Obyčajná tvár

Ponaučení a doják. Sladké jak pověstné hovno z nutrie a reálné asi tak jako demokratické volby v Severní Koreji. Ale zároveň je naprosto jasné, že Chbosky to takhle průhledné až pohádkové prostě chtěl.  A za vší tou příručkovou sladkostí o správném přístupu k dětem, kamarádům a k sobě samým se nenápadně dějí ty skutečné věci. Všimli jste si jak třeba během filmu zkrásní unavená máma Julie Roberts nebo stěru jak jinak než skvělého Mandy Patinkina vůči nabubřelému zbohatlíkovi, rodiči. - " Ve školské radě mám pořád dost dobrých přátel,, pane řediteli! - Já jich tam mám víc."   Sympatické i v tom, že jsme poučováni jen v hodnotách prostých, řekněme lidských  A takhle se poučovat klidně nechám.  Ovšem lidé otrávení dnešní společenskou ufňukanou rasově-genderovou  kontroverzí asi raději ruce pryč. (24.11.2022)

Určite nejde o žiadne majstrovské, filmové dramatické dielo, no v tomto prípade hodnotím skôr pocitovo. Emotívny účinok snímku sa mi skrátka dostal pod kožu a koniec ma v tomto smere totálne rozložil... Smutný a dojímavý príbeh o chlapcovi, ktorého chovanie a správanie aj napriek ťažkému životnému údelu, ma totálne očarilo, to bolo presne to, ako si predstavujem vnútorne krásneho človeka. A ten chalan bol vo vnútri tak krásny, ako len málokto, klobúk dole. Myšlienky o tom, čo je naozaj v živote dôležité a ako by sme sa mali k sebe správať, či už to bolo vo forme veršov od toho básnika, alebo potom na konci pri prejave toho riaditeľa, by mali byť vlastné každému - to je tá pravá hodnota. Tak nejak by znela moja odpoveď na tak zložitú filozofickú otázku - ako žiť? Čo sa týka emotívnej stránky, len málo filmov u mňa nastavilo latku tak vysoko. A čo je hlavné, emócie z filmu mi prišli ako prirodzený dôsledok jednotlivých situácií, nenásilné a vo veľmi príjemnej forme. Páčila sa mi aj samotná koncepcia skladby príbehu, najmä perspektíva pohľadu jednotlivých členov rodiny a kamarátov na malého Augusta. Pokiaľ mám dať nejakému dojáku plný počet, tak toto je určite tá správna voľba. (05.02.2018)

“PROČ JSEM TAK OŠKLIVÝ…“ /// Tak určitě je to dojemný. A nemůže za to jen ten kluk, kterej se narodil proto, aby vyčníval. Určitě je to poučný. A můžou za to všichni, kteří se pohybujou kolem Augusta. Vono to totiž není vo tom, vyhodit takovýhle dítě na mráz s vostatníma parchantka a říct – vrať se večer. Tohle je vo vobětavosti. Vlastní. Taky (a to hodně!) je to vo dětech. O jejich pocitech, vo tom, proč se někdy chovaj tak jak se chovaj a je to hodně zajímavý a fajn vyprávění. A hodně dojemný. Takovej skrytej útok na city. Není prvoplánovanej (ale je… já kurva vím!), protože vychází ze života. Různejch životů! Taky je to strašně moc o přátelství. Ale hlavně – jestli jsem to neříkal – je to dojemný! (KUREVSKY!) Tenhle film vznikl proto, aby si toho všeho svět všimnul. Šíří totiž převážně štěstí. A to je doufám nakažlivý. Jestli jo, tak budete bulet jak jelimani! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 2012 napsal R.J. Palacio, neznám. 2.) Všichni mi říkaj, že na prej vzhledu nezáleží (to je jak s tou velikostí…). 3.) Zjistím, že skuteční kamarádi se nehledaj snadno (ale že fakt existujou). 4.) Thx za titule „JustMeeKatie“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ne (16.02.2018)

Ze Stephena Chboskyho se rýsuje poměrně solidní odborník na silné lidské příběhy. Byl jsem správně naladěnej na tenhle druh příběhu a přiznám se že jsem se nechal úmyslně dojmout. Malinko mě neseděla role Owena Wilsona, přišlo mě že mají s Julií prohozené role v rodině. Owen zde hraje hrozného podržtažku :) Tématicky podobný film Maska z roku 1985 mě sice zasáhl více, ale mě to vůbec nevadí. 75% (12.02.2018)

Wonder je vlastně prototyp dokonalého dramatu. Kvalitní obsazení, příběh a příjemné poselství o rodinné lásce, krutosti i přátelství malých dětí a o tom, jaké je to být odlišný. Chytí za srdce, pobaví, rozbrečí i zaujme, co víc chtít. Ačkoliv vlastně vcelku obyčejné a ničím vyčnívající či extravagantní, výsledek dokáže pohladit po duši. (17.04.2022)