Volha

Čekal jsem víc. 1)  Minisérie je herecky dobře obsazená, herci vcelku přesvědčivě zobrazují příslušné postavy a charakterové typy. Stejně tak reálie, pokud si pamatuji, odpovídají době (s vyjímkou odbavení na hranicích při cestě do Vídně, tam bylo pár nesmyslů). Dobová atmosféra je výstižná. Scenárista a režisér 45letý Jan Pachl si dal záležet na hodnověrnosti prostředí, tím spíše, že poměry vzhledem ke svému věku sám nezažil._____ 2)  O to více pak mrzí, že si neuhlídal i fabulační stránku. Jak píše komentátor Verbudrak (odpad): Problém tohoto seroše spočívá v tom, že se zde veškerá péče vyplýtvala na rekvizity... a na filmovou práci už tak nějak nezbylo. Především postrádám děj - zápletku, katarzi a takové věci. Seznam Hynieových vzpomínek zní atraktivně a lákavě, ale tvůrci jakoby zapomněli na to, že filmem sdílený zážitek musí mít jiné parametry, než obsahuje osobní vzpomínka. Celé to zní jako zajímavé vyprávění pamětníka, ale ne jako atraktivní film. Vidíme spíše jen popis stavu, jakési živé obrazy, jejichž úkolem je ukázat děj. Divák ho vidí, ale neprožívá._____ 3)  Moc mě neuspokojuje ani režijní práce, hudba a dramaturgie - první a poslední díly byla dost nuda, zejména dost odbytý konec. Změna režimu nabízela spoustu zajímavých zvratů v osudech, které byly jenom naznačeny během několika minut._____ 4)  Na rozdíl od zcela lživých (ale krásných) Pelíšků či seriálu Vyprávěj, kdy milosrdná paměť otupila hořkost zážitků a ponechala jen milé neurčité a především dnes už nebolestivé vzpomínky, poskytuje Volha realistický vhled do poměrů. Tak nějak to fakt bylo, mohu potvrdit._____ 5)  40letý Kryštof Hádek odvedl, jak je u něj dobrým zvykem, fantastický výkon při stylizaci své postavy. Jeho Pekárek má své, chtělo by se říci, až kladné stránky. Jeho názorový svět se teprve  postupně utváří v souladu s jeho zážitky. I on potřebuje trochu dozrát, aby byl vzorovou ukázkou dobového šmejda, do jakého plně dorostl v posledním díle._____ 6)  Co říci? Najedl jsem se, ale moc jsem si nepochutnal._____ 7)  Výstižný koment: Marigold****, rikitiki*****._____ 8)  Sapér Vodička říká Švejkovi, že se sejdou po válce U Kalicha. Já říkám vám: sejdeme se U Klokoně. (11.05.2023)

Asi je to velkou měrou tím, že nemám rád filmy/seriály s antihrdiny. Standa Pekárek není žádný padouch, ale je to nesympatická postava. Navíc dost sprostá, až přehnaně, i když nemám problém s tím, že by byla postava nereálná. Vztahy v československé televizi byly zajímavé. Politické pozadí také. Ale kromě náhledů do minulosti nebo zobrazení známých postav (například Landovský či Gott) nebylo nic, čím by mě seriál bavil. Pět dílů nebylo moc a na jednu stranu vnímám děj a postavy dost povrchně, ale na druhé straně nevidím nic, čemu by se seriál mohl věnovat a mě to bavilo. Vyprávěj je sice taková více pohádka, ale za mě zábavnější. (02.05.2023)

„Kdo chválí Volhy bídu, je zrádce a nepřítel lidu!“ Z projevu na XVII. sjezdu KSČ: „Bohužel, soudruzi, naše politbyro i oddělení cenzury zaspalo a na ČSFD se vyrojilo mnoho ztroskotanců a samozvanců, dehonestujících krásnou dobu normalizace i budování socialismu našimi dělníky, rolníky a pracující inteligencí. Nejen mandelinku bramborovou nám zde vysadili zlí imperialisti, ale i další škodnou, například jakéhosi Pachla. Jeho dekandentní, depresivní a vulgární (!) seriál Volha na ČSFD v rudých číslech?! Soudruh Stalin se musí obracet v hrobě! A soudruh Lenin vedle něj! Pardon. V mauzoleu. Se obracet.“ OKÉNKO StB SVODKY: [][] Co o seriálu říkají lidi v hospodě? // Domovní důvěrnice v důchodu: „Volha je šit. To dnes to stojí za pendrek, zlatý časy, kdy vládl pendrek!“ // Soudružka Chudobka: „Jděte s tím do háje! Je to štvavý seriál a měli by ho zakázat!“ // Standa Pekárek: „Hádek je borec, vole, trefil mě přesně. To je na lva. Rejžo, třesu!“ [][] Povídej byly pohádky z mechu a kapradí, učesané a optimistické. Volha jede blátem. A mně je úzko. Z množství sviní a prospěchářů, kteří jen převlékli kabáty, ale i z pamětníků, kteří tenkrát „pouze“ drželi hubu a krok, ale dnes neunesli tíhu svobody a zodpovědnosti sami za sebe, zamačkávají nostalgickou slzu a tvrdí: „Tenkrát bylo líp.“. Nebylo. Zadrátované hranice, závadné knížky, zakázané písničky, svině estébáci, mravní bahno, schůzování, udávání... a slušní lidé se svědomím ve vězení. Pane Pachl, palec nahoru za veselé připomenutí smutné a temné doby. (01.05.2023)

Jen ne protiotázku, proboha. ČT už podruhé cílí do vlastních řad, zde do své problematické minulosti (i když "tel-evíze" není přímou předchůdkyní té nynější). Jan Pachl se ponořil do pro sebe téměř neznámých vod, zároveň opravuje pošramocenou pověst po příšerném Ten, kdo tě miloval. Karla Hynie si pamatuju jako dramaturga v devadesátých a nultých letech a jakožto letitému praktikovi mu věřím, že to bylo ve skutečnosti ještě mnohem horší. Seriál chytře postupuje od vychcané komedie, přes drama až k té hořkosti. Hádek je fantastickej, Jeřábek v mnohém připomene Libíčka, Klepl konečně jen neluxuje a dává vzpomenout na to, že je vynikající, jemný komik. Na Volhu jsem se těšil, jsem rád, že mě nezklamala a diváci (narozdíl třeba od Docenta) pronikli pod povrch a vnímali dílo trochu lépe. Že by to bylo tou normalizací? To, co se teď děje, je pro nás důležité, pane Pekárku. Když v tom jede Gott, tak já taky! Hlavně je důležité dát posluchači, co chce a zpívat všem režimům. Zůstanu svůj! (11.05.2023)

Tak nějak bych málem spolkla to třesu voe, třesuu. Vcelku povedené, slušně zahrané , nebýt toho, že bych v tom vycítila jemný propagandistický nádech, toho, že tenkrát  soudruhy zavrhovaní američtí imperialisté, nejsou stejný svině, ke  kterým je teď nutné všechno otočit na stejnou kolej jen jiným směrem, dala bych i víc. Problém je v tom, že lidi nedokážou být svrchování, musí se někde klanět, hrbit hřbet, bonzovat, to je jen smutná příchuť, která filmem ani příběhem nekončí. (03.05.2023)