Zlatá čaša

Není to vůbec špatný film, a to hlavně zásluhou herců a jistě reřiséra. Ano je to suché, ale všechno ve spojení James Ivory - Henry James takové je. Protože oba vypráví o době a společenském rozvrstvení, kdy projevovat své emoce -byť třeba falešné a negativní- nebylo zrovna nosné, kdy vládla konvenčnost a pokrytectví. V tomto filmu musí člověk hledat náznaky, nebijí ho do očí, musí naslouchat a mít oči dokořán, a hlavně tu musí být snaha pochopit jednání postav, ač někdy divné. Myslím si, že pokud takovou odezvu film vyvolá, nemůže být špatný, natož špatně zrežírovaný nebo zahraný. Upřímě, já jsem byla napnutá k prasknut, jakou lež nebo narážku zase někdo vypustí z úst ve jménu čohosi vyššího a lepšího! A nebyla jsem zklamána. (05.02.2005)

Zlatá číše se mi překvapivě velmi líbila, ač jsem podle reakcí mnoho nečekala. Tento román od Jamese jsem nečetla, takže můžu jen předpokládat slabiny či sílu této adaptace. Jednak Maggie je jedna z mála rolí, kdy se mi líbila Kate Beckinsale. Nick Nolte jako Adam Verver byl vysvětlen jen napůl. Maggie a Adam Ververové však v jejich podání předvedli - buď svou či autorovou či režijní zásluhou - jednu z nejzajímavější dvojicí otec-dcera. Rozhodně to ve mně vzbudilo silný zájem si knihu přečíst, protože příběh zrání a vývoje křišťálově čisté Maggie v ženu, která se dívá ošklivé skutečnosti do očí a vydrží to, mi uhranul. Jeremy Northam mohl být využit více a ač ho mám ráda, jeho roli klidně mohl hrát někdo jiný. Jeho vzhah s Umou Thurman mi připadal málo uvěřitelný. Neměli mezi sebou tu správnou chemii? Tím se dostávám k Umě Thurmanové, která tam podle mě být neměla vůbec, protože to není herečka do kostýmních filmů. Když se o ní (Charlottě) a princi Amerigovi mluvilo jako o omračujícím páru, tak jsem měla chuť převinout zpět, abych viděla, v čem to jejich kouzlo spočívalo. Uma možná září v Bill Killovi, ale není to osudová žena. Ona se vždy hodila do rolí uzavřených outsiderek. Jeremy NOrtham působí vinou líčení, vousů i svým hereckým projevem velmi nejistě a usedle, takže tomu mnoho nepomáhá. Nicméně celkem vzato příběh to byl silný a okamžitě se mi utkvěl. Kostými povětšinou velmi hezké. A závěr poskytl i kýžený morální výprask. (19.08.2007)

Ťažký a nie príliš zábavný titul, ktorý by som neodporúčal ani milovníkom histórie, hoci je to historická dráma. V prvom rade si na svoje prídu diváci, ktorí majú radi záludnosti. Scenár je trochu nudný, no postavy sú vykreslené pekne a príbeh s nimi zásluhou skvelých výkonov prežívate. Pod zdanlivo nudným povrchom sa však skrýva ešte jeden rozmer. Niečo, čo nevidíme na plátne, ale čo cítime a ťažko to popísať a pomenovať. Je to jeden malý príbeh ako bonus a ten sa scenáristom podarilo ukryť za všetky intrigy a záludnosti. Výborne odvedená práca. (30.01.2006)

Výborná lekcia ako múdro a s ojedinelou gracióznosťou zachrániť manželstvo a ukončiť manželskú neveru. Poučné, ale zbytočne rozvláčne a miestami nudné. Veľmi sympatická Kate Beckinsale, čo však neplatí o Ume Thurman. Tá úloha jej vôbec nesadla, typovo sa na to vôbec nehodila. Váham, či nepridám ešte jednu *, ale ostávam pri silnejšej trojke. (17.01.2011)

Od Henryho Jamesa som čítal iba "Portrét dámy", pretože som chcel vedieť, z akej predlohy vychádzala Jane Campionová pri svojom filme. Predloha bola rovnako skvelá ako film. Pri Ivoryho Zlatej čaši takúto možnosť porovnania zatiaľ nemám, ale s najväčšou pravdepodobnosťou zvíťazí román. James Ivory je buchnutý do starého dobrého Anglicka i Talianska, do starých domov, obrazov, starožitností a všetkých tých krásnych prepotrebných zbytočností. Ja takisto, takže nemôžem povedať, že by ma film v tomto smere nebol oslovil. Jediná emócia, ktorú si však z neho odnášam, je dosť kruté rozčarovanie. Takú suchú akademickú adaptáciu (navyše dosť podozrivo kopírujúcu Campionovej postupy) som od Ivoryho rozhodne nečakal. Mimochodom, ak má filmár k dispozícii najpôsobivejšie klasicistické interiéry na svete (Syon House) a nedokáže z nich vyťažiť zaujímavé sústo, patrí do núteného dôchodku. (18.11.2004)