Před maturitou

Sledovat seladona Novotného (jak neumí hrát) a Svobodu (jak hraje Draculu) je vtipné nebo trapné (dle nálady). Zajímavá je role Plachty (není dobrákem jako obvykle). Jinak ale musím říci, že snímek odpovídá době svého vzniku- je nedotažený, polovičatý s dlouhými záběry bez děje. Tak se v roce 1932 točilo a já na to nemám. Přechod z němého na zvukový film opravdu nebyl jednoduchý...50% (05.08.2012)

Spisovatel Vladislav Vančura byl filmem okouzlen již mnohem dříve než se odhodlal ke své první režii. Lákal ho onen magický svět filmových iluzí a snů, v němž toužil uskutečnit své velkolepé plány. Námět pochází z dílny výrobce Julia Schmitta, který ho nabídl Vančurovi k vlastnímu přepracování a nové realizaci. Hlavní obsahovou náplní celého filmu je oslava nespoutaného mládí, života a přírody, která je zde vylíčena jako jeden ze symbolů svobody a volnosti. Celý film je zcela zřetelně ovlivněn Vančurovým stylem a spolupráce režiséra Svatopluka Innemanna byla především čistě technická. Role studentů pro tento film byly vybírány přes konkurs a z něho vzešly pozdější filmové hvězdy Antonín Novotný a Miroslav Svoboda. V drobných komparsních úlohách spolužáků se objevila plejáda později slavných jmen (Hofman, Klos, Čáp, Šmída, Sádek, Filipovský, Vladimír Novotný), kteří už na počátku třicátých let toužili dostat se blíže filmovému řemeslu. Stejně jako obě hlavní studentské role, jsou povahově zcela rozdílné i postavy profesorů. Zatímco František Smolík představuje mladého a chápajícího češtináře, Jindřich Plachta hraje zlého, přísného a despotického matematika. Tato postava znamenala pro Plachtu ojedinělou příležitost ztvárnit ryze negativní charakter, ke kterému se později vracel skutečně výjimečně. Happyendový závěr filmu je sice diskutabilní, přesto na něm chtěl Vančura demonstrovat myšlenku práva na nový a lepší život. Celkově je snímek i cenným dokumentárním zdrojem, neboť je tu v celé šířce zachycen životní rytmus první poloviny třicátých let, symbolizovaný zejména legendárním šlágrem Chlupatý kaktus mladého avantgardisty E. F. Buriana. Romantiku a kouzlo celého filmu pak podtrhují působivé exteriéry Máchova jezera a okolí i přítomnost moderního komplexu Barrandovských teras, které se staly jedním ze splněných snů bratrů Miloše a Václava Havlových. (05.10.2008)

Vynikající námět je převeden v neuvěřitelně strojovou záležitost. Od herectví až k režii. Dosti zmatené střihy v naivně podaném vyprávění, provázený robotickými dialogy, které zachraňují jen Jindřich Plachta s Františkem Smolíkem, kteří si později role hodného a zlého pana učitele možná několikrát vyměnili. (14.04.2012)

Jedno z nejlepších a určitě také jedno z nejvýznamnějších filmových dramat první poloviny třicátých let ! Bez debat-všechno do té doby v podstatě novátorské-kamera-vynikající-snímek šel s obrazu do obrazu, zachyceno je zde až neobvykle mnoho krásných exteriérů, střih, herecké výkony to všechno navzájem dobře klapalo. Myslím si že už i ta magická spolupráce filmového nadšence a spisovatele V.Vančury s rutinovaným praktikem S. Innemannem značně přispěla určitě alespoň k diváckému úspěchu kterého ostatní Vančurovy filmové pokusy už nedosáhly. Do hlavní role středoškolského a pedantského profesora který nevybíravým způsobem šikanuje své studenti, kdy zejména přecitlivělý student Karel Kafka (skvělý M. Svoboda) se pokusí o sebevraždu která naštěstí skončí neúspěšně byl tehdy vybrán blízký přítel a dobrý kamarád V.Vančury J. Plachta a byla to pro něj z toho obrovského kvanta rolí zároveň jedna z těch mála záporných. Mimořádně dobrý ale byl i student Jan Šimon (Antonín Novotný), kterému film i role později pomohla ke kariéře především různých milovníků. Plachta-alias prof. Kleč v tomto filmu proslul také nádhernou hláškou ( no nevím jestli by se dalo říct že to byla zrovna hláška spíš bych řekl že ho popadl takový amok zuřivosti ). No prostě když zařval před burácejícími studenty kteří mu v tu chvíli nevěnovali vůbec pozornost to své neopakovatelné a na druhou stranu určitě také trochu kouzelné "TICHO". Tak jsem si říkal to snad nemůže být ani Plachta a zíral jsem jako puk ! Ale byl skvělý, a mi všichni co ho známe z pozdějších rolí všech těch různých bodrých lidí, dědků, dobráků se srdcem atd., jsme byli určitě tímto výkonem a touto jeho rolí mírně zaskočeni ale také určitě mile překvapeni. Za zmínku stojí ještě připomenout že mezi mladými představiteli studentů, jsem zaregistroval několik mladých a později velice úspěšných herců, ale také několik budoucích filmařů např. : Františka Čápa, Miloše Makovce, Elmara Klose nebo Eduarda Hofmana, s herců pak určitě již zmíněný Novotný nebo František Filipovský. Určitě film, který doporučuji ke shlédnutí už jen díky své zdařilé koncepci. Za 5 jednoznačně. (05.06.2006)

Za 1. republiky mnoho filmů, které by dramatickou (nikoli komediální formou) zobrazovaly tehdejší realitu nevzniklo. Příběh studenta, který je školními konflikty dohnán až k sebevraždě, je jedním z nejsilnějších. Škoda jen, že některé herecké výkony nejsou tak na výši, a také finanční limity se občas projevují. (22.11.2007)