Mute

Vůbec nevím, co se to děje. Duncan Jones je můj oblíbený režisér, ještě mě nezklamal a když jsem se dozvěděl, že chystá duchovního nástupce mého oblíbeného Moonu (Neviděli jste? Proč už na to sakra nekoukáte?), obrovsky jsem se těšil. Abych se to nějak snažil dešifrovat, proč jsou vesměs všichni z filmu rozčílení. Netflixu je vyčítáno, že ačkoliv financuje středně drahé trikové filmy (což je super, jelikož ty už v kinech prakticky vymizely), tak výsledným snímkům (Death Note, Bright) chybí dramaturgie a určitý producentský dohled. Faktem je, že v Mute je nespočet scén, které jsou jakoby vytržené z různých filmů a pro celkové tempo jsou na škodu. A ačkoliv se nejedná o žádnou pecku, která člověka po vzoru nářezového Altered Carbon vytrhne ze sedačky díky promakaným akčním scénám, pro mě to to byla odrovnávačka veskrze emocionální. Jo, sem tam bych stříhal a krátil, ale povedlo se mi naladit na stejnou vlnu a hezky jsem se nesl příběhem. A nebo možná jenom hrozně miluju cyberpunk. Třeba už film ani nikdy znovu neuvidím, ale jako jednohubka ideální. PS : Alexander Skarsgård je vyloženě libovej, je skvělý ho vidět v jiné poloze než třebas v Sedmilhářkách (Neviděli jste? Proč už na to sakra nekoukáte?). A Paul Rudd mi v netradičné podobě také hodně bavil. (28.02.2018)

Je zvláštní, že ačkoliv dává Netflix tvůrcům poměrně volnou ruku, nikdy z jejich filmů nevyleze něco, co bych si chtěl pamatovat dýl než dvacet čtyři hodin. Duncan Jones si střihnul další sci-fi (ze světa Moonu… poněkud zbytečně) a místo realizace velkých vizí a snahy vykřesat z filmu maximum vidíme jenom napodobeninu Blade Runnera bez nosnýho příběhu s absencí scén, jež by vám utkvěly v hlavě (průběh vyšetřování je bez náboje a napětí… a trvá přes osmdesát minut, než začne trochu bavit). Postavy k tomu všemu jsou hodně nesympatický a krom Skarsgårda se všichni chovaj jak naprostí kreténi. Zklamal mě i Clint Mansell se svým soundtrackem. Je sice fajn, že ze světa srší určitá zvrácenost, že krví ani kurvama se nešetří, ale pokud je právě tohle ten důvod, proč dobří filmaři chodí k Netflixu, měli by zvážit, zda není lepší točit pro Hollywood v PG13 velký příběhy, spíš než točit nudu pro R-kovej rating. (zatím jedinej Fukunaga dokázal natočit pro Netflix naprosto komplexní filmovej zážitek se vším všudy). Seriály má Netflix parádní, ale filmy jim zatím moc nejdou – snad to prolomí Scorsese! (23.02.2018)

Toto dopadlo naozaj neuspokojivo (navzdory očakávanom z top traileru). Menšia katastrofa. Nielenže sa nemôžeme baviť o atmosfére, toto postrádalo fungujúci príbeh. Scenár zlyhal na plnej čiare. Vedľajšie postavy akoby z iného filmu a žánru, nevyrovnané + aj samotný hl. hrdina bez charizmy s nonstop prihlúplo vyciveným výrazom. Chcelo to byť druhý Blade Runner, ale vizuál a 4 pekné zábery nočného, futuristického Berlína nemôžu stačiť ani na priemerný film... PS: Trošičku, ale naozaj len trošičku mi to pripomenulo Goslingovu Lost River (v zmysle pekný obal, wtf obsah). PS2: Najlepším nápadom je napokon Duncanov šikovný TV odkaz na Moon :)) (10.06.2018)

Nekonvenční a bizarní mix plný úchylných individuí, co se potulují ve futuristickém Berlíně. A nejen to. Film je neotřelý, cyber-punkový, přehuštěný, občasně zmatený a nesmysluplný, nemá jasno, o čem by chtěl pojednávat nejvíc a je značně skoupý na akci, a to trvá dvě hodiny. A nutno zdůraznit, že nesedne každému. V prvním plánu je hlavní postavou barman Leo, dlouhán, který jako by se v tom ultra moderním světě vyskytl nedopatřením. Žije skromně, neobléká se podle poslední módy, s moderními technologiemi si netyká a hlavně je vlivem úrazu od dětství němý. A má exotickou přítelkyni, která jednoho dne beze stopy zmizí, dává o sobě vědět jen sms vzkazy (ukáže se, že jsou falešné), tudíž Leo se vypraví křižovat město, aby ji našel. Film zdaleka není jen o tom. Druhým dějstvím nás provází mohutně kníratý magor Bill, zvaný Kaktus, který je americkým imigrantem, který je nyní ve službách zdejšího podsvětí. Vykonává pro něj pokoutní chirurgické zákroky, špinavou práci, přičemž sám je velmi nevyzpytatelný, pojí jej přátelství s pediatrem, který má pedofilní sklony, občas mají homosexuální tendence a rád by se i se svojí malou dcerkou vrátil do své vlasti, jenže je v tom potíž. A celé to dění kolem nich rámcují bizarní figurky z řad transvestitů, transsexuálů, homosexuálních prostitutů a různě podivných existencí, až to nelze celé pobrat. Duncan Jones je dobrý režisér, takový film ve své filmografii ještě nemá. Spíše bych podobný kousek čekal z dílny Jonase Akerlunda a jemu podobných, než od něj. No, stalo se. Alexander Skarsgard se nemusel učit texty, ve filmu má asi jen tři holé věty, a to až v závěru. Hodně zajímavým se ukázal Paul Rudd, herec komických rolí, který najednou dává temného, mnohovrstevnatého zlosyna, až se divák těší jen na sekvence s ním, popřípadě s úchylným pediatrem Justinem Therouxem, někdejší manžel slavné Jennifer Anistone. Zrežírováno je to zajímavě, design i vizuál filmu je na Netflix platformu kvalitní, režie ale dává vyniknout i scenáristickým nedostatkům, které se na dvouhodinovém prostoru nedají úplně přehlédnout. Film je v globálu podáván atypickým vyprávěcím stylem, což pro něj v konečném hodnocení představuje plusové body, a je poměrně netradiční podívanou, která zde nějakou dobu tvůrčím způsobem absentuje. 7/10 (06.03.2018)

Jenom Mute nepomůže, zmáčkněte rovnou i Power Off, ať se neošidíte o dvě hodiny drahocenného času! Půl hvězdy za jakž takž chvályhodné finále, druhá půlka za snaživku Therouxe (kterej chudák neví, co má hrát). Jinak děs, nuda, hnůj a scénáristické peklo. Pochybuju, že letos dobrovolně uvidím ještě něco horšího. Špatné filmy sice potřebujeme, aby nám pomáhaly tříbit další kinematografické zážitky, ale čeho je moc, toho je příliš aneb po tomhle budu dávat pět hvězd všemu tak dva týdny. (25.02.2018)