Vládci chaosu

Snímka o vzniku temného black metalu v Nórsku, o okolnostiach jeho zrodu, thrillerovo poňatá, tak to by nemuselo byť zlé. A ani nebolo. Ale nemusí to sadnúť a vyhovovať každému, to je jasné. Každopádne (ako bolo aj naokolo naznačené), možno v mnohých aspektoch imho sympatickejší, nenápadnejší (ale aj drastickejší) film ako mainstreamovejší a populárny Bohemian Rhapsody (isto, je to vec vkusu). Lords of Chaos je vlastne o undergroundovom hud. štýle, s menej hviezdnym obsadením (Rory Culkin, možno nie až tak známy ako Macaulay, ale výkon slušný), film je drsnejší, s prímesou depresie a pomerne deštruktívny. Paradoxne, hoci je Lords of Chaos vlastne do veľkej miery o kapelách, divák až tak veľmi nebude počuť hromady metalu a nebude tu mať tony informácií o okultizme kapiel, skôr ide o dramatický, až šialený príbeh, ktorý stál za vznikom tohto subžánru, kedy dvaja lídri kapiel (spočiatku kamaráti) začali postupne so sebou súperiť a až kam toto chorobné rivalizovanie viedlo (Euronymous z kapely Mayhem a Varg z Burzum). SPOILER, kapela Mayhem už roky fungovala pred Burzum a je zaujímavé, že Varg po odsedení si trestu (v r. 2009) pokračoval vo vydávaní albumov (aj v čase výkonu trestu jeho kapela vydávala), v snímke som tieto informácie akosi nezaznamenal. Koniec SPOILERU. Za štyri čierne hviezdy. (16.02.2023)

Totální nostalgie a vzpomínka na léta, kdy jsme jako mladí metalisti, pankáči a rockeři, žrali jakoukoli rebelii včetně týhle žhářský a více méně jsme přiblble obdivovali kousky těch rozmazlenejch severskejch fracků, kteří ovšem zároveň dělali nevšedně originální muziku. Všechno tohle jsme hltali, přehrávali jejich vybrušovačky a vyhledávali nový zprávy o vývoji "kostelní" kauzy hlavně (jestli se časově nemýlím) v nejlepším hudebním časáku ever BANG! nebo Spark a jim podobných, zatímco v komunitě se šířilo i dost jinejch přibarvenejch historek. Prostě nádherná doba.☺ Mayhem, Burzum, Bathory a další zůstanou navždy moji temní hudební miláčci. ___ Až na pár nevídaně explicitních scén brutálního násilí nebo sebepoškozování jsem si to užil naplno a Rory Culkina bych nepoznal, jak mu to s poctivou blackmetalovou havraní čupřinou slušelo. (17.01.2020)

Film jako takový není po technické stránce natočený jinak špatně. Bohužel se ale nedá říct, že by byl historicky přesný (nebo alespoň jakž takž adekvátní) a svým příběhem jako takovým sám nejspíš moc neoslní. Především je asi nutno napsat, že s látkou, kterou má film zachycovat, jsem obeznámen, a nejspíš to dost ovlivnilo mé hodnocení. Místy tu jsou v ději provedeny takové změny, při kterých mi bylo téměř na blití a až si skoro říkám, jestli dost barbarským zobrazením některých lidí nezasluhují tvůrci menší žalobu. Lords of Chaos zpočátku vypadají přinejmenším zajímavě, ale postupně se tu prostě na sebe nabaluje tolik nepřesností nebo spíš vyloženě kravin, že hodnotu filmu to shazuje téměř na dno. Přitom se vůbec nemuselo jednat o špatný film. Ale takhle prostě působí jako slátanina. Což je škoda, protože jistý režisérův potenciál tu je vidět. Pro příště by to prostě chtělo lepší scénář, který napíše někdo, kdo nebude tvrdit, že se jedná hlavně o film o idiotech. Protože tohle je zneuctění víceméně všech hudebně-historických osobností, kteří se v tomto díle objevují. A to je škoda. (01.03.2019)

„TO CO UDĚLAL, BYLO HUSTÝ“… /// Tak zajímavý je, že hlavní roli hraje brácha Macaulaye Culkina (toho ze Sám doma – poznámka pro neznabohy). Vůbec celý je to vlastně vo zajímavostech. Mayhem totiž byli exoti, kteří dokázali (o mrtvejch jen dobře, takže se bavme v minulým čase…) vo smrti nejen hrát, ale ji i bytelně prožívat. Zajímavý taky je, že to vlastně není ani tak hudební film, ale v podstatě thriller o skutečnejch lidech, kteří svý pozérství posunuli o level (či tři) vejš. Prostě zhmotnili svý fantasie… a bejt pitomou superstar je u nich až na druhým (asi) místě. Ovšem ať už posloucháte Mayhem, Burzum nebo jinej norskej black metal, musí vám to připadat strašně dlouhý a místy nezáživný. Takže nakonec může bejt zajímavý, že se na tohle můžou podívat i ti, kteří vo týhle hudbě vědí úplný hovno. Je jí tady totiž míň než krve. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jedu jen kusy podle skutečnosti. A lží… 2.) Celej svůj život jsem oddal smrti. 3.) Thx za titule „Jemu, tedy IDžORovi“ a "Holesinska.M". /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (24.03.2019)

Tak můj oblíbený norský export a proslulá story mladých vyvrhelů, co vzali rock n roll, zvrhli ho do zla a dali zrodit kult, se konečně dostala do filmu. Adaptace je to i místy drsná, polo exploatační, popíková a překvapivě dívatelná. Hlavní problém tkví v tom, že celý příběh mnohem lépe fungoval jen tak v mýtu na papíře, po dokumentech a hlavně v té samotné dřevní MUZICE, než v (co si chcete namlouvat) trapácký a pozérský BTS realitě outsiderů mániček, ještě navíc v MTV stylu. Tím si nejsem jistý, jakou vizitku tohle druhé vlně black metalu vlastně dělá. Na druhou stranu, a to ať si Varg-tuber co chce říká, a za oplácanýho Cohena bych sám byl nasraný, v jádru věci stejně vidím směšný primitivní mocenský souboj kdo s koho a kdo je víc "true". Výsledek netragický a bavil jsem se, nicméně rozpolcenější v dojmu jsem dlouho nebyl a rád bych to měl i jinak pojatý - jako depkoidní, temný, nehlazený underground bez zápaďáků. P.S. Sranda je vidět tohle teď jen chvíli po MID90s a před THE DIRT. / Též na místě vzpomenout Zombieho LORDS OF SALEM kapelku (x). (24.02.2019)