Kuzu no honkai

Sexuálně nabité drama a adaptace populární mangy, která by i mohla fungovat, kdyby ten samý scénarista nedělal i na School Days (i když kdo ví, mangu jsem nečetl, takže kvalitu zdrojového materiálu komentovat nemůžu) a nebyla to taková blbost... většina dramat stojí a padá na postavách a stejně tak v tomto případě - a ty jsou tu opravdu špatné, a nemyslím tím jejich zkaženost a nesympatičnost, to je záměrné a dá se s tím pracovat, spíš hodně špatná charakterizace a podle postavy buď divný a nerealistický nebo ve většině případů chybějící vývoj. Nějakého duchaplného děje to taky moc nepobralo, víceméně je situace stejná jako s postavami, a ke konci se to ještě zhorší (a to co tam je je předvídatelné); seriál se snaží působit komplexně a dospěle, ale ve skutečnosti to moc hloubky nepobralo a působí to spíš domýšlivě. Jediným pozitivním bodem je vizuální stránka (je to noitaminA, takže peněz do seriálu šlo asi celkem dost). Nakonec Pity Fuck: The Animation nedostane víc, než 4/10. (12.02.2017)

Nějak jsem tomu celému nepřišla na chuť. Pilotní díl mi udělal o celém anime dost mylný dojem. Hanabi mi přišla poměrně dobře a i reálně vyjádřená. Dá se říct , že takové holky vážně jsou. Platonicky zamilované, se zmatenou sxualitou. Ovšem Mugi mi do toho nějak nezapadá. Jeho reakce a chování je místy dost nad rámec ( přirozeného) což celému příběhu ubírá na kvalitě a hloubce. 3/5 (27.09.2017)

Z Kuzu no honkai je už od první minuty cítit, jak se autoři snažili udělat něco nad rámec obyčejné školní romance. Scénář je tak podstatně psychologičtějšího rázu, než je většinou zvykem, je plný vnitřního uvažování zúčastněných postav a také se nebojí otevřít dveře do ložnic zmíněných postav a nechat je dovádět mezi sebou, s tím, že toho ukazuje tak akorát, aby to nikoho neurazilo. ------- Středobodem scénáře je láska středoškolačky, a zároveň první hlavní postavy, Hanabi Yasauroky k učiteli na její škole, Kanaiovi. Ten je zamilovaný do jeho kolegyně Minagawy a do ní je pro změnu zamilovaná druhá hlavní postava seriálu středoškolák Mugi Awaya. Vzhledem k tomu, že Hanabi stejně jako Mugi nemůže mít toho co chce, tak trochu natruc začnou chodit spolu s tím, že hlavně ze začátku spíš než o regulérní vztah jde o lízání si psychických ran z neopětovaných lásek. ------- Zmínil jsem, že seriál je vedle klasické romance poměrně silně psychologicky zaměřen. U takovéhoto žánru jsou zdaleka nejdůležitější opravdu silně vykreslené charaktery se kterými se může člověk, zejména ten dospělý se zkušenostmi, ztotožnit. A osobně nemám pocit, že z toho by se autorům podařilo vyjít se ctí. -------- Postavy v Kuzu no honkai je banda šedých charakterů, kterým někdo zapomněl vdechnout život. Motivace většiny sice jsou napsané docela dobře, ale díky jejich naprosté nezajímavosti a překvapivě minimálního vývoje napříč seriálem, mi byly prostě ukradené. Scénář si na silnou psychologickou rovinu tak spíš jen hraje, než by ji opravdu naplnil. A to je velká škoda. Nejhorší na tom ale je, že pár momentů v seriálu je výborných a být postavy alespoň o trochu barvitěji vykreslené, užil bych si je extrémně. ------- Romantická rovina je zcela standartní, ničím nepřekvapivá, za ty roky, co Anime sleduji, jsem viděl řadu daleko lepších. ------- Jestli něco dělá seriál mimořádně dobře je to jeho hudební a obrazová složka. Hudba naprosto přesně padne do jednotlivých situací, je jí jedno, jestli jde o vypjatý moment nebo pouhé nezávazné tlachání dvou lidí, celý seriál je výtečná. Stejně tak famózně seriál i vypadá. Často se v něm prolíná několik obrazů naráz, přičemž to nepůsobí překombinovaně, ale vlastně dost přirozeně, kresba je navíc super. Produkční kvality za jsou tedy za jedničku s hvězdičkou. -------- Takže jaký Kuzu no honkai je ? Odpověď není jednoduchá a už vůbec jednoznačná. Forma je fakt dobrá. Po obsahové stránce mám osobně prostě problém, postavy mi nepřijdou zajímavé a dostatečně prokreslené, tím pádem mi na nich nezáleželo a nebavily mne dialogy. Pokud Vás ale postavy zaujmou a naopak Vám přijdou prokreslené a ještě k tomu se v nich sami uvidiíte, není důvod, proč si seriál nepustit a neoblíbit. Za sebe prosté 2*. (09.09.2017)

Snaha o vážněji pojaté středoškolské laškování s prvními láskami se vyznačuje hojným šeptáním, vnitřními monology, slzami (ať už skutečnými nebo metaforickými formou deště) a depresivními černými oblaky, které zahalují hlavní hrdiny se zlomenými srdci. Tahle střední škola musí být prokletá. Lásky jsou tu výhradně neopětované, tragické a osudové. Beznadějnost a zoufalství hlavních postav, které marně hledají útěchu v náručí náhradních milenců, mi je nakonec dokonale zprotivilo. Takže jsem už nefandila jim, ale vedlejším postavám, jako byl třeba přímočarý bratranec zamilovaný do zrzky, nebo učitelka bez empatie a s morálně pochybným způsobem, jak se zabavit (učitelky hudebky mi byly vždycky podezřelé!). SHRNUTÍ: Takhle to nefunguje. Pokud budete čekat na křišťálově čistou, silnou a jednoznačnou lásku, tak se pravděpodobně nedočkáte ničeho. (28.05.2019)

Hořkosladký příběh nenaplněných, neopětovaných lásek. Kdo z nás se aspoň jednou nezamiloval do svého učitele/své učitelky? Hledali jsme útěchu, když jsme si uvědomili, že naše city nebudou opětované. Ano, je to příběh plný klišé, průměrný příběh... ale zároveň je v něm něco, co mě přimělo poslouchat a sledovat pozorně. A možná trochu i vzpomínat, kdy i já sama jsem skrytě měla ráda svého učitele na střední (na rozdíl od Hanabi jsem neměla odvahu mu to říct, nebo možná více rozumu, kdo ví), ale která náctiletá holka se nezamiluje do svého učitele, že ano? Který náctiletý kluk se najednou nekouká jinak na svou učitelku. Příběh i postavy mi sedly, ending jsem si zamilovala, erotika mi nevadila. S koncem jsem spokojená, působí realisticky. 9/10 (16.02.2020)