter HyamsScenár:
Peter HyamsKamera:
Peter HyamsHudba:
David ShireHrajú:
Roy Scheider, John Lithgow, Helen Mirren, Bob Balaban, Keir Dullea, Madolyn Smith-Osborne, Dana Elcar, James McEachin, Mary Jo Deschanel, Elya Baskin (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Roku 2010 je k Jupiteru vyslána sovětská kosmická loď Leonov, jejíž posádku kromě Rusů tvoří i tři američtí astronauti. Jejich úkolem je zjistit, co přesně se odehrálo před devíti lety na palubě americké lodi Discovery, jejíž celá posádka zahynula vinou selhání počítače a prozkoumat obrovský monolit neznámého původu v blízkosti měsíce Europy. V průběhu záchranné operace propukne na Zemi vojenské střetnutí mezi Spojenými státy a Sovětským svazem. Osud výpravy je ohrožen... (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (260)
Pokračování zásadního milníku ve vývoji žánru sci-fi v osidlech politiky. Na pohled nepřeklenutelná propast, taková dehonestace myšlenek Kubrickova díla, si možná říkáte. Ale ono to naštěstí není až tak snadné a i sequel řemeslníka Hyamse má co nabídnout. Kochat se nebudete myšlenkovým přesahem (který je stejně vždy jen relativní), Hyams sází na kompaktnost a chytré triky. V tom tichém vesmíru si Roy Schneider rád pokecá i s tupě podanou Ruskou posádkou, která skrývá klišé všeho druhu a nebude jen zírat na mazaný počítač. Nemůžu úplně říct, že by 2010 zodpověděla všechny otázky předtím položené, ale naštěstí to nezkouší a chová se (na poměry Hollywoodských pokračování) důstojně a pokorně. Žádná exploze odhalení a zbytečné odkazování na každém rohu. Jen zábavná a chytrá jízda, která bude možná proti srsti jen jedné skupině - fanouškům Kubricka. ()
║Rozpočet $28miliónov║Tržby USA $40,400,657║Tržby Celosvetovo $41,700,000║ V podstate to čo predchodza dokonale prázdna uspávanka, s tak pomalým nevýrazným dejom až hrôza, toto si fakt s jednou lietajúcou doskou Monolith nevystačí, triky fajn, ináč zbytočný des. /25%/ ()
Rozhodně nemůžu dát míň jak 5. Kdyby Kubrick nenatočil 2001čku tak jak jí natočil, nikdy by pokračování, v podobě tohoto filmu, nebylo tak kvalitní. Určitě je to skvělou knižní předlohou od Clarka. Je to perfektní pokračování ponuré a dá se říct nekonečné atmosféry předchozího filmu od Stanleyho. Politické nahlížení a důsledky nestabilní světové situace jsou trošku šíleným podnikem, ale nakonec i tohle má ve filmu svůj smysl. Podle mě není možné srovnávat oba filmy, patří to neoddělitelně k sobě a režisérovi P.Hyamsovi se to prostě povedlo.Bál jsem se, že to nebude tak kvalitní a naruší to atmosféru 2001 Space odysey, ale naštěstí mě tento snímek přesvědčil o naprostém opaku. ()
Druhá vesmírná odysea nedosahuje kvalit Kubrickova eposu, ale přesto se jedná dost překvapivě o hodně povedený film. (Poprvé 7.8.2010, podruhé Krnov 13.4.2013) - Při druhém zhlédnutí, tentokrát v kině, jsem se utvrdil v tom, že Kubrick je jen jeden, ale i Druhá vesmírná odysea má vážně něco do sebe. Hlavně tedy nezapomenutelný výstup do kosmu. ()
Viac ako dostojne pokracovanie. Kubrick bol perfekcionalista a kvalitou sa len priblizit k jeho masterpiecom je velmi tazke. Pokracovanie je omnoho jednoduchsie a ani zdaleka nema tu paralyzujucu atmosferu. Tak ci tak, na obrazovkach sa znova rozvija velmi zaujimavy, vyzualne posobivo spracovany pribeh, ktory v zavere ukaze svoju skutocnu silu a posolstvo a skvelym sposobom nadviaze na povodnu odyseu. Ludstvo sa dostalo o krocik dalej, avsak.....stale je na pociatku velmi dlhej cesty....(8/10) ()
Galéria (55)
Zaujímavosti (17)
- Snímek vyhrál cenu Hugo 1984 v kategorii nejlepší dramatická prezentace. (Terva)
- Autor předlohy Arthur C. Clarke se ve filmu objevil dvakrát - jednou sedí na lavičce před Bílým domem a krmí holuby, podruhé znázorňuje amerického prezidenta na obálce časopisu Time. V sovětském vůdci můžeme bez problému poznat Stanleyho Kubricka. (Javert)
- Ve filmu se astronauté přesunují z kosmické lodi Leonov na Discovery a zpět, na oběžné dráze planety Jupiter. Tato největší planeta ale má přitom mimořádně silné radiační pásy. Uvádí se, že jejich energie je zhruba tisíckrát vyšší než energie v radiačních pásech Země. Tato silná radiace může za to, že na většině měsíců Jupiteru nikdy nepřistane pilotovaná výprava, ani sebelepší stínění totiž nedokáže zajistit, aby mise nebyla sebevražedná. (Ganglion)
Reklama