Sensei! Suki ni natte mo ii desu ka?

Všechno, co film nabízí, už jsem předtím viděl tolikrát v jiném podání, že se mi jeho děj příští týden rozplyne v paměti mezi většinu ostatních středoškolských romancí. Opět tu máme tu šablonu zamilovaných puberťáků, kteří vedou neautentické hluboké dialogy o svých citech a jsou při tom zamotaní v milostných trojúhelnících. Z této šablony film vybočuje jen tím, že půlka aktérů jsou učitelé, což ale vede k několika absurdním scénám. Neocenila to ani moje žena, která jinak zbožňuje vše japonské. (04.05.2018)

Mam rad romanticke filmy, ale tie z Japonska ma na rozdiel od Korejskych väcsinou nenadchnu, pretoze v nich na mna nefunguje romanticka chemia. Proste mi pripadaju nudne. O to viac ma prekvapilo, ze ma uplne dostal film od rezisera, ktoreho predosle dva filmy, ktore som videl tiez nenadchli a v kazdom ohlade mi pripadali priemerne. Ale tentokrat sa to vydarilo po kazdej stranke. Pribeh o laske medzi studentkou a ucitelom je podany civilne, bez prehnane dramatickych, neprijemnych alebo slzopudnych scen pri ktorych by ste mali dojem, ze hraju nasilu na city. Cely film stoji na postave neskutocne roztomilej a nadhernej studentky v podani Suzu Hirose, ktora si ma ziskala od prvej minuty filmu. Ucitel sa väcsinu filmu sprava dost rezervovane az mi trochu liezlo na nervy, ze po kazdej otazke sa 5 minut zapozeral do blba a az potom zo seba vyzmykal odpoved. Ale ked uz koncne prejavil city, tak to stalo za to a chemia medzi ustrednym parom fungovala na 100%. Zaujimave su aj vedlajsie linie dalsich dvoch kamaratov studentky. Len to vysnivane finale mohlo byt dojimavejsie. Pripadalo mi akokeby ho tam dodatocne prilepili z povinnosti. Asi mi pri nom chybala emotivnejsia hudba. Takze celkovo je film za 4 hviezdicky a piatu davam za Suzu Hirose. 9/10. P.S. velke diky Langi za titulky k filmu, ktory mi konecne dokonale sadol. No vidis, ze este nie som uplne strateny pripad. :) (22.04.2018)

Ono to bude asi tím režisérem, máloco se mu povede natočit lépe jak průměrně. Na dvojici Ikuta-Hirose jsem se těšila, ale nakonec nějaká ta chemie chyběla. Na film, který se snaží působit hluboce, bylo vše podané poměrně plytce – na všechno, co film naznačoval, toho dal dost málo. Kamarádství mezi těmi třemi, vztahy mezi učiteli, vztah mezi Itóem a Hibiki; to vše bylo jen načrtnuto, nikoliv dostatečně vykresleno, takže to má i takový dopad – naprosto polovičatý. Přitom věřím, že tenhle příběh někdo odvyprávěl mnohem zajímavěji a barvitěji. Přes všechna očekávání to byl jen jakýsi fádní snímek o tom, jak se studentka zamilovala do učitele. Veškeré vztahy však byly zahalené v závoji nedostatečnosti, takže člověk nemohl nikomu fandit. Herci sice mohli hrát o život, ale vlastně svým postavám při tom, co bylo řečeno, nemohli vůbec poskytnou nějaký život a 3D rozměr. Škoda. Ale fanoušci Ikuty nebo Hirose by se mrknout měli. Potěšeni budou tak či tak. 55 %. (03.04.2018)

Pohodová romantická oddechovka, nic zvláštního jsem v tom nehledala, zaujalo mě to podle obsahu, tak jsem do toho šla a bavilo mě to. Hodně. Ještě víc, když jsem koukala podruhý. Svým námětem o zakázaném vztahu učitele a studentky mi to připomnělo A Short Distance Relationship, ale nějak mi ani to podobné téma nevadilo, bylo to zas trošku jiný a líbilo se mi to dokonce víc. Tóma byl prostě lepší, jeho odměřenost, neurvalost, brejlení mi sedlo líp než role Jamapiho. A i ta dívčí role byla taková uvěřitelnější a reálnější. Ohvězdičkovat to ale bylo dilema. Dlouho jsem se nemohla rozhodnout, jestli 3 nebo 4*. Zaujalo mě to ale víc než výše zmiňovaný film a jelikož jemu jsem dala 3, tak tady slabší 4. A nebudu porušovat tradici, i já po přečtení komentů omrkla rejžovy filmy a všem, co jsem viděla, jsem zatím dala 4*, asi mi prostě taky sedí :) Přeloženo. (11.04.2018)

Miki mal obrovské šťastie, že obsadil do hlavnej úlohy Suzu Hirose. Tá si prešla za svoj krátky čas na filmovom plátne, drobnohľadom rôznych režisérov z ktorých väčšina patrí k súčasnej špičke na poli Japonského filmu. Či už je to Koreeda alebo Iwai. Príbeh sám osebe nevybočuje zo žánrových pravidiel, ale ako som už spomínal pri iných Mikiho filmoch - tento žáner mu sedí a dokáže osobitým prístupom spríjemniť tie dve hodinky, bez toho aby zbytočne prezentoval všetky možné klišé a nasilu tlačil diváka k nejakým emóciám. Páčilo sa mi to, pretože to bolo citlivé. Ako sonda do života jednej žiačky, ktorej predstavy o svete utvára do rovnakej miery aj to po čom túži a aj to, čo je spoločnosťou prezentované ako morálne správne. Nájsť zlatú strednú cestu pre ňu aj jej učiteľa bez zbytočnej bolesti možno nie je úplne ľahké, ale film sa s tým snaží vysporiadať logicky a nenásilne. Na konci zostáva príjemný pocit. A o to myslím tvorcom išlo. (15.02.2021)