Réžia:
Peter HyamsScenár:
Peter HyamsKamera:
Peter HyamsHudba:
David ShireHrajú:
Roy Scheider, John Lithgow, Helen Mirren, Bob Balaban, Keir Dullea, Madolyn Smith-Osborne, Dana Elcar, James McEachin, Mary Jo Deschanel, Elya Baskin (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Roku 2010 je k Jupiteru vyslána sovětská kosmická loď Leonov, jejíž posádku kromě Rusů tvoří i tři američtí astronauti. Jejich úkolem je zjistit, co přesně se odehrálo před devíti lety na palubě americké lodi Discovery, jejíž celá posádka zahynula vinou selhání počítače a prozkoumat obrovský monolit neznámého původu v blízkosti měsíce Europy. V průběhu záchranné operace propukne na Zemi vojenské střetnutí mezi Spojenými státy a Sovětským svazem. Osud výpravy je ohrožen... (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (260)
Další z řady filmů, které nenaplňují očekávání po přečtení knižní předlohy. I když film sám o sobě není vůbec špatný hodnocení musím uspůsobit očekávání. I když vím, že celá kniha nikdy nejde věrně převyprávět na plátno, tak si myslím, že scénárista se měl přeci jen více držet knihy. Jo a titulek Timesů je skvělý!!! ()
Proti Kubrickově 2001 podstatně konvenčnější, avšak brilantně zvládnutá sci-fi a jedno z nejlepších pokračování, co znám. Psychologie postav sice mohla být propracovanější a film není zrovna tak pohlcující, jako legendy žánru, ALE - miluju sci-fi, miluju mysteriózní filmy, miluju vesmír a od Druhé odysey jsem dostal zákusek, obsahující všechny zmíněné příchutě v bohatém množství. Scénář je jeden z nejsilnějších prvků - prakticky znemožňuje nudu a skvěle graduje v druhé polovině. Pochvala patří taktéž trikům a několika sugestivním scénám, především přechodu kosmonautů mezi Leonovem a Discovery. Kapitolou sama pro sebe je famózní závěr, který je u mě v žebříčku sci-fi scén a panorámat zatraceně vysoko. Nádhera. Kdyby se takových filmů točilo víc, má sci-fi duše by hned usínala šťastněji. 9/10. ()
Rozhodně nemůžu dát míň jak 5. Kdyby Kubrick nenatočil 2001čku tak jak jí natočil, nikdy by pokračování, v podobě tohoto filmu, nebylo tak kvalitní. Určitě je to skvělou knižní předlohou od Clarka. Je to perfektní pokračování ponuré a dá se říct nekonečné atmosféry předchozího filmu od Stanleyho. Politické nahlížení a důsledky nestabilní světové situace jsou trošku šíleným podnikem, ale nakonec i tohle má ve filmu svůj smysl. Podle mě není možné srovnávat oba filmy, patří to neoddělitelně k sobě a režisérovi P.Hyamsovi se to prostě povedlo.Bál jsem se, že to nebude tak kvalitní a naruší to atmosféru 2001 Space odysey, ale naštěstí mě tento snímek přesvědčil o naprostém opaku. ()
K 2010 je možné přistupovat dvěma způsoby: a) znáte pouze Kubrickovu 2001 b) četli jste Clarkeovu knihu 2010. c) neznáte ani jedno nebo se vám Kubrickova verze nelíbila Obávám se, že v prvních dvou případech budete zklamáni. Film sice kopíruje děj knihy poměrně zdařile, až na to, že se nenamáhá zapracovat ty nejlepší momenty, kterými jsou humor a cesta dřív-jsem-byl-Bowman-a po Europě. Nejspokojenější asi budete, pokud patříte do třetí kategorie. Ale to jen možná. ()
S umeleckým poňatím 2001: Vesmírnej odysey toho 2010 veľa spoločného nemá. Ide o priemerné sci-fi, ktoré vyniká jedine celkom dobrými trikmi (1984). Inak tu nenájdete nič zaujímavé - film sa priživuje na sláve 2001: Vesmírnej odysee a mám pocit, že vznikol hlavne kvôli tomu, aby si producenti napchali vrecká. Jediné, čo môžem odporučiť je pozrieť si najprv 2001: Vesmírnu odyseu a až tak 2010, ale kto videl iba 2001: Vesmírnu odyseu, môže sequel pokojne vynechať. ()
Galéria (55)
Zaujímavosti (17)
- S natáčením filmu začal režisér Peter Hyams ihned po vydání stejnojmenné knihy Arthura C. Clarka. Samotný děj se v některých bodech od knižní předlohy liší. (Olík)
- Natáčelo se ve státech USA – Nové Mexiko, Kalifornie a D.C. (Varan)
- Ve filmu se astronauté přesunují z kosmické lodi Leonov na Discovery a zpět, na oběžné dráze planety Jupiter. Tato největší planeta ale má přitom mimořádně silné radiační pásy. Uvádí se, že jejich energie je zhruba tisíckrát vyšší než energie v radiačních pásech Země. Tato silná radiace může za to, že na většině měsíců Jupiteru nikdy nepřistane pilotovaná výprava, ani sebelepší stínění totiž nedokáže zajistit, aby mise nebyla sebevražedná. (Ganglion)
Reklama