Ghostland

Výborný francúzsky horor, ktorý veľmi dlho dokáže klamať telom a v tú pravú chvíľu vyloží karty na stôl a divák tak zostane len hľadieť s otvorenou pusou. Záhadné postavy prinášajúce doslova teror vyvolávajú strach, nedôveru a zúfalstvo. Nič nie je také ako vyzerá a všetko je len klam aj súvislosť s očakávaním. Režisér a autor scenára v jednej osobe si vizuálne s divákom pohráva tak, aby aj u neho prebudil presvedčenie absurdity šialenstva a hrôzy. A to sa mu podarilo výborne, lebo kto sa v tom stratí a nevie ktorá zrovna bije, je na tom úplne rovnako ako tie dievčatá. Veľmi by som vyzdvihol hutnú atmosféru a napätie, ktoré by sa dalo miestami krájať. Herecky veľmi solídne a réžia bezchybná. Do tohto filmu som išiel so značnou skepsou kvôli názvu, ale pozor! Toto chvalabohu nie je duchárčina. Nič nebudem spoilerovať, len odporúčam si o tom filme nič vopred nečítať a nepozerať sa ani na trailer. (20.11.2019)

Vypadá to, že se nám Laugier začíná trochu cyklit a už i o jeho duševním zdraví lehce pochybuju. Ghostland je totiž již snad třetí film, ve kterém si libuje na věznění a ubližovní slabším. Pokud pominu koncentrovanou nudu v podobě The Tall Man, máme tu kultovní dílo Martyrs, které je glorifikováno napříč věkovými skupinami i třídním zařazením. S Martyrs mám dávný problém, protože podobné samoúčelné násilí bez určité "hororové" atmosféry, mi příjde krajně odpudivé. Respektive, viděl jsem už kde co, ale Martyrs jsou natočeni tak zvláštně surově, že mi to až dělá problém. Díky Ghostlandu se trochu vyjasňuje koncept autorova vnímání násilí na druhých. Stejně jako třeba Trier má evidentní problém se ženami, Laugier se ukájí v ubližování bezbraným, přičemž společným rysem je únost, věznění, mučení, netvoření, zohavení. Tam, kde není dostatečná kreativita, tam si pomůže teatrálním až cirkusáckým feelingem, neboť za něj se dá schovat leccos. Díky nadšeným recenzím jsem chtěl dát režisérovi další šanci, ale vypadá to na můj trvalejší problém s jeho vyjadřovacími prostředky. (25.06.2018)

Drsný a intenzivní survival horor, pokoušející se ozvláštnit/obměnit velmi prosté schéma home invasion filmů. Na jedno zhlédnutí ta hra s divákem funguje obstojně (hlavně v první polovině), ale na konci si uvědomíte, že jako celek je to vlastně jen o trochu méně banální než většina ostatních tematicky spřízněných filmů. V Mučednících a Tajemném muži si Laugier pohrával s žánry i diváky přeci jen zajímavěji (i když bych s jistotou netvrdil, že jsou to celkově lepší filmy). V případě Ghostlandu ale bohužel momentálně nevidím žádný silnější důvod pro další projekci. 70 % (08.01.2019)

Takéto filmy točí Rob Zombie a tie sa mi neľúbia. Muzika z gramacov z obdobia druhej svetovej vojny, pochuj bábik všade a iných serepetičiek... Jediné, čo sa mi páčilo a za čo udeľujem dve hviezdy je ten zmätok v hlave, ktorý film vyvolal svojou formou vyprávania- že neviem, čo vlastne bola realita. Inak mi dosť liezlo na nervy to neustále vrieskanie. Dnes mi to nejak nevyšlo. (15.07.2018)

Pascal Laugier se před deseti lety dostal do povědomí vcelku drsným a brutálním počinem Mučedníci. Jednalo se o těžkotonážní bizár se snahou jít do jakési filozofické roviny. Pro mě ale jaksi bezvýsledně. Na rozdíl Ghostland je sice také extrémní, ale jen o něco méně a navíc s několika dějovými twisty. Ty sice nejsou tak těžké na přelouskání, ale aspoň dokážou maličko příběh osvěžit. Neřekl bych ale tolik, aby se rázem z Ghostland stal kdovíjak výjimečný počin. Krom pěkného domovního interiéru s retro starožitnostmi a tísnivého domácího vězení, které postavám vytvoří párek dvou pošuků, je příběh a scénář dost o ničem. Byla to zkrátka dobře natočená nuda s pár světlými momenty, ale jinak nic víc. Plusem jsou odkazy na Lovecrafta i jeho mihnutí se v jedné snové scéně. (30.08.2018)